Město, jaké bych si přál – Rozpočet a peníze (1/7)

Vše začíná a končí u peněz. Město zdědilo dobrý základ finanční rezervy, který se povedlo vytáhout  z 230 milionů až na 400 milionů korun. To je víc než slušná železná rezerva, která může posloužit jako polštář pro špatné časy, aby se s hospodářským poklesem nemuselo tolik snižovat pohodlí občanů a také, aby se mohly realizovat naplánované investiční zakázky za minimální peníze výměnou za to, že město tak pomůže stavebním firmám nepropouštět a udržet zaměstnanost, než přijde opět oživení.

Obecně si myslím, že by si město mělo vybudovat takové vztahy se soukromou sférou a dodavateli, že budou zakázky pro město realizovány s pocitem sounáležitosti s ostatními  a s městem, a tedy za ceny průměrné či nižší, než za kolik jsou realizovány pro soukromé subjekty, které si každou korunu pečlivě hlídají a diskutují o každé nákladové položce. Že bude čest, podílet se na městské zakázce a zanechat tím trochu svojí dobrou stopu v historii města. Dobře se poslouchá vyprávění starších lidí, kteří říkají: „Tohle, to jsme stavěli či opravovali v tom a tom roce“ a k tomu přidávají zajímavé příběhy z průběhu stavby.

Dnes však platí opak. Megalomanské zakázky se uskutečňují, a železné rezervy se utrácejí, v době, kdy je problém získat dodavatele a pak není divu, že co běžně stojí 500 tisíc Kč, za to město zaplatí 2,500 tisíc Kč. Umím si představit, že pro město budou mít možnost pracovat všichni. Že dodavatel předloží své skutečně realizované ceny soukromých zakázek za poslední 3 roky a průměrnou cenu nebo nižší bude účtovat městu, tedy nám všem. A bude také vědět, že zakázky bude pravidelně a rovnoměrně dostávat spolu s ostatními. Ne že se vymyslí nějaká specialita, kvůli které to může dělat jen jedna firma a zakázka se cenově nafoukne 5 krát. Pokud dodavatel naplní požadovanou kvalitu a dostane dobré hodnocení, pak zůstává dál mezi dodavateli města.

Město by si mělo udělat audit svých procesů a postupů a co není nezbytně nutné, to eliminovat. Hospodařit s co nejnižším rozpočtem, protože to znamená, že od nás daňových poplatníků bude chtít méně peněz. Respektive, že přebytek peněz, které získá z daní od podnikatelské sféry, z daně z nemovitosti, z poplatků a pokut, z dotací atp. bude moci být vrácen a přerozdělen zpět mezi občany například formou Městských Poukázek jako formy lokálního platidla.

Další kapitolu věnovanou otevřenosti úřadů najdete zde.