ŽURNÁL: Vznikne na sídlišti Pod Kasárny bytovka?

Reakce na článek ze Žurnálu březen 2020.

Když si člověk shrne, co doposud okolo výstavby bytových domů v J.Hradci slyšel a pozorně si přečte, co bylo v článku napsáno, je nutno upozornit na 2 důležité body.

Za prvé to, jestli nám investiční výstavba přinese nebo nepřinese nějaký problém, mohou výrazně ovlivnit lidé sedící v Radě města a v zastupitelstvu. Státní správa i samospráva má zákonné mantinely, ale v jejich mezích mohou hrát a záleží na jejich vůli, jak chtějí nebo nechtějí občany vyslyšet. Rada s odbory připravuje návrh územního plánu tzn. říká, co se na které ploše města bude moci dělat. Zda jen odpočívat v zeleni, nebo tam dovolí postavit panelák. Tento plán by měl odrážet vůli občanů a strategický plán rozvoje města. O tom pak hlasují a rozhodují zastupitelé. Je-li toto dáno, a občané se na tom prostřednictvím zastupitelů shodnou, že takto chtějí s pozemky na území města nakládat, pak jsou to mantinely pro státní správu, která již např. ve stavebním řízení dohlíží, aby tomu tak bylo.

V našem případě Plzeňky územní plán bytový dům nepřipouští. Tímto se musí řídit i stavební odbor. Město navíc vlastní sousední pozemek, tudíž jako soused se bude vyjadřovat k žádosti investora Plzeňky. Je-li podmínkou, že kolem musí být bezpečnostní prostor, a Rada města a zastupitelé tento prostor investorovi Plzeňky nepronajmou či neprodají, pak investor nesplňuje danou podmínku.

Má to ale jedno velké ALE!

Procesní stránku věci! Jak jsou ty věci předkládány, jak je na ně upozorněno, nebo jsou naopak v materiálech skryty a jak se o nich hlasuje. Z dvaceti sedmi zastupitelů ve svém volnu po večerech studuje materiály tak cca polovina. Z nich devět lidí je v radě, která ten záměr a svou koaliční vůli připravuje a podle toho ji také servíruje ostatním zastupitelům ke schválení. Z těch devíti jsou tak dva tři, kteří věci tlačí, nebo netlačí, nějakým směrem. Ostatní to buď postřehnou, nebo nepostřehnou. Když dostanete na stůl 130 návrhů na změnu územního plánu a ke každému vám Rada města naservíruje jen špetku informací bez konsekvencí a to ještě ty informace, které oni považují za důležité, pak se status některého pozemku v územním plánu dá lehce nepozorovaně změnit. Hlasovat o sto třiceti bodech zvlášť je také nereálné, takže se to rozdělí do dvou tří balíků a ty se odhlasují společně. Pak jsou ještě triky takové, že třeba máte hlasovat o bohulibé cyklostezce, ale už nevíte, že ta cyklostezka bude udělána dostatečně široká na to, aby jí bylo možno po čtyřech šesti letech za pár peněz rozšířit, byť už jen na náklady investora a navíc se k ní rovnou položí vodovod nebo chráničky na budoucí protažení elektrickým vedením. Tři čtvrtě cesty k zhodnocení parcel je hotovo. Tyto detaily a skutečné záměry nelze v dokumentaci ohlídat.

Co s tím?

Lze jen věřit Radě města, že postupuje v nejlepším zájmu občanů a že se k nám chová fér. Proto jsme si také takové lidi volili, aby nás zastupovali. Případně musí mít občané skutečně svého zastupitele v dané čtvrti, na kterého se obrací a který zase na oplátku hlídá zájmy nejen města obecně, ale hlavně dané čtvrti. Když to udělají všichni, bude to fungovat.

Za druhé, srovnávání Plzeňky s bytovým domem pana Vorlíčka před kolaudací na Nežárce je hloupost. Na Nežárce byla situace taková, že pan Vorlíček již vlastnil ubytovnu (velmi podobný status jako bytový dům) v Kladně, kde již obchod s chudobou provozoval.Ubytovnu mu na Kladně zavřeli a hledal, kam rychle přemístit současné nepřizpůsobivé občany a jak podnikání v tomto směru rozšířit s cílem udržet si stotisícové měsíční příjmy.

V J.Hradci k tomu připravil dům s 25-27 bytovými jednotkami a měl ho těsně před kolaudací. To znamená měl již vytvořenu klientelu, což také není úplně jednoduché, a byl těsně před otevřením. Proto bylo potřeba reagovat rychle. Vzhledem k tomu, že předchozí Rady města tyto věci leta neřešily, nebo možná i nechtěli moc vidět na přetřes, za minutu dvanáct již nebylo moc nástrojů, jak potížím zabránit. Tato situace však ve městě nikde tak vyhrocená není a možností je více. U odkupů je potřeba postupovat zvážováním případu od případu. A jak dobře činí obyvatelé sídliště Pod Kasárny, zajímat se o věci a apelovat raději dříve než pozdě.