ŽURNÁL: Rozhovor o tom, co nás čeká, pokud se nepostavíme obchodu s chudobou rázně čelem a jaká fáma se šíří

Článek ze Žurnálu červenec/srpen 2019.

Do letního Žurnálu jsme poskytli rozhovor o tom, co jsme se dozvěděli ve městech, kde bojují s přílivem nepřizpůsobivých občanů. Jaké jsou rady a doporučení těch, kteří si to již zažívají na vlastní kůži? Otevřeně a bez falešné korektnosti jsme si o tom popovídali. V článku bychom uvedli na pravou míru snad jen jednu nepřesnost… pracovníkům jindřichohradeckého úřadu věci nejsou lhostejné, zajímají se o ně, také chtějí žít idylicky a pracovat v klidu, ale potřebují podporu, nasměrování a spolehlivé zastání. A to máme pocit, že léta nepřicházelo. Z politického i praktického hlediska to bylo nepříjemné téma, proto bylo pohodlnější věřit, že se nějak samo vyřeší a „město si s tím poradí, J.Hradec to zvládne“, jak bylo řečeno. Ano, asi zvládne, ale s jakou újmou, s jakými náklady a jak moc to kvalitu života ve městě sníží ostatním? Pro rozvoj města a lepší žití potřebujeme získávat chytré, vzdělané, podnikavé a pracovité lidi a těm vytvářet příležitosti uplatnění, aby si vydělali, mohli si pořídit dobré bydlení a žít v harmonické komunitě.

Šíří se jedna fáma (moderně fake news), že Chalupský vymyslel, že město odkoupí Vorlíčkův barák. Následně že pak budou chtít všichni vykukové prodávat své staré nemovitosti městu pod pohrůžkou, že tam jinak vytvoří ubytovny pro nepřizpůsobivé.

O myšlence odkupu nemovitosti od pana Vorlíčka mluvil veřejně jako první asi MUDr. Žižka na zastupitelstvu zde v diskusi. Dnes se to jeví jako schůdné INDIVIDUÁLNÍ řešení a myslíme si, že do budoucna nebude radnice tak bezzubá a každý si takové naznačené „vydírání“ města rozmyslí. O tom jsme téměř přesvědčeni.

Skutečnost je taková, že jako první velké kladivo na problém se objevila spíš možnost vyhlášení bezdoplatkové zóny na Nežárecké předměstí, která by vzala smysl obchodníkům s chudobou shánět nepřizpůsobivé. Byla to však jen nejčastěji navrhovaná rychlá cesta k cíli z řad nežáreckých obyvatel a ing. Chalupský to evidoval jen jako jeden z vícero nástrojů (mimochodem prakticky velmi účinný) ke zvážení do finálního balíčku obranných opatření.

CELÝ TEXT (lze rozkliknout i obrázek s originálem):

V minulém vydání jsme se v rámci rozhovoru s hradeckým městským radním Bohumilem Komínkem (ČSSD) zajímali také o rekonstruovaný bytový dům Miloše Vorlíčka v Nežárecké ulici, (viz Žurnál 4/2019) Radní nám sdělil, že město s majitelem oné stavby průběžně jedná a došlo i na konzultaci s radnicí v Kladně, kde už pan Vorlíček dům tohoto typu provozuje. Na místo rekonstrukce pak pravidelně dochází zástupci příslušných městských odborů a postup stavby sledují. Panu Vorlíčkovi prý město navíc nabídlo spolupráci se sociálním odborem a jemu se tento návrh údajně líbí. Majitel objektu by měl byty pronajímat zcela standardním způsobem a městský sociální odbor by mu přitom poskytoval zákonné informace o potenciálních nájemnících. Město si od toho slibuje, že by mohlo mít určitou kontrolu nad tím, kdo v sociálních bytech pana Vorlíčka bydlí. Uklidňující slova radního Komínka však všechny neuklidnila a mnozí mají i konkrétní výhrady. Například městský zastupitel Jaroslav Chalupský z politického uskupení Hradec srdcem a rozumem + Svobodní.
Letos v dubnu jsme se bavili o vašich obavách z příchodu většího množství cizích nepřizpůsobivých občanů do Jindřichova Hradce.

Obavy stále trvají?

J. Chalupský: Trvají. Začnu ale reakcí na slova starosty Mrvky v dubnovém Žurnálu, z nichž jsem nabyl dojmu, že vedení města nechce problém obchodu s chudobou několik let vidět. Je to zřejmě sociálně nepopulární téma, obzvláště pro ČSSD, a městští úředníci mu proto nepopřáli sluchu ani pozornosti. Když jsme se do toho vložili my, muselo se najednou začít něco dít, ale místo rázného chycení problému pod krkem jsme se dočkali jen ukolébavek a chlácholení. S panem Vorlíčkem se již několik let jedná, domlouvá se spolupráce a pan Vorlíček bude městu dělat vlastně jakousi sociálku a tvrdou rukou se postará o seniory a matky samoživitelky. Asi tak. A na mimořádné schůzi zastupitelů, kterou jsme iniciovali, pak posloucháme, co všechno nelze a jak je vše složité.

A není?

J. Chalupský: Baťa i Masaryk říkali: „Když se chce, tak to jde. A když se nechce, tak se najde důvod.“ A my chceme. My jsme se do toho zakousli. U obyvatel čtvrtého městského obvodu (vč. Nežáreckého předměstí, pozn. red.) jsme si ověřili, že tuto věc skutečně vnímají jako problém, a od té doby je o našem postupu každý týden informujeme. Od občanů zároveň přijímáme konkrétní návrhy a podněty a mohu konstatovat, že tato spolupráce už přináší výsledky.

Můžete být konkrétní? Důvody k obavám mizí?

J. Chalupský: Ne. Poté, co jsme vyslechli zkušenosti kompetentních lidí ve městech, kde se s ubytovnami a bytovými domy potýkají, důvody k obavám přetrvávají. A co se zmíněných výsledků týče, konkrétní být zatím nemůžu. Mohu jen říct, že do hry začínáme vracet některé legislativní překážky, které vadí jak nepřizpůsobivým lidem, tak majitelům ubytoven a bytových domů, kasírujícím měsíčně 240 až 300 tisíc korun ze státních doplatků na sociálně slabé. Šli jsme na to podnikatelsky a ekonomicky – kde není po takovém druhu bydlení poptávka, nebude ani jeho nabídka. Plán A je vytvořit pro celé město soubor opatření, pomocí nichž bychom tomuto nešvaru mohli účinně čelit. Připravujeme pomyslnou obrannou hradbu, která by nájezdy obchodníků s chudobou mela zarazit. Plánem B je problém alespoň usměrňovat a případné potíže minimalizovat například tím, že bychom prosazovali obsazení inkriminovaných bytových jednotek Hradečáky.

Vidíte konec tunelu?

J. Chalupský: To ještě ne, ale aktuální informace jsou takové, že by vedení města mělo panu Vodičkovi učinit nabídku na odkup jeho nemovitosti, což by v tomto případě bylo pro obě strany dobré řešení. Částka mezi šesti a dvanácti miliony korun je myslím v zastupitelstvu hlasovatelná. Rozhodující by však jistě byly znalecké posudky a dobrá vůle kupce i prodejce.

Proč by měla být nabídka pro pana Vorlíčka zajímavá? A co by s domem dělalo město?

J. Chalupský: Pan Vorlíček je racionálně uvažující podnikatel. Ví, že na podnikání je potřeba klid, že nemůže mít stále někoho za krkem a pořád sem z Kladna jezdit něco řešit. Ze nelze podnikat navzdory celému městu. Asi poslední, co by chtěl, je prodávat prázdnou vybydlenou budovu s prodělkem. A využití objektu městem? S lidmi v našem obvodu často diskutujeme návrhy na vytvoření domu pro seniory na úrovni. Jakéhosi základu seniorského resortu a možná i v kombinaci s kapacitami pro matky samoživitelky. Takovému projektu bych zde byl moc rád nápomocen.

Zmínil jste zkušenosti lidí z měst, kde už obchod s chudobou bují…

J. Chalupský: Ano. S Miladou Petrů, Liborem Vondráčkem a Felixem Hankem jsme si vzali dovolenou a vyrazili do měst s vyloučenými lokalitami, kde jsme dostali funkční rady přímo z praxe. Tamní úředníci byli báječní. Upřímní, erudovaní a bylo vidět, že jsou ošleháni bojem v džungli. Řekli nám, jak to je. Bez falešné korektnosti, bez strkání hlavy do písku.

A řekli vám tedy co?

J. Chalupský: Co? Nevěřte pohádkám, ti obchodníci mají své know-how. Jestli vám někdo tvrdí, že budete moci něco kontrolovat v bytovém domě, tak to je naprostá lež. Do bytového domu po kolaudaci už úředně nevstoupíte. Dokud odtud někdo nebude volat o pomoc, nemáte šanci. Udržte pomyslné dveře zavřené. Jakmile je pootevřete, rozjede se vám to do celého města, spláchne vás to a nikdo vám s tím nepomůže. Pokud to radnice nechce vidět reálně, pak se jí ptejte. Má městská policie plné stavy? Bude potřebovat jednou tolik lidí. A má plné stavy místní oddělení Policie ČR? Má plné stavy probační a mediační služba? Jsou připraveny soudy? Bavíme se zde totiž o celostátně hledaných osobách, drogových dealerech, lidech s exekutory na krku, lidech v podmínce za násilné a majetkové přečiny, lidech jinak nepřizpusobivých… Jak jsou připraveni ředitelé škol a školek či praktičtí lékaři? Jsou radní a zastupitelé připraveni řešit pořád dokola stížnosti spoluobčanů? Vlítnou na vás integrační neziskovky a budou vás žalovat a tepat! To proste nechcete! Začíná to gaučem vytaženým na ulici a kolektivním grilováním a postupně to přejde k produkování
neskutečného množství odpadu. Budete nazýváni rasisty, populisty, šiřiteli poplašných zpráv a přehnanými škarohlídy, ale to už se v tom budete brodit. Zlehčování není na místě. Jste malé město. Tohle nám řekli.

Ministryně Maláčová chce zrušit doplatky na bydlení. Vyřešilo by to problém?

J. Chalupský: Nevyřešilo, ale hodně by to pomohlo, neboť by zmizel motiv chytráků, lákajících nepřizpůsobivé do určitých lokalit. Paní Maláčové však nevěřím. Dokud to nebude ve sbírce zákonů, je třeba, abychom na tom pracovali a sami se starali. Chtěli bychom proto kontaktovat některé senátory, protože Senát s tím může hnout.

V jaké fázi jste právě ted?

J. Chalupský: Máme pohromadě podněty a nápady a nyní jeden po druhém konzultujeme s právníky a odborníky. Zda není něco proti něčemu a zda se ještě držíme na hraně. Navzdory chlácholení, že jsme nejbezpečnější město široko daleko, dostáváme průběžně zprávy o tom, že se ve městě objevují noví a noví lidé, shlukují se v parcích i před domy, hlučí a nezřídka jsou pod vlivem alkoholu. Registrujeme i tlak na výstavbu nových bytových domů, přičemž víme, že jedním z bezpečnostních protiopatření je monitoring volných ubytovacích kapacit a potenciálně rizikových nemovitostí. Pracujeme samozřejmě i na vyřešení diskutované situace v Nežárecké ulici a aktuality umisťujeme na adresu www. HradecSrdcemaRozumem.cz. – Svatopluk Doseděl –