Znepokojivá otočka u soudu. Můj návrh na záchranu úzkokolejky
Nebo se dá říci, že se mašinky zahalily do oblaků neprůhledné argumentační páry, která zastřela jasné vidění reality.
Proběhlo totiž soudní jednání věřitelů JHMD.
Očekával jsem formální hlasování věřitelů o zamítnutí reorganizace v podání starých majitelů, jak to procesně správně požadoval odvolací soud, když se před tím ti samí věřitelé 2x za sebou rozhodli pro konkurz a tedy odprodej úzkokolejky novému majiteli.
To znamená pro model, který byl již zaběhnutý, všichni partneři v něm spolupracovali, jen by se „demontovalo“ staré vedení, které přivedlo úzkokolejku ke krachu a 345 milionovému dluhu, za seriozního a obchodně zdatného nového majitele, nejlépe vláčkaře, který by to vzal manažersky správně do ruky.
Takoví zájemci kolem vláčků na Vysočině a v Jižních Čechách naštěstí ještě krouží, ale protože cesta odprodeje nebyla pravomocná, nechtělo se jim ještě předkládat své konkrétnější obchodní nabídky a plány nejen věřitelům, ale i potenciálním partnerům (Kraje, SFDI, obce atp). Potažmo jednat s bankami o dofinancování záměru.
O to bylo mé překvapení větší, když nakonec věřitelé odhlasovali otočku a druhou cestu, přestože vlastně té první nedali ani reálně šanci.
Právníkům pana Kysely, podporovaného panem Čajánkem, se povedlo vytvořit novou iluzi, že mají předjednaný odkup úzkokolejky nebo minimálně kolejí s „tajemným“ veřejnoprávním subjektem. Tím mají být, po sérii křížových otázek soudce, obce podél trati sdružené ve spolku v čele s J. Hradcem.
Byly čteny pasáže z dokumentu zaslaného místostarostou J. Hradce Komínkem a připodepsaného starostou Kozárem. Z textu, který byl tradičně doručen „po termínu“ a nebylo možno se s ním předem seznámit, právníci věřitelům dovozovali, že je tady „game changer“ v podobě J. Hradce a dalších obcí, které do transakce vstoupí a budou se podílet na odkupu a následně i na vlastnictví minimálně části úzkokolejky. Zároveň by prý lépe vyjednali podporu krajů a SFDI na financování provozu.
Místostarosta Komínek i pan starosta Kozár odkup úzkokolejky na zastupitelstvu o pár hodin později důrazně dementovali.
Jelikož insolvenční správce byl naprosto pasivní, a já nevím přesně, zda je jeho rolí v tom okamžiku se nějak vzpouzet věřitelům, nebyla na stole vlastně jiná nabídka.
Velká pochvala pro pana soudce Strnada, který odváděl velmi dobrou práci a velmi dobře a přesně se ptal, čímž se snažil oddělovat realitu od zbožného nereálného přání a byl snad jediný v jednací síni, kdo si nenechal věšet bulíky na nos. Tedy byli jsme dva 🙂
Ale on je tam jen moderátorem diskuse mezi věřiteli a dlužníky, výsledné rozhodnutí je na zástupcích věřitelů v čele s nejsilněším hlasem Raiffeisenbank, která má zajištěnou pohledávku 50 mil Kč.
Bohužel věřitelé podle mě dosud neúspěšným majitelům a manažerům opět sedli na lep.
Poskytli nové vidině peněz 4 měsíce času na podrobnější představení plánu reorganizace. Neuvědomili si, že úzkokolejce rychle dochází peníze a pokud vůbec uvidí nějaký plán záchrany, tak někdy v červnu.
Pokud v červnu nezačnou vláčky vozit turisty, ztratí se další sezóna, a tím pádem asi už celá naděje na novou životní etapu úzkokolejky. Stávající majitelé ji vyhladoví a utrápí k smrti. Před tím ji možná ještě stihnou ořezat na kost prodejem nemovitostí.
Těžko se mi to píše, ale středeční zážitek u soudu přinesl po delší době postupně rostoucího optimismu tuto nášlapnou minu.
Jaká tedy mohla být jiná alternativa?
Kdyby mi tuto šlamastiku s úzkokolejkou někdo hodil na krk, abych ji vypořádal, postupoval bych asi následovně:
1. Zjistil bych si klíčové skutečnosti. Např to, že jakýkoli plán, kde bude pan Čajánek přímo či nepřímo figurovat, nemá šanci na úspěch, protože ztratil důvěru téměř všech potřebných partnerů včetně zaměstnanců v dílně s potřebným knowhow. Nikdo si s takovým projektem nepodá ruku. (Snad tímto tvrzením nepřecením místostarostu Komínka:-)
2. Vyhnul bych se jednání s lidmi starých vazeb, ať už na úřadě nebo v JHMD, kteří vlastně u toho krachu partnersky asistovali. Nová životní etapa úzkokolejky by se měla dělat s novými lidmi, nezatíženými starými vazbami. A lze také spekulovat o podobě těchto vazeb.
3. Zkusil bych najít a oslovit potenciální zájemce o provozování a možný odkup úzkokolejky.
4. Vyzval bych tyto zájemce, aby se seznámili s podstatnými skutečnostmi v JHMD (hodnota majetku, provozuschopnost, atp) a vstoupili do jednání s ostatními životně důležitými partnery s cílem získání nějakého memoranda příslibu, že je společná vůle spolupracovat (Spolek obcí, Kraje, SFDI, Drážní úřad, banky atd)
5. Svolal bych jednání věřitelů, kde by noví zájemci předložili své nabídky odkupu a návrhy na podobu fungování úzkokolejky v záchraném režimu a následně v rozvojové etapě.
6. Nechal bych rozhodnout věřitele, která nabídka je pro ně nejlepší.
7. Vítězná nabídka by dostala časovou lhůtu na podrobnější dopracování záchranného a obchodního plánu, uzavření konkrétních dohod s partnery.
8. Vítěznému zájemci bych pronajal část majetku, aby mohl obnovit nezbytný provoz na úzkokolejce a začal generovat tržby. Zároveň by to byl zkušební provoz před finálním odprodejem, ke kterému bude nový majitel potřebovat domluvit i financování bank, spolupráci spolku obcí, Krajů, SFDI atp.
9. Paralelně s rozpohybováním úzkokolejky bych připravoval konečný odprodej a vypořádání věřitelů v maximální možné míře.
Tento postup nevylučuje možnost odkupu celé úzkokolejky s tím, že by koleje mohly přejít za 1Kč na spolek obcí, který by vyjednal dlouhodobou podporu SFDI ve výši cca 30mil Kč ročně do údržby trati, kterou by smluvně zajišťovalo pod kontrolou spolku nové JHMD a zároven by spolek novému JHMD splatil účetní hodnotu kolejí.
Výsledný stav by tedy byl takový, že obce by měly pod kontrolou dopravní cestu a koleje, s pomocí státu by na nich probíhala průběžná údržba, nový majitel JHMD by provozoval úzkokolejku dle potřeby jízdních řádů a marketingových představ obcí, kterou by bylo možné propojit s autobusovou dopravou, aby občané v obcích dostali co nejlepší servis. Kraj by měl zajištěnu dopravní obslužnost a podílel by se na její úhradě, regionu by zůstala velká turistická atrakce a zdroj turistických příjmů, který by se dál rozvíjel s destinačním managementem.
Věřitelé by dostali možné maximum svých peněz zpět, banka by mohla získat nového klienta pro dlouhodobější spolupráci a zachovala by si dobré renomé společensky odpovědné firmy, která nedopustila rozcupování a pohřbení úzkokolejky.
Aktuálně tedy nezbývá než vyrazit za panem insolvenčním správcem, jaký je jeho plán a jak situaci čte on. Třeba mi něco uniká a nevidím v té aktuálně složité mozaice celý obrázek.
Podobně jsem se vyjádřil i na dotaz Občasníku.eu Video zde: https://www.obcasnik.eu/video-senator-chalupsky-na-schuzi-veritelu-jindrichohradecke-uzkokolejky-doslo-k-prekvapivemu-veletoci/?fbclid=IwAR1HbP4zi5xll9xSMPLy9e20pinM7rvo7d1Ydc-q8VNjRpnCr5XZAs5yiak
