V úterý mi odpadl jeden termín, a proto jsem mohl urgentně zajet do Popelína. Obce, ke které mám blíž, než by se zdálo. Můj kamarád a spolužák Tomáš Urban, se kterým jsem seděl na gymplu v lavici, je totiž právě z Popelína a jeho táta tam byl předchozím starostou.
Také naše první jízda Škodou 1000 MB zapůjčenou od spolužáka z vedlejší třídy, když mi v den mých osmnáctých narozenin začal platit řidičák, vedla s dalšíma spolužákama za Tomasem do Popelína

Prvních 100 Km a prvních 100 Kč pokuta s odebráním TP v Žirovnici, než si přiděláme nárazník, co byl v kufru, když si nás všimla hlídka Policie ČR

Také jsem slyšel mnoho příběhů z místní restaurace, což byl častý důvod nemožnosti udělat domácí úkoly, jelikož po cestě domů z nádraží byl vír z hospody tak silný, že Tomase vždy nasál dovnitř a musel se tam zastavit

Snad bude příležitost se tam také podívat a zažít ty víry

Nicméně, pan starosta Zaňák si mě vyžádal. A měl důvod. Zpětná vazba na změny ministerstva dopadající na školy a obzvláště pak na malotřídky v obcích, což je zásadní pro udržitelnost obyvatel v obcích a jejich rozvoj.
Šlo v podstatě o 8 bodů, které školu a potažmo obec nejvíce trápí. Problematika široká, provazující jedno s druhým. Všechny ty změny a nařízení už zvedli pana starostu ze židle a daly by se shrnout jednoduše: „Nechte nás už být!“.
A já s tím v jádru souhlasím. Koresponduje to s mým viděním věcí – Laissez-faire. Proč má stále někdo z Prahy něco nařizovat, měnit, přikazovat, s každým novým ministrem něco jinak… Škola má podle mě dostat jasná a měřitelná externí kritéria, co musí žáci umět a splňovat, co se od školy očekává, podle toho být hodnocena a částečně odměňována. Má dostat peníze na svůj provoz a obec se má podílet na jejím rozvoji, pokud k tomu podmínky jsou.
Vše ostatní je na škole, zřizovateli (obec), rodičích a dětech, jak si to udělají. Ti nejlépe vědí, co je potřeba v daném místě a čase, aby se jim dobře dařilo. Na základě konkrétních podmínek jsou schopni se nejlépe rozhodovat. Hlavně ale turbulence a neustálé změny shora odvádí pozornost učitelů od žáků.
Podnětů už jsem z regionu dostal více a to i z dalších stupňů škol, takže je v rámci možností legislativce-korektora budu do připravovaných změn promítat. Byť to není přímo moje výborové zaměření, ale debaty na klubu a plénu, jak se k čemu postavit a co ošetřit, stále probíhají napříč odbornostmi a propisují se do podpory či nepodpory návrhů zákonů jednotlivých ministrů.
Škola je v Popelíně přes 230 let, určitě se chceme dožít dalších kulatých výročí!