V Senátu přednášel biolog z Jindřichova Hradce. Tématem bylo sucho v krajině

„Ve výborech se jednotlivá témata diskutují z odborného hlediska. My jsme nyní uspořádali přenášku docenta Pokorného, který přijal naše pozvání. Vystoupí v přibližně dvouhodinovém panelu na téma klimatických změn, které my v současné době projednáváme. Celý výbor přijal s potěšením, že tu může vystoupit odborník, který je schopný poskytnout relevantní fakta. Tím nám pomůže k tomu, abychom byli schopni rozhodovat se na základě reality,“ uvedl senátor Chalupský.

Podle Jana Pokorného se senátor Jaroslav Chalupský už od začátku své práce ve funkci senátora snaží prosazovat věci přímo z regionu. „Debatovali jsme o tom, že je potřeba pochopit na úrovni obecné vzdělanosti příčiny klimatické změny. Já patřím k těm, kteří pracují nejen národně, ale i mezinárodně, a upozorňuji na to, že klimatická změna není zdaleka jen to, že stoupá průměrná teplota, která se těžko měří po celé zeměkouli. Ale že to jsou extrémy. To znamená, že máme třeba delší období sucha, to všichni pocítíme, pak přijde přívalový déšť, padají teplotní rekordy v létě. Ale třeba právě teď zaznamenáváme rekordy nízkých teplot v jarních měsících, které byly třeba v loňském roce vyšší, duben byl hodně teplý,“ zmínil biolog Pokorný s tím, že se o těchto záležitostech hovoří hodně složitě.

„Na zeměkouli prostě svítí sluníčko, ohřívá ji o nějakých tři sta stupňů. Když to řeknu jednoduše, tak pokud budeme mít všude parkoviště, holé střechy nebo odvodněné plochy, tak se ohřejou a bude sucho. Země se potom chová jako step nebo jako poušť. A my se příliš soustředíme na to, že stoupla koncentrace oxidu uhličitého, a svádíme to na něj. Zapomínáme na to, co dělají rostliny, co dělá les a voda. A to je smyslem mé dnešní přednášky. Musíme rozumět příčinám změny, abychom mohli tlumit následky,“ dodal Jan Pokorný, který je předním odborníkem na rovnováhu mezi vegetací a sluneční energií.

Senátoři tak měli možnost slyšet souvislosti, které jim do té doby byly utajeny. „Věci, které známe v jednotlivostech. Byl bych rád, kdyby si uvědomili, co venku děláme s vodou a se slunečním zářením. Když říkáme, pojďme vrátit vodu do krajiny, tak to není fráze. Ale je to nutnost, voda je život. Pokud chceme něco konzervovat, tak to buď vysušíme nebo zmrazíme. Takže ten život přestane. Pokud tedy vodu všude odvádíme, nemůžeme se divit, že se počasí takto chová. Já se spíše divím, že to není horší,“ poznamenal biolog.

Přednášku biolog začal informacemi o klimatické změně, na řadu pak přišly i pozitivní příklady. A to jak ze zahraničí, tak od nás. Nechyběly samozřejmě ani negativní příklady a pochopitelně došlo i na kůrovce. „Ten likviduje desítky milionů kubíků dřeva za rok. Čtenáři dobře ví, že minulých přibližně pět dubnů bylo suchých. A byly horké, protože svítilo sluníčko a nebylo aprílové počasí. Letošní chladnější duben rojení kůrovce určitě zbrzdil. A ten, kdo zasázel nové stromky, je nemusí chodit zalévat a může doufat, že se ujmou. V lese, který je jinak až pouští, když na něj svítí sluníčko. Teď jsem si vybavil třeba Vysoký Kámen u Kunžaku, kde to uschnulo všechno,“ zakončil Jan Pokorný.

Zdroj: https://www.jcted.cz/v-ramci-vyjezdniho-zasedani-v-senatu-prednasel-biolog-z-jindrichova-hradce-tematem-byla-klimaticka-zmena/