Jako pravicový člověk se domnívám, že zasíťování a rozparcelování stavebních pozemků je developerská činnost, kterou by měl vykonávat především soukromý sektor. Pravdou je, že dnes se koncový zákazník ke stavebnímu pozemku v Jindřichově Hradci dostane spíše náhodou. V nabídce zasíťované pozemky o výměře 800 – 1200 m2 k okamžité výstavbě prakticky nenajdeme. Toto můžeme buď jen konstatovat, anebo se rozhodnout, že v tom jako město něco podnikneme. Pokud bude dodrženo pár následujících podmínek, dokážu si výjimečně, v menší míře, suplování soukromého developera při nynější situaci na trhu představit:
- Koncová prodejní cena musí být v obvyklé výši. Nesmí dojít k prodeji „dotovaných pozemků“, což by pokřivilo trh a znevýhodnilo soukromý sektor. A to ještě z jejich vlastních daní. Vytvoření jakýchkoliv „dotovaných” pozemků vzbudí pouze pochybnosti a celý projekt bude pod drobnohledem, kdo konkrétní si k jakým pozemkům pomohl. Pouze férová tržní soutěž přivede nové/udrží bonitní obyvatele.
- Náklady nesmí být vyšší než prodejní ceny. Stejně jako se nebude zabývat prodělečnou činností soukromý developer, tak ztrátu nesmí vytvořit ani město.
- Dodržet základní pravidlo, že nová výstavba nesmí zničit život stávajícím sousedům. To znamená např. držet se stávající struktury zástavby, tj. nepostavit ke stávající zástavbě RD třeba vysokopodlažní bytovku, která by zničila nejen soukromí na zahradách. Ale také např. nezahájit novou výstavbu vedle střelnice, petice obyvatel a zavření střelnice, která byla na místě dávno před takovou výstavbou, by byly jen otázkou času. Také by mělo platit – domek k domku, řadovka k řadovce, vilka k vilce.
- Vhodná dopravní kapacita, aby nová výstavba nebyla pouze startovací záminkou k vymýšlení nových, aktuálně nepotřebných obchvatů, potažmo zásadních zásahů do místní přírody. Ale třeba i nákladných protihlukových stěn, které by následně celý projekt poslaly do velké ztráty.


Celý článek z denik.cz najdete zde.