Štěstí, že nepřišla smůla

Pár posledních dnů čtu hodně o štěstí, které vedlo k mému vítězství nad panem Štěchem v senátních volbách. Musím se trochu usmívat a asi se usmívají i všichni, kdo se mnou chvíli pracují, protože vědí, že cesta k tomu cíli byla přesně vytýčená a skládala se z logických kroků. A ano, i z trochy toho štěstí v koncovce, aby se nepřihodilo něco nepředvídaného.

Také už jsem to po prvním kole řekl, že máme radost z výsledku v poločase, ale popravdě, že bychom z jiného výsledku byly víc zklamaní, než jsme nyní nadšení.

Přirovnal bych to k domu. Když se dokončí dům, stavebník také nemá štěstí, že ho postaví. Ano, musí mít také trochu štěstí, aby mu někdo něco nepokazil, aby nevypadla nějaká subdodávka, ale jinak postupuje ověřenými kroky k výsledku. Má to svoje zákonitosti. Musí jít cíleně z bodu A do bodu B, nesmí přeskakovat a nesmí nic opomenout. Štěstí je, když mu čtyřicet dnů neproprší, dokud nemá stavbu pod střechou.

Chci tím říci, že management a projektové řízení je velmi podobný sled logických kroků. A také je to spousta odpracovaných hodin a dělání správných věcí správně. To štěstí na vás prostě nesedne a nezrodí se dům. A když už to děláte nějakou dobu, dostanete ten úspěch tak trochu pod kůži, dostanete grif. Tak jako stavebník, tak jako architekt, jako chirurg, sportovec atd.

A já klidně prozradím tajemství mého úspěchu!

Naučil jsem se dívat na věci „zákaznicky orientovaně“ a měřitelně dodávat požadované řešení. Existuje jedna otázka, která vám vyhraje zákazníka, vyhraje klienta, vyhraje občana-voliče. Respektive dvě.

Co občan chce? A s čím už se nechce trápit?

A na to potřebuje dodat řešení. Bez řečí, bez vysvětlování, jak je co složité a komplikované.

Já to měl v tomto poměrně jednoduché. Jednak již za ta léta umím měřitelně dodávat řešení. A pak jsem jako občan prostě věděl, jakého chci já senátora. Věřil jsem, že takového senátora bude chtít i dostatečný počet dalších lidí. A takovou podobu senátora se budu nyní snažit naplňovat.

Pan Štěch byl v senátu dlouho. Byl čitelný a datově předvídatelný. Věděli jsme, že mu k druhému kolu chodí i jen třetina voličů z prvního kola, a proto jsme měli strategii udržet si hlasy z prvního kola a případně, aby ještě někdo vzal sem tam za ruku někoho dalšího a přivedl ho k urně s sebou. Proto jsme až otravně burcovali k druhému kolu, aby se na to lidé nevykašlali.

Měli jsme prostě svou cestu, které jsme věřili a po té jsme šli kontrolovaně až do cíle. Jen jsme si hlídali, aby se nic nezvrtlo.

A co se týká štěstí, to přeje připraveným a odhodlaným. To je moje dlouholetá zkušenost. O co víc se trápíte v první třetině cesty, musíte překonávat překážky, ale nevzdáte to, tak o to se vám pak jako bonus věci se štěstím poskládají do ruky v závěru.

Každý Goliáš je porazitelný. Záleží to jen na tom, kolik do toho chcete dát srdce a rozumu.

Úvodní konstelace byla příznivá, víc než o štěstí šlo o to, neudělat někde chybu.

Tak jako peníze nerostou na stromech, dům sám nevznikne, i toto bylo potřeba odpracovat.

Z výsledku jsme nadšeni, protože je to zase jeden z krůčků, jak dostat Jindřichohradcko a Pelhřimovsko na mapu. Jak si získat pozornost ostatních, že nějaký J.Hradec a Pelhřimov existují, aby za námi lidé jezdili a my měli šanci ukázat, že náš region je dobré místo pro domov.

Jsem také rád za tuto inspiraci, že nic není nemožné! Stačí dát do toho to srdce a rozum.

Těšíme se na AfterParty v pivovaru Kamenice, na kterou jsme si vydělali ve fortuně právě tím, že jsem věřili našemu úspěchu. Snad to bude i tečka za tou COVIDovou noční můrou.