Na základě usnesení Zastupitelstva města ze srpna 2011 a rozhodnutí z roku 2012 byla v roce 2016 uskutečněna 1. etapa projektu „Revitalizace Husových sadů“. V části mezi Masarykovým náměstím a Kostelní ulicí byly vykáceny stromy bez ohledu na jejich zdravotní stav, instalovány vodotrysky, vysázeny stromy do nově vydlážděné plochy. První etapa vyvolala nevoli obyvatel města, odvolání zapsaného spolku ke Krajskému úřadu a vznikla petice o více než 2000 podpisech vyzývající k zastavení realizace dalších etap, které předpokládaly též vykácení i zdravých stromů z tzv. koncepčních důvodů.
V červnu 2019 zastupitelstvo města J. Hradce revokovalo usnesení ze srpna 2011 o revitalizaci Husových sadů a odsouhlasilo, aby odbory správy majetku města a životního prostředí byly pověřeny předložit další návrhy. V lednu 2020 byl pak předložen návrh uspořádání architektonické soutěže na řešení Husových sadů. Zastupitelstvo se přiklonilo k protinávrhu zadat neprodleně inventarizaci zdravotního stavu jednotlivých stromů soudnímu znalci. Znalost zdravotního stavu a perspektiva jednotlivých stromů je podmínkou zpracování dalších návrhů postupu. Dle informace odboru životního prostředí má být posudek hotov do 15. 3. 2020.
Projekt revitalizace Husových sadů byl zpracován v roce 2011. Od té doby se prodlužují období beze srážek, přibývá přívalových dešťů, zvyšuje se počet tropických dnů, v krajině ubývá vody a v létě bývá ve městech nesnesitelné vedro. Obce budují zelenou infrastrukturu, což je snaha o zasakování dešťové vody, snižování rychlosti odtoků vody, využívání zeleně k zlepšení klimatu ve městě. Je nesporné, že realizací 1. etapy revitalizace Husových sadů se zrychlil odtok vody z vydlážděných ploch, trávník a záhony jsou výše než dlažba. Nově vysázené stromy trpí horkem, které sálá z přehřáté dlažby. Navíc vysázené stromy nejsou kaštany koňské, které zde byly původně, nedorostou výšky původních stromů. Husovy sady byly založeny v polovině 19. století na místě zasypaného hradebního příkopu, podobně jako tomu bylo i v jiných historických městech. Podloží tedy poskytuje dostatek prostoru pro kořeny vysokých stromů, které potom poskytují stín i možnost hnízdění ptáků a dalších živočichů.
Já tedy stále preferuji zachování kostry parku tzn. zachování velkých stromů a jejich postupnou obnovu se zhotovením zásaků po konzultaci s panem Ing. Štíchou, který před lety kanalizaci a infrastrukturu pod Husovými sady řešil a situaci dobře zná.