Proč jsem budu volit Pavla Fischera na prezidenta?
Proč jsem podpořil Pavla Fischera a budu ho volit na prezidenta České republiky?
Několik faktů úvodem. V Senátu máme víc než rok oči otevřené a hledáme osobnost, která by byla ideálem na funkci prezidenta a chtěla se té role ujmout.
Oslovovali nás nejrůznější odvážlivci. Přeci jen šance získat 10 podpisů na kandidaturu je veliká. Ale drtivá většina senátorů k tomu přistupovala odpovědně. Nerozdávali podpisy jako večerníček.
Přímá volba je v podstatě hra na Miss Sympatie. Hra marketingu, peněz a vlivu médií. Lidé, kteří nevědí, volí lidi, které neznají. Komu se vytvoří hezčí obrázek, má peníze na oblepení měst billboardy, je na špici. Kdo je z nějakého důvodu v přízni médií, je vidět.
Ruku na srdce, co víte o prvních pěti, šesti osobnostech v průzkumech? Navíc průzkumech, které jsou spíš přáním médií a formováním veřejného mínění než měřidlem reality. Co skutečně člověk ví o kvalitě a postojích toho kterého kandidáta? Je chvilková odpověď na 47 otázek ve volební kalkulačce dostatečnou kvalifikací na tak důležitý post v ústavním systému, který musí dobře sloužit, tmelit a reprezentovat nás navenek?
Vítěz potřebuje miliony hlasů. Přes 50% voličů. Je bláhové čekat vyhraněného pravičáka nebo levičáka. Největší šanci získat takovou haldu hlasů bude mít spíše středový kandidát, který bude únosným kompromisem. Nebo opravdu výrazná nadstranická osobnost, kterou si lidé vyberou pro jeho/její kvality a kompetence, jako když vybíráte v daný čas a na daném místě člověka do vedení své firmy či organizace.
Přiznám se, že za léta podobných zkušeností, jsem byl tímto uvažováním ovlivněn ve svých myšlenkách i já.
Dobře obsadit místo. Right person for the right job.
Mým kritériem pro podpis na kandidaturu byla vysoce morální osoba s kompetencí dobře obsadit a vést prezidentský úřad. S reálnou šancí vyhrát. Zastávající co nejvíce z mých hodnot a hodnot lidí v mé sociální bublině.
To vylučuje recesistické návrhy typu stand-up komediantů, samozvaných spasitelů, kteří ani nemají šajn, co to obnáší, má-li ten úřad opravdu dobře lidem sloužit. Už jen proto, že vaši rodině přiroste siamské dvojče v podobě ochranné služby. Už si sami nekoupíte ani vánočního kapra a bez podpůrného personálu se rodina nehne ani na krok. To je velký zásah do soukromého života.
Nevolíme ideál, ale volíme z daného omezeného počtu kandidátů.
Nechci-li volit jen neznámého sympaťáka/sympaťačku, který má nejvíc peněz být vidět a podléhat výkřikům „jedině ten či onen“ nebo „nevolitelný“, aniž by za tím byl silnější argument než „prostě proto“, pak je volba složitější.
Proto se těším na volební debaty a doufám, že se televizní moderátoři nebudou ptát jen na oblíbené jídlo a domácí mazlíčky.
Já z kandidátů nejvíce vím o Pavlu Fischerovi a nejvíce zapadá do mé představy dobrého prezidenta.
A také musím bohužel souhlasit s občasnou nálepkou, že „je dobrý prezident, ale špatný kandidát“. Má od drobných přispěvatelů desetinu peněz na zviditelnění se, než mají jemu konkurující marketingové produkty bohatých mecenášů, kteří to jedou v desítkách milionů.
Pro mě je to ale plus. Více pro mě znamená podpora 34 senátorů a 20 poslanců napříč politickým spektrem, protože co zákonodárce, to spádová oblast cca 100 tisíc obyvatel. Bavíme se o milionech voličů, kterým již jednou zvolení a vybraní lidé napovídají, protože Pavla Fischera, jeho postoje, názory, formálně i neformálně, už nějakou dobu znají.
Nedali by svůj hlas a svůj kredit špatnému člověku. Ostatně i Pavel Fischer jako senátor prošel přímou volbou ve svém obvodu a v předešlém prezidentském klání získal celorepublikově kolem 10%!
Jako nováček na scéně skončil třetí.
Od té doby na sobě pracoval, poznával, připravoval se, doplňoval si kompetence, získával další vazby na mezistátní scéně…
Proč tedy já chci poslat svým hlasem Pavla Fischera do druhého kola prezidentské volby?
Pavel již v prezidentské kanceláři pracoval. Jako spolupracovník Václava Havla ví, co to obnáší a ví, co je potřeba změnit k lepšímu. Že je potřeba hrad více otevřít kultuře, umění, společenským akcím a personál naopak přesunout více do podhradí, aby byl svou službou blíže občanům a neměl pocit dvořanstva, které hledí na občana svrchu. Může se své role ujmout hned zítra.
Pavel Fischer byl delší dobu diplomatem ve Francii a Monaku. Jestli někdo neudělá botu, pak je to on.
Je držitelem monackého Řádu svatého Karla a francouzského Řádu čestné legie.
Mluví plynně francouzsky, anglicky, katalánsky a domluví se i německy a rusky. To je velké aktivum pro vytváření dobrých mezistátních vztahů zejména při neformálních konverzacích. Tam vznikají přátelské vazby.
Profil podrobně je zde https://www.pavelfischer.cz/o-mne/
O Senátu se mluví jako o jednaosmdesátihlavém prezidentovi. Má podobné kompetence a i rozpočet jako prezident. Pavel Fischer je už jednou z těchto hlav a navíc vedl Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Má již vazby a umí se svými protějšky pracovat. Má vhled do důležitých oblastí, není žádný diletant. V NATO jednal více než 100x, v OSN přes 50x.
Pro mě je pak ještě zárukou dobrého prezidenství, že je to slušný člověk s životním nadhledem, početnou rodinou, která si prošla také bolestmi, bezesnými nocemi v přemítaní o životě. Rád vaří, hraje na housle. Umí být jak vrcholným politikem, tak parťákem na pivo.
Pavla Fischera znám 2 roky. 2 roky pozoruji jeho chování, vystupování, názory a rétoriku. Znám ho „naživo“, ne jen jeho vytvořený mediální PR obraz.
Při jmenování soudců a bankovní rady bude rozvážný, bude určitě konzultovat s odborníky, kterých kolem sebe za ta léta má hodně. Věřím, že vytvoří personálně dobře obsazený tým kanceláře prezidenta. (V době Miloše Zemana jsme se přesvědčili, jak jsou důležití právě ti lidé okolo.)
A jeho manželka, která se věnuje hospicové péči a pomáhání druhým, bude jistě dobrou oporou jako první dáma, která je raději mezi lidmi než po nákupech v buticích.
V hlubších debatách o Číně a Rusku přichází na besedách argumenty, které vysvětlují vyhraněné postoje vůči těmto zemím. Chápu je, na můj vkus by však ta rétorika, byť třeba předvolební, mohla být umírněnější. Pokud byste se mě ptali, co mi úplně na tomto kandidátovi nesedí…
A také bych si posteskl, že nemá mikro/makro-ekonomickou erudici jako prof. Klaus. To je pro naši budoucnost důležitější, než strategie válčení.
Když se zastavím u volebních hesel, jen Pavel Fischer svou vizi ztělesnil do SVOBODA – DEMOKRACIE – BUDOUCNOST.
Nemyslím si, že potřebujeme na hradě vojenský dril a pevnou ruku v podobě prezidenta a první dámy. To mi nějak více sedí k africkým státům, které se zmítají v chaosu. Tam je potřeba generála, který ovládá vojsko.
Stejně tak jsem opatrný ke strategii „česká Čaputová“, jelikož nevím, kdo budou ti další důležití v pozadí v kanceláři prezidenta. Hraje se také o abolice, milosti, beztrestnost atd. To je v kruzích miliardářů lákavý institut.
Suma sumárum… připadá mi racionálnější volit na základě osobní zkušenosti a referencí, než sázet na neznámo schované za mediálním obrazem. To bychom se mohli pak docela divit. Miloš Zeman nám ukázal, jak dokáže být výklad Ústavy elastický.
Já pošlu do druhého kola prezidentské volby Pavla Fischera. Také proto, že lidé z mého obvodu budou mít tím pádem blíže a dveře více otevřené k prezidentovi.
Komentáře
