V pátek jsme se s předsedou představenstva vysočinské obecně prospěšné společnosti Sdílení Milošem Vystrčilem a její ředitelkou Michaelou Čeřovskou sešli s jihočeskými kolegy v kanceláři pana ředitele jindřichohradecké nemocnice Vítem Lorencem, abychom prodiskutovali společná témata, která jsou trápením při poskytování péče o nevyléčitelně nemocné.
Diskutovali jsme, jak bychom mohli společně z různých úrovní pomoci lepší, efektivnější a ucelenější péči.
A také, jak pomoci lépe chránit rodiny nevyléčitelných klientů před praktikami řetězcových firem s agresivním marketingem.
Ano, i v paliativní péči některé firmy pochopily, že se ze zdravotního pojištění dají přes pacienty získat zajímavé peníze.
A bohužel, i tady existuje nevyváženost informací na straně pacienta.
Paliativní péče a organizace jako Sdílení či Kleofáš vznikaly „nadšenecky“ s tím pověstným srdcem na dlani, snaží se přes dobrovolné přispěvatele a podporovatele shánět prostředky, které pak investují do obsahu poskytované služby tj. do potřebných pomůcek, speciálních postelí, odbornosti sestřiček, ucelených služeb pro rodiny (včetně například kaplana), které pomáhají rodinám v závěru životní cesty.
Nemají prostředky na marketingovou osvětu a plošnou informovanost o svých službách. Na prezentaci, co všechno je pacientovi v tak těžkých chvílích k dispozici.
V tomto jsme za Český Senát nabídli pomocnou ruku my s Milošem a s možnou spoluprací České televize.
Je potěšující, když se lidé v tomto oboru znají napříč regiony, spolupracují spolu a vytvářejí, moderně řečeno, ekosystémy, které dokáží poskytovat pacientovi nejlepší možnou péči.
Zázemí nemocnice, lékařů, paliativních pavilonů a flexibilní domácí hospicová péče na míru potřebám rodiny.
I zde je potřeba notné dávky vnitřní síly, odpovědnosti a morálních hodnot, aby ve správný okamžik došlo k přechodu od „zbytečné“ léčby bez výsledku k efektivní paliativní pomoci, úlevě od bolesti a doprovození rodiny k posledním okamžikům milovaného člena rodiny.
Podstatou je, že lékaři na paliativním oddělení stabilizují pacienta, nastaví medikaci a propustí ho do domácího prostředí, aby tam s rodinou a odbornou, citlivou pomocí hospicové péče mohl strávit ještě co nejvíce společného času. Aby odcházel v usmíření celé rodiny.
To má často i obrovský pozitivní vliv na vypořádání nejrůznějších dlouhodobých napětí v rodině.
Měl jsem ze schůzky velmi dobrý pocit.
Děkujeme všem zúčastněným: pan ředitel nemocnice Vít Lorenc, vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje Ivana Turková, vedoucí oddělení sociální a paliativní péče Eva Zýková, za představenstvo nemocnice Alena Kudrlová, ředitelka Sdílení Micheala Čeřovská, asistentka senátora Milada Petrů, senátor Miloš Vystrčil.
Kromě spolupráce v paliativní péči jsou jihočeské nemocnice, včetně hradecké, průkopníky v některých zajímavých projektech, které by se po vyhodnocení mohly stát „best practice“ inspirací pro ostatní v ČR.
Těším se, až budou dokončeny a představeny výsledky veřejnosti.