Otázka pro lídra: Potřebuje podle vás Hradec zahradníka, urbanistu a architekta?

Odpovím přímo a pak to trochu rozvedu. Ve Vaší otázce je klíčovým slovem „potřebuje“. Podle mého názoru s výhledem do pěti, deseti let, nepotřebuje. Dosud tyto pozice nemáme a nežije se nám špatně. Hradec je od našich předků dobře urbanisticky řešený, a pokud ho nebudeme chtít za každou cenu neodborně přetvářet, bude stále patřit k těm hezčím městům. Máme štěstí na architekty Hradečáky, kteří mají cit jak pro architekturu, tak pro Hradec, a proto u nás vzniklo pár hodnotných staveb, které získávají nejrůznější architektonická ocenění. Stačí se držet víceméně osvědčeného. Stejně bych případně hledala řešení, kdyby bylo opravdu potřeba začít usměrňovat architektonický ráz města. V dělání věcí manažersky projektově správně a v konzultacích a vytvoření odborného konzilia architektů, kteří by poradili se základními prvky, či nasměrovali investory, jakou cestou při navrhování staveb jít. Možná by stačil i apel na to, aby výraznější stavby v rámci města navrhoval někdo ze zkušených architektů. V případě obecních zakázek by neměla být obava oslovit architektonickou soutěží i renomovanější a zvučnější jména. Zde by mohlo existovat stálejší konzilium architektů, které by zabránilo, aby si politik usurpil roli architekta a urbanisty pro sebe. V dávné minulosti měl Hradec štěstí, že majetní občané svěřovali důležité zakázky předním architektům.

Na věc je zároveň potřeba podívat se také z druhé strany. Zřízení jakékoli takové funkce znamená, že v rámci města vytvoříme další mocnou pozici. Dalšího úředníka, který bude rozhodovat o tom, co se mu líbí a co ne. A to na bázi subjektivního dojmu. To je obrovský prostor pro korupční svádění obou stran. Principiálně to není pro většinu z nás dobré.

Proto alfou a omegou rozhodování, zda svěřit, byť jen na čas, někomu takovou moc usměrňovat a tvořit město za cizí peníze, je kvalita té dané osoby. Pokud se nám podaří najít skutečně OSVÍCENÉHO člověka s citem pro urbanismus, architekturu a potřeby lidí ve městě, pak tento člověk může být výrazným posunem vpřed a na dlouhá léta zvýší kvalitu života ve městě. To se třeba daří v Litomyšli, kde byl tak trochu „osvícený“ starosta, který si v této oblasti vybral dobré poradce, a proto se městu daří a vzkvétá. Bylo by krásné mít takového svého zvučného městského architekta, jako měl třeba Masaryk svého Plečnika, který navíc většinu honorářů ani nepřijal.

Cesta k tomu by mohla vést skrze vstřícnost k návštěvníkům, kteří by si mohli Hradec oblíbit natolik, že by se stal jejich prvním či druhým domovem. Vytvořit podmínky, aby město přitahovalo lidi, kteří něco umí tak jako v minulosti, kdy u nás tvořili lidé typu Čapek atp. Pokud Hradec ukáže svou přívětivou tvář, může pak očekávat, že mu bude oplaceno stejnou mincí a významní lidé budou otevřeni jakékoli pomoci městu. Ať už se jedná o účast v architektonické soutěži nebo o poskytnutí odborné rady.

Nyní otázka městského zahradníka.

Ano, potřebujeme městského zahradníka. Tedy osobu, která bude v první fázi alespoň dohlížet a řídit údržbu městské vegetace, aby se jí dařilo. Osobu, která bude součástí všech připravovaných změn, aby už v průběhu realizace projektu zajistila, že po přestřižení slavnostní pásky do měsíce vše neumře nebo nezaroste bodláčím. Aby s vybudováním čehokoli nového šla ruku v ruce také následná péče o stromy, zeleň a vegetaci. Ta má pro nás občany obrovský význam, jak již několikrát vysvětloval Dr. Jan Pokorný, protože zejména v horkých dnech 100 x 100 m vzrostlých stromů v parku chladí výkonem 700 klimatizačních jednotek. A to téměř zdarma, bez účtů za elektřinu. Navíc stromy přitahují déšť, produkují kyslík, snižují hluk, snižují hladinu CO2 a působí protistresově. Parky, stromy, vegetace a zeleň prostě do města patří a měly by být integrální součástí života ve městě. Proto si zaslouží náležitou odbornou péči.

Pro začátek by stačilo, kdyby se v dešti nezalévalo a v horkých dnech neplnil plán sečení, kdy se vyschlý porost zplanýruje až na drn. Městský zahradník by měl odborně koordinovat činnost Služeb města J. Hradec. A pokud bychom měli štěstí i zde na erudovaného člověka, který by navíc vzděláním a zkušenostmi dokázal rozvíjet zeleň ve městě, pak by takový člověk byl ideálním partnerem do týmu Urbanista, Architekt, Zahradní architekt/Zahradník.

Ono většinou není potřeba vymýšlet vymyšlené. Stačí si zajet pro návod „Jak na to“ do lázeňských měst, kde je vegetace zcela na jiné úrovni a kde jsou již podstatně dál a mají věci vyzkoušené. Rovněž je důležité využívat co nejvíce rad odborníků pro danou oblast a nenechat politiky převzít roli architektů. Výsledkem jsou pak třeba nefunkční náměstí a zmrzačené parky.

Otázka byla položena na serveru Hradecžije.cz více zde: https://hradeczije.cz/ptame-se-lidru-01-zahradnik-urbanista-a-architekt/

Milada Petrů

53 let, ředitelka oblastní kanceláře Hospodářské komory v Jindřichově Hradci, nestraník, Jindřichův Hradec II

Narodila jsem se v Jindřichově Hradci. Po studiích na Gymnáziu v Třeboni jsem se plně věnovala rodině, která pro mne vždy byla na prvním místě. Dnes již mám dva dospělé syny, kteří se vydali na svou cestu životem. Sama jsem si život vyzkoušela z různých stran. Nejvíce zkušeností z oblasti obchodu, práce s lidmi a komunikace mi dala mnohaletá pozice manažerky obchodní skupiny v jedné z největších pojišťoven u nás. Jako OSVČ jsem také poznala, co to obnáší, být schopna se postarat sama o sebe a přinášet lidem takovou službu, za kterou jsou ochotni zaplatit. Veškeré zkušenosti jsem později využila i ve veřejném sektoru při práci pro Jarošov nad Nežárkou v pozici místostarostky. To obnášelo co nejvíce mluvit s lidi, cítit potřeby obce a následně vše zařídit a zprůchodnit tak, aby se lidem žilo co nejlépe. Protože se to docela dařilo, přijala jsem možnost pomáhat v podstatě s tím samým, ale v komunitě podnikatelů a živnostníků jako ředitelka Oblastní hospodářské komory v Jindřichově Hradci.

Již několik let hájím zájmy hradeckých podnikatelů, pomáhám propojovat svět podnikání s tím na radnici a také s ostatními institucemi jako jsou školy, spolky, veletrhy, zahraniční výstavy a společné kulturní akce. Díky tomu jsem se také mohla setkat s mnoha zajímavými osobnostmi a získávat další cenné zkušenosti, jak správně by se měla dělat komunální politika, aby z ní lidé měli užitek. Protože město nad Vajgarem je moje srdeční záležitost a dění ve městě mi není lhostejné, rozhodla jsem se zkusit pomoci lidem kolem sebe tím, že nabídnu své zkušenosti, schopnosti a elán, abych je mohla zastupovat jako radní. Abych se mohla starat s nimi, za ně a aby starostí pro nás všechny ve městě ubývalo. Proto jsme také dali dohromady partu fajn lidí, spíš odborníků, nezatížených minulostí a pustili se do toho. A když toho někdy bude moc, pomáhají mi nabrat nové síly moje záliby, kterými jsou sport, kultura a hlavně zahrada. Zastávám názor, že starosta je od slova starat se, ne starosti přidělávat.

Komentáře

Přidat komentář