Otázka pro lídra: Jsou zeleň, údržba a úklid v pořádku?

Celá otázka zněla: Jste spokojeni se stavem města, co se týče veřejného pořádku – zeleně, údržby a úklidu?

Situace se opravdu hodně zlepšila, pokud jde o čistotu ulic. Těchto pár posledních měsíců před volbami bych řekla, že až enormně. Všude po ránu vrčí nějaká technika, proplétají se lidé údržby atd. V tomto ohledu bych za centrum města skoro dala jedničku. Nevím, jak je tomu na sídlištích a v městských obytných zonách, tam se moc často nedostanu. Také bych před vystavením té jedničky ráda viděla účet, kolik nás ta jednička stojí. Jestli nás náhodou sebrání jednoho nedopalku specialistou nestojí třeba 30 Kč. To bych pak hledala kompromisní řešení, kde by nebyl „pořádek za každou cenu“. Ale každopádně lidem z údržby a péče o pořádek jako takový všechna čest. Dost často na ně slýchávám chválu, že opravdu ti konkrétní lidé jedou naplno.

K zeleni jsem se již vyjadřovala v předchozích otázkách, tak snad jen připomenu, že je potřeba mít plán kompletní péče o zeleň, stromy a vegetaci, který bude rozumně dodržován. A bude řešen již v okamžiku, kdy vznikne nějaký projekt změny týkající se vegetace, aby bylo jasné, že po přestřižení té pomyslné šerpy ví každý, co má dělat a jak se o vegetaci starat.

Zeleň obecně je ve městě dosti opomíjena. Vyloženě mi vadí, když se vykácí vzrostlejší stromy a nejsou ničím nahrazeny nebo nahrazeny neadekvátně. Strom a jeho přínos pro život lidí je obrovskou hodnotou. Podle toho je nutné k nim také přistupovat. A pokud musím některý pokácet, pak by nejlépe na tom samém místě měl vyrůst další, nebo být zasazen jinde. Beton a asfalt je potřeba nahrazovat vegetací. Vrátí se nám to v podobě lepšího klima, více deště a vody a nižší spotřeby energie. Kdo byl někdy v lázeňském či golfovém resortu, dá mi za pravdu, že to příjemné a opečovávané, krásné prostředí je balzámem na duši a obrovsky pozitivně nabíjí. Takový by měl být i Jindřichův Hradec.

Otázka byla položena na serveru Hradecžije.cz více zde: https://hradeczije.cz/ptame-se-lidru-08-jsou-zelen-udrzba-a-uklid-v-poradku/


Odpovídala jsem, že jsem s čistotou a prací lidí v péči o město spokojená, ale že nemám aktuálně žádný finanční rozměr, co nás to jako občany stojí. Tak jsem pro zajímavost máčkla pár věcí do internetu a některé údaje zjistila z výroční zprávy firmy Služby města Jindřichův Hradec s.r.o. Hned po pár kliknutích jsem si musela vzít do ruky kalkulačku, jestli jsem s tím příměrem 30 Kč za vysátí jednoho nedopalku nebyla ještě z laciného kraje.

Jistě každý zná toho snaživého pána v oranžovém obleku, který brázdí Klášterskou, Panskou a náměstí s tím bílým plastovým elektrovozítkem a po ránu vysává aktuální drobné nečistoty. Tak ten vysavač v plastovém obleku na kolečkách, s elektromotorem poháněným bateriemi nás daňové poplatníky stál 440.000 Kč bez DPH tedy 530.000 Kč s DPH. K tomu práce jednoho člověka, odhadnu 190.000 Kč ročně i s odvody. Nebudu počítat údržbu, ani to, že baterie mají nějakou životnost a nevím, co bude stát jejich výměna. Bavíme se za první rok o investici cca 630.000 Kč.

Pak se ptám, kolik těch popelnic naplní? Kolika kilogramů drobného odpadu nás za ty peníze tato služba zbaví? 10 kg nedopalků a papírků? Pak 260 pracovních dnů x 10 kg nečistot = 2600 kg nečistot ročně, za které jsme vyndali z kapsy 630.000 tj. 242 Kč za kilogram. A to si dovolím tvrdit, že toho tolik „nevyzobe“, takže ta cena za kilogram nečistot, kterých nás tato služba v této podobě zbaví, je ještě vyšší. To jsou jen rychlé kupecké počty. Vedení firmy a města má jistě přesnou kalkulaci včetně účetních odpisů a provozních nákladů na dobu životnosti stroje, co nás taková služba stojí (dle rejstříku má firma dva jednatele Ing. Mrvku a Ing. Ježka, který zároveň dělá výkonného ředitele, ti budou mít přesná čísla).

Nehodnotím, zda je to přiměřená cena za čistotu. A už vůbec nechci říct, že by bylo něco špatně po formální stránce, tak hluboce jsem se k informacím nedostala, proto nemám sebemenší pochybnosti o ceníkových cenách atp.

Jen bych uvažovala, zda to byla správná věc nakoupit takový přístroj. Zda nešlo vyjednávat tvrději o cenách. Zda to není totální čistota za každou cenu stylem „ ten trávník bude zelený, i kdybyste ho měli natřít“.

Řešení?

Než bych podepsala takovou investici, chvíli bych se zastavila a přemýšlela, udělala bych pár telefonátů, poradila se a uvažovala o ní více, jako by to bylo z mé kapsy, protože ty peníze jsou z naší společné kapsy.

Zamyslela bych se, co je vlastně potřeba tak intenzivně udržovat. Co je cílem této investice a co to přinese. Pak bych si prošla tu trasu, která má být jak ze škatulky, možná se poptala lidí cestou, jak jsou aktuálně spokojeni s čistotou a údržbou ulic, zda by byli ochotni se složit na půl milionu, aby byla ulice bez jediného nedopalku. Možná by mne cestou napadlo, že kdyby se lampy posunuly o kousek dál a trochu jinak řešily, aby i za nimi mohl projet standardní zametací vůz, tak by ty ulice obsloužil (ale to je právě to důsledné a odborné uvažování, když se takové věci zavádějí, že se musí udělat správně a promyšleně ze všech stran). Pak bych si zjistila, jaká jsou řešení jinde „ve světě“ a možná bych zjistila, že by stačilo lépe koordinovat údržbu. Vyslat do ulic mechanizaci doplněnou o více pracovníků údržby, aby místo vysávání fukarem či koštětem vymetli rohy a okraje na lépe dostupné místo pro zametač, který pak bude mít možnost udělat svou práci stoprocentně.

Nebo by šlo na Službách města vytvořit zásobníky na dešťovou vodu a tou pak ulice pomocí techniky umývat. Hlavně v létě od rozšlapané zmrzliny atp.

Takže opět s výhledem do budoucna uvažovat více systémově. Více počítat a zvažovat. Věci zjednodušovat a snažit se řešit jednou pro delší dobu, ne to penězi ad hoc klínovat.

Celou úvahou jsem chtěla říci toto: „Pojďme se rozhodovat správně, pak to správně udělat a pojďme u toho více počítat, aby nám v pokladně zbývalo více peněz a ty ať můžeme Obecními Poukázkami dávat k dispozici lidem. Ti si pak sami uvědomí, zda je lepší být pedant na čistotu nebo mít třeba další stokorunu navíc na kroužky pro děti. V tu chvíli uvidí ty dvě strany mince, že je to vždy něco za něco a možná pak budou lépe zvažovat urgentnost některých výdajů. Vždy je to o nějaké vyváženosti.“

Zdroj: Kupní smlouva, Výroční zpráva str. 13.

Milada Petrů

53 let, ředitelka oblastní kanceláře Hospodářské komory v Jindřichově Hradci, nestraník, Jindřichův Hradec II

Narodila jsem se v Jindřichově Hradci. Po studiích na Gymnáziu v Třeboni jsem se plně věnovala rodině, která pro mne vždy byla na prvním místě. Dnes již mám dva dospělé syny, kteří se vydali na svou cestu životem. Sama jsem si život vyzkoušela z různých stran. Nejvíce zkušeností z oblasti obchodu, práce s lidmi a komunikace mi dala mnohaletá pozice manažerky obchodní skupiny v jedné z největších pojišťoven u nás. Jako OSVČ jsem také poznala, co to obnáší, být schopna se postarat sama o sebe a přinášet lidem takovou službu, za kterou jsou ochotni zaplatit. Veškeré zkušenosti jsem později využila i ve veřejném sektoru při práci pro Jarošov nad Nežárkou v pozici místostarostky. To obnášelo co nejvíce mluvit s lidi, cítit potřeby obce a následně vše zařídit a zprůchodnit tak, aby se lidem žilo co nejlépe. Protože se to docela dařilo, přijala jsem možnost pomáhat v podstatě s tím samým, ale v komunitě podnikatelů a živnostníků jako ředitelka Oblastní hospodářské komory v Jindřichově Hradci.

Již několik let hájím zájmy hradeckých podnikatelů, pomáhám propojovat svět podnikání s tím na radnici a také s ostatními institucemi jako jsou školy, spolky, veletrhy, zahraniční výstavy a společné kulturní akce. Díky tomu jsem se také mohla setkat s mnoha zajímavými osobnostmi a získávat další cenné zkušenosti, jak správně by se měla dělat komunální politika, aby z ní lidé měli užitek. Protože město nad Vajgarem je moje srdeční záležitost a dění ve městě mi není lhostejné, rozhodla jsem se zkusit pomoci lidem kolem sebe tím, že nabídnu své zkušenosti, schopnosti a elán, abych je mohla zastupovat jako radní. Abych se mohla starat s nimi, za ně a aby starostí pro nás všechny ve městě ubývalo. Proto jsme také dali dohromady partu fajn lidí, spíš odborníků, nezatížených minulostí a pustili se do toho. A když toho někdy bude moc, pomáhají mi nabrat nové síly moje záliby, kterými jsou sport, kultura a hlavně zahrada. Zastávám názor, že starosta je od slova starat se, ne starosti přidělávat.

Komentáře

Přidat komentář