Otázka pro lídra: Jak by mělo město naložit s areálem Obory?

Celé otázka na naši lídryni zněla: Jak by mělo město naložit s areálem Obory, který koupilo za 3,4 milionu korun od soukromého majitele?

Dle mého názoru to město nemělo vůbec kupovat a myslím si, že nikomu není moc jasné, proč si radní tyto ubytovací kapacity koupili? Co to komu přinese? Nemyslím si, že ubytovací kapacita stranou v lese, která opět spolyká další spoustu peněz investičně i provozně, je vhodným místem pro ubytovávání návštěv a kolegů z družebních měst. Obecně, všechny podobné snahy o zřizování ubytovacích kapacit je potřeba bedlivě sledovat, aby městu nepřinesly více starostí než užitku.

Radní, kteří tuto nemovitost koupili, by ji měli zase obratem ruky prodat, a to se ziskem do městské pokladny, aby ukázali, jací jsou dobří obchodníci a dobří hospodáři. Jinak to bude další žrout do kapsy nás všech. A protože jsou před námi horší ekonomické časy, každá koruna bude dobrá a železné rezervy se nám budou hodit. Ty železné rezervy, které se nyní tři, čtyři měsíce před volbami rychle alokují do několika velkých stavebních zakázek. Opět bez širší odborné diskuse a bez manažersky pečlivé projektové přípravy. To, že někdo vyhraje volby, přece neznamená, že si může s půlmiliardovým ročním rozpočtem a nastřádanými rezervami dělat, co ho napadne. Stále je tu přece formulka „s péčí řádného hospodáře“, tedy aby ty investice měly smysl, měly měřitelný přínos pro většinu občanů a vůbec byly na základě měřitelné poptávky od Hradečáků, ne na základě přání pár jednotlivců.

Otázka byla položena na serveru Hradecžije.cz více zde: https://hradeczije.cz/ptame-se-lidru-04-co-provest-s-oborou/

Milada Petrů

53 let, ředitelka oblastní kanceláře Hospodářské komory v Jindřichově Hradci, nestraník, Jindřichův Hradec II

Narodila jsem se v Jindřichově Hradci. Po studiích na Gymnáziu v Třeboni jsem se plně věnovala rodině, která pro mne vždy byla na prvním místě. Dnes již mám dva dospělé syny, kteří se vydali na svou cestu životem. Sama jsem si život vyzkoušela z různých stran. Nejvíce zkušeností z oblasti obchodu, práce s lidmi a komunikace mi dala mnohaletá pozice manažerky obchodní skupiny v jedné z největších pojišťoven u nás. Jako OSVČ jsem také poznala, co to obnáší, být schopna se postarat sama o sebe a přinášet lidem takovou službu, za kterou jsou ochotni zaplatit. Veškeré zkušenosti jsem později využila i ve veřejném sektoru při práci pro Jarošov nad Nežárkou v pozici místostarostky. To obnášelo co nejvíce mluvit s lidi, cítit potřeby obce a následně vše zařídit a zprůchodnit tak, aby se lidem žilo co nejlépe. Protože se to docela dařilo, přijala jsem možnost pomáhat v podstatě s tím samým, ale v komunitě podnikatelů a živnostníků jako ředitelka Oblastní hospodářské komory v Jindřichově Hradci.

Již několik let hájím zájmy hradeckých podnikatelů, pomáhám propojovat svět podnikání s tím na radnici a také s ostatními institucemi jako jsou školy, spolky, veletrhy, zahraniční výstavy a společné kulturní akce. Díky tomu jsem se také mohla setkat s mnoha zajímavými osobnostmi a získávat další cenné zkušenosti, jak správně by se měla dělat komunální politika, aby z ní lidé měli užitek. Protože město nad Vajgarem je moje srdeční záležitost a dění ve městě mi není lhostejné, rozhodla jsem se zkusit pomoci lidem kolem sebe tím, že nabídnu své zkušenosti, schopnosti a elán, abych je mohla zastupovat jako radní. Abych se mohla starat s nimi, za ně a aby starostí pro nás všechny ve městě ubývalo. Proto jsme také dali dohromady partu fajn lidí, spíš odborníků, nezatížených minulostí a pustili se do toho. A když toho někdy bude moc, pomáhají mi nabrat nové síly moje záliby, kterými jsou sport, kultura a hlavně zahrada. Zastávám názor, že starosta je od slova starat se, ne starosti přidělávat.

Komentáře

Přidat komentář