Zákoník práce, který bere práci brigádníkům a přidělává ji zaměstnavatelům

Novela Zákoníku práce s povinnou implementací požadavků EU 
(předkladatel: Marian Jurečka).
Implementační novela, úprava práce na dohodu či z domova

Úvodní informace

■ cílem vládní novelizace je do českého právního řádu transponovat směrnice (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob [WLB] (transpoziční termín 2. 8. 2022) a (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii [TPWC] (transpoziční termín 1. 8. 2022) a retransponovat směrnici 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby;

• důvodem novelizace ustanovení týkajících se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je dle evropských zákonodárců zejména požadavek směrnice TPWC na zvýšení předvídatelnosti práce; obzvlášť znevýhodněni jsou zaměstnanci pracující na základě smlouvy na zavolanou, kdy mezi pro zaměstnance nepředvídatelné smlouvy na zavolanou je nutno zařadit i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr {dohodu o provedení práce [DPP] a dohodu o pracovní činnosti [DPČ]}, kdy nelze ani v hrubých obrysech plánovat rodinný a pracovní život [RIA];

■ nad rámec směrnic dochází k úpravě výkonu práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnancem, než je pracoviště zaměstnavatele {práce na dálku}, a k úpravě problematiky doručování s ohledem na digitalizaci a potřeby praxe; v zákoně o vojácích z povolání dochází též k úpravě problematiky odškodňování služebních úrazů a nemocí z povolání;

■ Poslaneckou sněmovnou byla novela doplněna o některá další témata, zejména byla znovu zavedena další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví;

■ novelizované předpisy:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část první (17 stran);

• zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, část druhá (1/2 stránky);

• zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, část třetí (odstavec);

• zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, část čtvrtá (6 stran);

• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, část pátá (odstavec);

• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, část šestá (odstavec);

• zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, část sedmá (4 stránky);

• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, část osmá (9 stran);

• zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, část devátá (6 stran);

• zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, část desátá (1/2 stránky).

Podrobněji k obsahu zákona   

• není-li uvedeno jinak, týkají se paragrafové odkazy zákoníku práce;

(1) – rozšiřuje se okruh informací, které musí zaměstnavatel písemně poskytnout zaměstnanci při vzniku pracovněprávního vztahu [§37] a vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr [§77a];

• jde zejména o informace týkající se 

a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližším označení druhu a místa výkonu práce, c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené, d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána, e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby, f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje, g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas, a další [§37]; podobně v §77a;

• zároveň se stanoví okamžik, do kdy je nutné tuto povinnost splnit:

• u zaměstnance v pracovním poměru nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru [§37(1) a §37a];

• u zaměstnance pracujícího na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nejpozději do 7 dnů ode dne započetí výkonu práce [§77a a 77b]; apod. pro uchazeče o výkon služby vojáka z povolání před povoláním do služebního poměru, u příslušníků bezpečnostních sborů; u osoby, která má být přijata do služebního poměru;

• oproti stávající úpravě jde o značné rozšíření, v některých oblastech je však možno odkázat na právní předpis, kolektivní smlouvu či vnitřní předpis [§37(2), §77(2)], [§16(4) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, §30a(2) zákona o státní službě];

• další změny se týkají poskytování informací zaměstnancům, kteří jsou vysláni do jiného členského státu EU nebo do třetí země [§37a];

(2) – zohledňují se potřeby těhotných žen a osob pečujících o děti či o závislou osobu; pokud požádají o práci z domova nebo o zkrácený úvazek, zaměstnavatel bude povinen nevyhovění žádosti písemně odůvodnit;

• zakotvuje se možnost pečujících zaměstnanců požádat o úpravu kratší pracovní doby [§241];

• obdobně s přihlédnutím ke specifikům služby jsou stanoveny podmínky žádosti o pružné rozvržení, výkon služby z jiného místa a o kratší služební dobu i u vojáků z povolání [§41 z. o vojácích z povolání], u příslušníků bezpečnostních sborů [§85 nové odst. 5 až 7 z. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů] a u služebních zaměstnanců [§116(2) a (3) z. o státní službě];

• pro pečující zaměstnance žádající o úpravu pracovní doby se zároveň zavádí právo na písemné odůvodnění zamítnutí žádosti a na obnovení či částečné obnovení původních podmínek, případně na odůvodnění zamítnutí návratu [§241a a §41(4) zák. o vojácích z povolání];

• zavádí se povinná písemná forma při sjednání kratší pracovní doby [§80]; 

• zavádí se povinná písemná forma u žádosti o rodičovskou dovolenou; zároveň se upravuje, že tuto žádost zaměstnanec podává alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, z vážných důvodů však lhůta může být prolomena [§196]. 

• výslovně se stanoví možnost opakovaného prodlužování rodičovské dovolené ze strany pečujícího zaměstnance [PN-I];

• poskytnutí rodičovské dovolené se obdobně upravuje i pro vojáky z povolání [§38 z. o vojácích z povolání] a pro příslušníky bezpečnostních sborů [§82 z. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů];

(3) – rozšiřuje se institut přenesení důkazního břemene v případech výpovědi či okamžitého zrušení (pracovního poměru) [§133a OSŘ];

• pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že mu žalovaný dal výpověď z pracovního poměru apod., pokud 

a) se žalobce zákonným způsobem domáhal • práva na informace při vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu apod.; • práva na rozvržení pracovní doby předem; • práva na odborný rozvoj; 

b) žalobce zaměstnavatele požádal o přechod na jistější formu zaměstnání [§77(4) zákoníku práce], o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené apod.,

c) žalobce zaměstnavatele požádal o možnost pečovat o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřovat podle §191 zákoníku práce apod.,

• je žalovaný povinen dokázat, že k výpovědi nebo okamžitému zrušení došlo z jiného důvodu;

(4) – zaměstnavatel nově bude povinen rozvrhovat pracovní dobu „dohodářů“, a to nejméně 3 dny předem, pokud se nedohodnou jinak [§74(2)]; s tím souvisí i uplatnění veškerých překážek v práci a nároku na dovolenou; 

• platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně [§77(8)]; „dohodářům“ budou náležet příplatky ke mzdě [§115 až §118, ve spojení s §138];

• dochází tak ke sjednocení podmínek se zaměstnanci v pracovním poměru a k užití ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce atd.; zaměstnavatel bude mít rovněž povinnost pracovní dobu evidovat;

• povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance v rozsahu obdobném zaměstnanci v pracovním poměru [§7a a 77b];

• stanoví se povinnost zaměstnavatele poskytnout odůvodněnou odpověď, pokud ho zaměstnanec požádá o přechod na jistější formu zaměstnání, tedy pracovní poměr [§77(4)];

(5) – mění se textace ustanovení ohledně nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu tak, aby bylo bezesporné, že odpočinek musí být reálně poskytnut, nikoliv pouze rozvrhnut [§90 a násl.];

• nepřetržitý odpočinek se nebude vymezovat jako odpočinek mezi směnami, ale jako denní,

• v souvislosti s touto změnou se dále upravují i příslušné skutkové podstaty přestupků na úseku pracovní doby [§15 a §28 z. o inspekci práce];

• dochází k úpravě nepřetržitého odpočinku v týdnu, a to v reakci na rozhodnutí ESD ve věci MÁV-START; nepřetržitý odpočinek v týdnu nově nemá zahrnovat výměru odpočinku mezi směnami; mladistvému alespoň 48 hod; u nepřetržitých provozů za 2 týdny odpočinek 70 hod, a další [PN-F1 až F4], [§92];

(6) – na období od účinnosti zákona do konce roku 2028 se zavádí dříve zrušená další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví, kterou se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb, pokud tuto vykonává zaměstnanec ve zdravotnictví [§ 93a] a stanoví se podmínky jejího poskytnutí {nad rámec transpozice}; 

• tato práce přesčas je konána nad rozsah „standardní“ práce přesčas [PN-C];

• jde o dobrovolný institut, který je zvýhodněn příplatkem za práci přesčas ve výši 25 % průměrného výdělku; viz dopady;

(7) – upravují se podmínky práce na dálku včetně náhrady nákladů zaměstnanci {nad rámec transpozice};

• stanoví se povinnost uzavření písemné dohody o práci na dálku [§317]

• závazek z dohody lze rozvázat písemnou dohodou anebo jej písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou běžící ode dne doručení výpovědi;

• lze sjednat odlišnou délku výpovědní doby, vypověditelnost dohody lze vyloučit;

•, zavádí se paušální částka náhrady nákladů [§190a];

• strany si mohou předem písemně sjednat, že náhrada nákladů či jejich část zaměstnanci nepřísluší [§190a(2)];

• zaměstnanci vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají na náhradu nákladů nárok pouze tehdy, pokud bylo toto právo se zaměstnavatelem sjednáno;

• zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku; ta se stanoví podle údaje zveřejněného ČSÚ o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu [§190a(3)]; výši paušální částky stanoví MPSV vyhláškou;

• nařízení výkonu práce na dálku je upraveno pouze pro výjimečné případy v návaznosti na vydání opatření orgánu veřejné moci; 

• změna krizového zákona [část pátá], podle kterého je vláda nově oprávněna v době trvání nouzového stavu nařídit zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku a dále změna zákona o ochraně veřejného zdraví [část šestá, §69(1)i], nový druh mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku, a to „příkaz zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři ve stanoveném rozsahu nařídit výkon práce na dálku nebo výkon služby z jiného místa“.

• s úpravou paušálu souvisí změna zákona o daních z příjmů [část třetí], plnění poskytované v podobě paušální částky nebude považováno za příjem a nebude předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem; a dále též změna zákona o inspekci práce (doplňuje se oprávnění inspektorů vstupovat do míst, kde je vykonávána práce na dálku [§7(1) z. o inspekci práce];

• doplňují se nové skutkové podstaty přestupků na úseku práce na dálku [§12a a §25a z. o inspekci práce] postihující neuzavření dohody o práci na dálku písemně a porušení některých dalších povinností vyplývajících z §317 zákoníku práce; pokutu lze uložit do výše 300 tis. Kč;

(8) – mění se právní úprava doručování v pracovněprávních vztazích;

• dochází k zúžení okruhu písemností, které je nutné doručovat v přísnějším režimu [§334];

• při doručování výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době a dalších písemností týkajících se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, s výjimkou dohody podle §49 a §77(5)a, a při doručování odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa, mzdového výměru nebo platového výměru se postupuje podle následujícího odstavce;

• poskytuje se větší volnost zaměstnavateli při volbě způsobu doručování zaměstnanci [§334a];

(1) písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou

a) jejím předáním na pracovišti zaměstnavatele, 

b) jejím předáním, kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,

c) prostřednictvím datové schránky, 

d) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo

e) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb {není-li možné doručit na pracovišti};

(2)  odmítne-li zaměstnanec převzít písemnost doručovanou způsobem podle odstavce 1 písm. a) nebo b), považuje se tato písemnost za doručenou dnem, kdy zaměstnanec její převzetí odmítl.

• mění se pravidla pro doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací a upravuje se poskytnutí souhlasu s takovýmto způsobem doručování [§335(1)];

• zaměstnanec bude mít právo od elektronicky uzavřené pracovní smlouvy odstoupit do 7 dnů ode dne dodání jejího vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance; odstoupení je možné, jen dokud nebylo ze strany zaměstnance započato s plněním [§21(2)];

■ kromě zákoníku práce se mění dalších 9 zákonů (změny jsou většinou popsány výše).

Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, část druhá (1/2 stránky);

• rozšiřuje se institut přenesení důkazního břemene v případech výpovědi či okamžitého zrušení {viz (3)}.

Změna zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, část třetí (odstavec);

• plnění poskytované v podobě paušální částky nebude považováno za příjem a nebude předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem {viz (7)}.

Změna zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, část čtvrtá (6 stran);

• nad rámec transpozice byla po ukončení meziresortního připomínkového řízení přidána změna zákona o vojácích z povolání, týkající se navýšení částek odškodnění služebních úrazů a nemocí z povolání;

• odškodnění je nově namísto minimální mzdy navázáno na průměrnou mzdu, obdobně jako je nyní upraveno v zákoníku práce;

• jsou stanoveny podmínky žádosti o pružné rozvržení, výkon služby z jiného místa a o kratší služební dobu i u vojáků z povolání [§41], {viz (2)}.

• pro vojáky z povolání [§24(5)] se stanoví, že těmto náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa nepřísluší, není-li nařízením vlády stanoveno, že náhrada bude poskytnuta paušální částkou.

Změna zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, část pátá (odstavec);

• vláda nově oprávněna v době trvání nouzového stavu nařídit zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa {viz (7)};

Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, část šestá (odstavec);

• vkládá se nový druh mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku, a to „příkaz zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři ve stanoveném rozsahu nařídit výkon práce na dálku nebo výkon služby z jiného místa“ [§69(1)i], {viz (7)}; 

Změna zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, část sedmá (4 stránky);

• pro příslušníky bezpečnostních sborů [§76a(4)] se stanoví, že těmto náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa nepřísluší, není-li nařízením vlády stanoveno, že náhrada bude poskytnuta paušální částkou;

• jsou stanoveny podmínky žádosti o pružné rozvržení, výkon služby z jiného místa a o kratší služební dobu i u příslušníků bezpečnostních sborů [§85 nové odst. 5 až 7], {viz (2)}.

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, část osmá (9 stran);

• doplňuje se oprávnění inspektorů vstupovat do míst, kde je vykonávána práce na dálku [§7(1) z. o inspekci práce].

Změna zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, část devátá (6 stran);

• dochází k úpravě výjimky z předpokladu vzdělání pro tzv. přesoutěžovací výběrová řízení [§ 201];

• zákonem č. 384/2022 Sb. (novelou z. o státní službě) bylo zavedeno funkční období pro všechny představené s výjimkou vedoucích oddělení, řada představených jmenovaných na služebním místě vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru však nesplňuje požadavek vzdělání stanovený pro toto služební místo; 

• změna má umožnit účast těchto osob ve výběrovém řízení na obsazení téhož služebního místa představeného, na kterém vykonávali službu ke dni vyhlášení výběrového řízení [PN-G];

• jsou stanoveny podmínky žádosti o pružné rozvržení, výkon služby z jiného místa a o kratší služební dobu u služebních zaměstnanců [§116(2) a (3)], {viz (2)}.

Změna zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, část desátá (1/2 stránky).

• u vojáků v (aktivní) záloze se rozšiřují důvody pro poskytnutí nárokového služebního volna o naléhavé rodinné důvody, v případech nemoci nebo úrazu osob blízkých a při ošetřování, dochází též k navýšení počtu dnů na pět [§12(1)].

Účinnost

• zákon má nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou ustanovení týkajících se práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která nabývají účinnosti prvním dnem následujícího kalendářního roku;

• pro další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví se stanoví účinnost pouze do konce roku 2028.

Přijaté pozměňovací návrhy ve sněmovně

PN-F1 až F4, I. Adamec: upravuje se problematika nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie {viz (5)};

PN-F5, I. Adamec; napravuje se nerovný přístup k odměňování státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru za výkon funkce člena v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob [§303(3)];

PN-C, V. Kaňkovský: zavádí institut další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví {viz (6)};

PN-G, M. Hájek: upravuje se zákon o státní službě, který umožní účast v takzvaných přesoutěžovacích výběrových řízeních všem vedoucím služebních úřadů, kteří na svých služebních místech dlouhodobě působí, s výjimkou z předpokladu vzdělání {viz (Změna zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě)};

PN-I, M. Jílková: možnosti podávat opakovaně žádost o rodičovskou dovolenou do zákoníku práce {viz (2)}.

Dopady, sporné a problematické záležitosti

■ vliv na podnikatelské prostředí ČR mohou mít zvýšené finanční náklady spojené s povinností zaměstnavatelů hradit zaměstnancům pracujícím z jiného místa náklady; dále je nutné zmínit i náklady administrativního charakteru spojené s novými povinnostmi, především v oblasti informování [RIA], a dále díky novým povinnostem zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (povinnost rozvrhovat pracovní dobu, poskytnout dovolenou, písemně odůvodnit na žádost zaměstnance v určitých případech danou výpověď, povinnost písemně odpovědět na žádost zaměstnance o zaměstnání v pracovním poměru) [důvodová];

• právní úprava po nabytí účinnosti dopadne na většinu ekonomicky aktivní populace; nastavení účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení zákona tak stanoví minimální prostor pro přípravu na rozsáhlé nové povinnosti, což se týká především malých zaměstnavatelů bez velkého právně-ekonomického zázemí [Legislativci];

■ LRV: ve vztahu k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr [PP] je v kontextu vývoje evropského práva a obsahu předloženého návrhu nutno zvážit, zda je vůbec ještě přínosné institut dohod o pracích konaných mimo PP v ZP zachovávat; 

• pokud bude většina povinností pro zaměstnavatele a většina práv pro zaměstnance totožných s PP, jeví se tyto dohody jako nadbytečné;

• počítat je třeba i s obcházením pracovněprávních vztahů prostřednictvím např. smluv o dílo nebo příkazních smluv;

■ právo na dovolenou, které má nově náležet vedle zaměstnanců v pracovním poměru i zaměstnancům pracujícím pro zaměstnavatele na základě DPP či DPČ; je jednou z nejdiskutovanějších změn v této oblasti;

• v současné době zaměstnanci konající práci na základě DPP či DPČ právo na dovolenou oproti zaměstnancům v pracovním poměru nemají; zaměstnavatel však může i nyní právo na dovolenou “dohodářům” přiznat, a to formou vzájemné dohody či ve vnitřním předpisu; v praxi se však k tomuto dobrovolnému kroku zaměstnavatelé uchylují velmi zřídka;

• dle návrhu se má přístup k dovolené u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr koncepčně změnit tak, že v §77(2) zákoníku práce se nemá v taxativním výčtu vylučovat aplikaci právní úpravy dovolené, která tak má nově náležet i “dohodářům”;

• obecné podmínky vzniku práva na dovolenou podle §213(3) zákoníku práce lze použít i na právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr; 

• pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu tedy musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec v rámci tohoto pracovněprávního vztahu musí v daném kalendářním roce odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tj. alespoň 80 hodin [zvláštní část];

• počet hodin dovolené dohodářů v hodinách činí = (počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby) / 52 × týdenní pracovní doba [v hodinách] × výměra dovolené [v týdnech] {týdenní pracovní doba pro účely dovolené = 20 hod. [§77(8)]; výměra dovolené = 4 týdny};

• např. pokud dohodář pracoval 52 týdnů, bude jeho dovolená maximální, tj. 1×20×4 = 80 hodin [zvláštní část k §77(8)];

• nárok na dovolenou lze proplatit;

■ Zdravotní výbor Sněmovny přijal usnesení, které vedlo k institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví [prostřednictvím PN- C], {viz (6)}; 

I. varuje před dopady některých částí navrhované právní úpravy do sektoru zdravotnictví, zejména pokud jde o nově navrhovanou regulaci prací konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ);

II. upozorňuje, že koncept vycházející z přesvědčení, že pracovní režim DPP a DPČ je vždy předvídatelný, nereflektuje realitu a praktické potřeby zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti zdravotnictví. Pokud bude návrh v této části schválen beze změn, může snížit dostupnost pracovníků ve zdravotním provozu a ve svém důsledku ohrozit kvalitu poskytování zdravotní péče v ČR;

III. doporučuje v průběhu legislativního procesu přijmout takové změny, které budou odrážet znění Směrnice EP a Rady EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a zahrnou směrnicí předvídanou možnost zakotvit i takový pracovní režim, který je ze své povahy zcela nebo převážně nepředvídatelný;

IV. vyzývá Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví, aby hledalo řešení k eliminaci negativních dopadů transpoziční novely na dostupnost a kvalitu zdravotní péče;

• další dohodnutá práce přesčas {PN-C} je reakcí na nově vznikající povinnost poskytnutí dovolené pro zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti, kdy počet hodin dovolené (max. 80 hodin) je započten do celkového rozsahu práce; o tento počet hodin je tedy snížena potencionální „práce navíc“ těchto zaměstnanců; jako kompenzace „zkrácení“ je znovu navrženo umožnění další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, avšak v daném případě se jedná až o 416 hodin za období 52 týdnů, resp. až 624 hodin za 52 týdnů (pro zaměstnance zdravotnické záchranné služby) [Legislativci];

► M. Jurečka: další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví je ryze dobrovolný institut, který je zvýhodněn příplatkem za práci přesčas ve výši 25 % průměrného výdělku; pozměňovací návrh zavádí další dohodnutou práci přesčas v totožných intencích, jako tomu bylo v letech 2008 až 2013; 

• PN obsahuje všechny předpoklady pro zavedení výjimky dle čl. 22 směrnice 2003/88/ES včetně odst. 1 písm. a), neboť je vyžadován předchozí souhlas pracovníka (další povinné předpoklady jsou: vedení zvláštní evidence další přesčasové práce, zákaz jakýchkoli sankcí při odmítnutí práce přesčas a stanovení zvláštního dozoru ze strany orgánu SÚIP nad bezpečností práce včetně stanovení sankcí za nedodržení těchto podmínek);

► J. Mašek: těmi DPP a DPČ jsme řešili absolutní nedostatek míst lékařů, jiných odborníků, a to bylo po dohodě; ta dohoda sice nebyla křišťálově čistá, ale byla to dohoda zaměstnavatele a zaměstnance; teď EU chrání zaměstnance, chrání jeho rodinu, zájmy, aby vedl asi zřejmě klidný, pohodový rodinný život, aby měl dostatek odpočinku, ale to se prostě odrazí v tom, že nebude koho, do těch služeb vypsat;

► V. Kaňkovský: PN vznikl po dohodě obou ministerstev {MPSV a MZ} ten dá legální možnost navýšení přesčasové práce ve zdravotnictví alespoň na přechodnou dobu pěti let; nicméně ten zásadní problém, který dneska ve zdravotnictví máme, že máme nedostatek zdravotníků a že skutečně vytloukáme klín klínem, ani tahle změna prostě nenapraví;

■ k dohodářům obecně

► M. Jurečka: v ČR je široce využíván instrument dohod, především dohod o provedení práce, a významně narůstá; to má souvislost s rozdílnými náklady především v odvodové části; ročně je na dohodách o provedení práce vypláceno zhruba 57 mld. Kč, a pouze ze 2 mld. Kč je placeno pojistné na sociální pojištění;

• není pravda, že dohody končí; základní dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem stačí, když bude rámcově sdělovat, kdy je ta práce vykonávána, například ve kterých dnech, ve kterých časech, případně to může být doplněno elektronickou komunikací (která třeba dopřesní, že ten den se ta práce koná, nebo ne, pokud jde třeba o zemědělské, lesní a jiné práce v terénu na základě toho, jestli třeba je vhodné, nebo nevhodné počasí);