HRADEC SRDCEM A ROZUMEM, BEZ VÁS TO DĚLAT NEBUDEM!

Napsal mi, že jsem přizdisrxč a že si mě už neváží, aneb proč se ucházím o Senát a za čím jdeme

Dostal jsem od kamaráda tento komentář: „Ty jsi takový prizdisrac Jardo. Mel jsem tě rád a vážil jsem si te. Pomalinku se vyplnuje to co jsem ti rekl. Politika je jako chuze po tenkym lede. Vis, ze se propadnes, ale nikdy nevis kdy a jak hluboko….a ty po tom tenkym lede skaces a behas, namisto toho aby jsi sel opatrne!“

Nějaké to drsnější slovo mi nevadí, to se tak chlapácky plácá mezi sebou. Chtěl jsem odpovědět v podobném duchu: „Vyndej si tu hlavu ze zadku a rozhlédni se kolem sebe, co se děje, tady venku je trochu jiný svět, jsi úplně mimo!“ Ale pak jsem jeho komentář četl ještě několikrát a úsměv mi začal z tváře odcházet tak rychle, jak se do mě začala vkrádat ta negativní energie za každým slovem, a já pochopil, že to asi myslí vážně!

Vůbec jsem tomu komentáři nerozuměl a vůbec jsem ho nebyl schopen pobrat. Několik dní jsem přemýšlel, co na to vůbec napsat, byl jsem úplně rozhozenej. Kamarádi si přeci do ksichtu neplivou! Ale proč to napsal? A co tím vůbec chtěl říct? Kdo mu vykloval jakou díru do hlavy? Copak mě vůbec nezná? Rána přímo do srdce.

Chvíli jsem si myslel, že je to tím, že možná každý jinak cítíme hloubku slov „kámo, kamaráde“. Ale pak, když jsem se vrátil večer z osadního výboru v Políkně, měl jsem jeden zajímavý a velmi otevřený chat. Ten mi otevřel oči! Znovu jsem si přečetl ten komentář a dávalo to smysl…

Můžu za to já!

V tom hektickém světě „všechno stihnout“ žiju asi já a vůbec lidem kolem sebe nestíhám říkat, jak a proč ty věci dělám a proč dělám ten či onen krok. Proč mým benzínem je jejich aktivní podpora. Jdu rychle za naplněním toho, co jsme slíbili, svého poslání, plus se na nás nabalují další obrovská témata a lidé kolem jsou asi zmatení. Byť prozrazujeme hodně věcí, některé informace, proč něco musí být tak či onak, nemají. Nechápou moje počínání. A ono to tam v dalším komentáři vlastně bylo: „…Chtěli jste mít moc v Hradci. Teď jí máte a ty jdeš do pr…“

Takže se omlouvám a zkusím hned některé věci lépe vysvětlit. Je-li nedorozumění u jednoho kamaráda, může být u více lidí.

Předně, nechtěli jsme mít moc v J. Hradci v tom duchu, jaký náboj z toho slova trochu cítím, ale chtěli jsme mít jako podnikatelé alespoň jeden hlas v zastupitelstvu, který by tam mohl hlasitě zaznít, pokud by se dělo příkoří podnikatelské sféře, která ve vedení města nebyla vlastně vůbec zastoupena. Při stanovování ambiciózních cílů našeho půlročního snažení před volbami 2018 byly 4 mandáty pro naše akční jádro. To se díky nespokojenosti lidí s vedením města povedlo.

Ano, díky úplně jinému přístupu a naší soustředěnosti na věci, jsme si získali určitou moc. Moc ve smyslu respekt k názorům. Už není možné něco jen tak smést ze stolu, protože si to někdo v zákulisí domluvil. Musí za tím být argumenty a ty lidé online vidí. Zrušili jsme mávačku jak na prvního máje, kdy se jen formálně nazvedaly ruce a předem domluvené věci byly posvěcené. Té moci jsme si dobře vědomi a já bych jí nazval spíš ODPOVĚDNOST.

Pak to nejdůležitější! NIKAM NECHCI ODCHÁZET!

Dělal jsem to vždy, jak v korporátu, tak v podnikání, vodil jsem rozhodovatele na místo činu. Přímo k problému, aby to viděli, uměli si představit rozměr a dopady, a pak teprve abychom hledali adekvátní řešení a adekvátně rychle. Já budu stále sedět v J. Hradci, resp. jezdit mezi J. Hradcem a Pelhřimovem, možná Č. Budějovicemi a budu sedět v zastupitelstvu. Chci se denně potkávat s Hradečákama, Pelhřimákama, ale rád bych měl na drátě možnosti Senátu věci měnit a zlepšovat. Senát jsou pro mě sedmimílové boty pro rozvoj města a potažmo regionu, tak trochu Arabelin prsten, když budeme lidi nahoře dostatečně intenzivně tahat za rukáv. Nechci odejít z J. Hradce do Prahy, ale chci přivést Prahu do J. Hradce, do regionu. Pokud to jen bude možné, chci se s důležitými lidmi scházet tady u nás, nechat je cítit náš každodenní život. Rozhodování a peníze musí zůstávat tam, kde se věci řeší a vznikají. To je funkční model. Ne centralizace, ze které za chvíli vzniká slepota, přehlížení a nakonec arogance moci, protože ze všeho vyprchalo to lidské fluidum a jde jen o nejsnazší řešení škrtem pera stylem o nás bez nás.

Takže zůstávám, nikam nejdu, jen chci využít jedinečné možnosti obléci si sedmimílové boty, oblek superhrdiny, který vše zjednoduší a ulehčí. Protože upřímně, jedu na max a bojím se, kdy se rozsvítí žlutá kontrolka, nedej bože červená a odstaví mě. Pomůžu tím pak někomu? Potřebuju přeřadit a sundat otáčky. Mít jen dva, tři problémy, kterým si spolu s Vámi sednu za krk a usekneme jim hlavu.

Dali jste nám mandát na 4 roky, pojďme účtovat až za ty 4 roky, zda se město posunulo, kam jsme slíbili. Pak vše zhodnotíme, vysvětlíme a můžete s námi zúčtovat. Ostatně každý rok realizujeme slíbenou Záruku Defenestrace, kdy se našich příznivců a lidí na FB ptáme, zda máme pokračovat, nebo to nechat jiným. Zatím máme sytě zelenou! Plus koncem roku zaznělo trochu volání “po krvi”. 🙂

V poločase si nevedeme vůbec špatně. Tyto volby jsou jen o tom, zda budeme mít k ruce ty sedmimílové boty a neprůstřelnou vestu superhrdiny, se kterou se dá již leccos dělat. Já nechtěl být politik, ale už jsem tu výzvu přijal, tak do ní zkusím dát vše, co umím. Pomoci nahodit město a přístup k obcím do nových drážek, pomoci nastavit mechanismus, kdy bude jedno, kdo bude sedět na radnici, protože vedení bude s lidmi komunikovat, bude se rozhodovat ve prospěch většiny s kompenzací nekomfortu zbylé menšině a budou se dělat správné věci. Pro město, pro lidi. Ne pro byznys a pro zakázky. Budu to pak zase rád sledovat z mého podnikání. Přijdou další, lepší, převezmou štafetový kolík.

Má-li jít něco dopředu, nemůže na oválu běhat všechny úseky deset let, nebo dokonce desítky let jeden sprinter. 🙂

Nabídl jsem se, propůjčil se, využijte mě, jsem všem k dispozici. Ve volbách půjde jen o to, jaké nástroje nám dáte do ruky. Pracovat další dva roky ale umíme a budeme i bez nich.

Chtěl jsem říci ještě něco k mé vizi a poslání a jak to fungování mám prakticky rozmyšleno, ale raději to rozeberu více v dalším článku, abyste mi nenadávali, že si nemůžete pokaždé brát dovolenou na čtení mých sáhodlouhých příspěvků. 🙂

Díky, že jste dočetli až sem. Ten komentář mě tížil. Snad jsem to víc osvětlil, než zatemnil a snad se nedorozumění rozplyne. Když ne, bude to holt těžší. Ale na to jsme zvyklí 🙂

Jarda Chalupský

46 let, podnikatel, ekonom, odborník na strategické řízení, zavádění změny a řízení kvality, nestraník, Jindřichův Hradec IV + člen Výboru pro rozvoj města

V Jindřichově Hradci jsem se narodil, vystudoval Gymnázium V.Nováka, následně pak hradeckou Fakultu Managementu, kde jsem tři roky vyučoval jako odborný asistent. Následně jsem pracoval v nadnárodní korporaci v Praze a na ústředí ve Spojených státech. Nyní podnikám v Jindřichově Hradci, Pelhřimově a Praze s 15ti letou zkušeností v maloobchodu. Zároveň pomáhám jako specializovaný konzultant na strategické řízení, projektového zavádění změny a řízení kvality. Jsem ženatý, mám 2 děti. V životě jsou mi blízké citáty: "Vezmi osud do svých rukou, než to za tebe udělá někdo jiný!", "Žij a nech žít", "Co se nelíbí tobě, nedělej jiným!" Mám rád všechny druhy sportu. V mládí jsem závodně jezdil na kole, nyní mne baví běh a procházky městem. Rád naslouchám lidem, kteří něco umí a něco v životě dokázali.

Baví mne inspirovat se nejlepšími zkušenostmi ze světa a zavádět je do podnikání. chalupsky.cz, facebook: chalupsky.cz

Komentáře

Přidat komentář