Rozhodování o směně louky s rybníkem za soukromý objekt hospody, ke kterému má město ve vlastnictví sál bez toalet, by se dle Jardy Chalupského daly dát dvě nálepky – „prostě to chceme“ a „papír snese všechno“.
Jednou již směnu zastupitelé odložili s tím, že není jasné, jaké bude následné využití té získané nemovitosti.
Proběhla prohlídka objektu, který se ukázal být ve slušném stavu, ale poplatný předlistopadové době, tedy rozhodně ne dle představ a nároků současných GreenDealů atp.
Město dalo osadnímu výboru jasné pokyny: „Sepište něco, jak to udělali v Buku!“
V Buku na odpovědích, propočtech a číslech pracovali postupně rok a půl, aby si byli jisti, že neopomněli žádný důležitý aspekt rozhodování o tom, zda náhrada zbourané hospody bude mít nějaký smysl, přínos pro spolkový život místní části ale hlavně, že si ji budou schopni bukovští provozovat sami na své náklady. Mantinel je jasný – provoz nesmí pro rozpočet města J.Hradec generovat pravidelné náklady, „žádné“ mandatorní výdaje!
V Políkně však občané společně prošli strukturu klíčových otázek a odpovědí rychleji a během dvou měsíců mohly jít podklady znovu do zastupitelstva.
Zodpovězeny měly být alespoň zásadní otázky typu:
1. Kolik lidí z Políkna tento záměr podporuje?
2. Jaká bude návštěvnost hospody a využitelnost objektu?
3. Kdyby byla hospoda výdělečná, proč už ji má soukromník 10 let zavřenu?
4. Co budeme dělat s hospodou, když se jí nebude dařit a nikdo si jí nepronajme?
5. Kdo tam bude zajišťovat ten provoz?
6. Co se stane, když se to realizovat nebude?
7. Je nějaká alternativa uspokojení potřeb obyvatel v tomto směru?
8. Kdo bude uživatelem/návštěvníkem hospody a v jakých počtech?
9. Jaké služby bude hospoda nabízet?
10. Jak to bude celé fungovat?
11. Jaká je očekávaná návštěvnost, tržby, marže?
12. Jaká bude výše provozních nákladů? Jaká byla doposud, když to fungovalo soukromníkovi?
13. Jaká je potřeba akutních úprav a investic do zprovoznění hospody? atd atd.
Nových informací jsme se však víc moc nedozvěděli. Většinou byly představy „se to pronajme“, „to se určitě uživí“, „myslíme si, že tam bude chodit na pivo dost lidí“, ale hlavně děláme to pro lidi.
Čísla, současné náklady a důvod, proč má současný soukromý majitel hospodu deset let již zavřenou, z toho nevzešly.
Zda si směnu či koupi objektu v ceně cca 3 miliony Kč přeje drtivá většina Políkeňáků, je také otázkou.
Anketa, ve které bylo osloveno 130 obyvatel nad 18 let z celkových 168 se 76 lidí vyslovilo PRO směnu.
Jarda Chalupský, pod kterého místní část Políkno patří, chtěl směnu proto prodiskutovat se všemi občany na společné schůzi, aby byl vidět ten společný duch a přání, ale nepodařilo se to svolat v tak krátkém čase.
Proto ještě v rychlosti dorazily obálky s dopisem do všech nalezených 66 schránek v Políkně, kde měli občané za jednotlivá čisla popisné zaslat sms odpověď, zda jsou ohledně směny pozemků za hospodu PRO/PROTI/JE JIM TO JEDNO.
Ze 9ti čísel popisných dorazilo PRO, z 12ti čp PROTI a z 45ti nepřišla žádná odpověď. Procentuelně 14%PRO/18%PROTI/ 68% do pěti dnů neodpovědělo.
Čísla tedy výrazně většinový zájem nepotvrdila. Ale nutno uznat, že jsme ve značně nestandardní době a proto nakonec největší důvěru získal Osadní výbor v čele s ing. Markesem a MUDr. Cihla, kteří přeci jen obec a občany v ní znají déle, a tudíž mohou úspěch záměru lépe zaštítit.
Směna podmáčené louky s rybníkem za objekt hospody je pro město aktuálně výhodná jako investice v nejisté době.
Zásadní otázkou je pak ale právě využiti objektu a jeho provoz, který může být investičně a provozně pro rozpočet J.Hradce noční můrou.
Osadní výbor mý tedy před sebou zajímavou výzvu – najít schopného provozovatele, který by po dohodě s vedením města naplnil potřeby a očekávání místních obyvatel. Profitalabilně.