Lepší zázemí pro hasiče nebo starosti jako s děbolínskou rozhlednou?!

V lednu jsme na zastupitelstvu, odhlasovali navýšení financování zbrojnice dobrovolných hasičů, aby měli ucelené zázemí pro své aktivity a službu městu. Nyní se těší dobrým vztahům a vstřícnosti profesionálních hasičů, kteří nechávají garážovat jejich auta ve svých teplých garážích a některou svou techniku přesunuli do těch studených. Brzy se ale může stát, že nejnovější vozidla dobrovolných hasičů prošpikovaná elektronikou budou muset opět uvolnit místo potřebám profesionálů a zůstanou „na mrazu“ na dvoře.

O tom, že tak zvaní „dobráci“, jak se dobrovolným hasičům přezdívá, do života města neodmyslitelně patří, není potřeba dlouze hovořit. Na zastupitelstvu to zrekapituloval Luboš Beran. Svou všestranností pomáhají, kde mohou, a bylo by nevděčné se k nim chovat macešsky.

Diskuse k tématu na zastupitelstvu

Proč se však bez rozmyslu začala nakupovat technika za mnoho milionů, aniž by opět někdo domyslel to „Bé“, tedy zázemí, využitelnost a udržitelnost? Za to ale dobrovolní hasiči nemohou. Naopak, začalo to jejich vztahům s profíky škodit, což je nejhorší. V době nákupu techniky šlo totiž spíš o „ukazování, jak moc nám na dobrovolných hasičích záleží“, aby nám pak dali svoje hlasy. Haškové na Moravě a jim podobní se začali producírovat v hasičských uniformách. U nás stačilo si říci o auta „ježíškovi na radnici“, který pak hasiče za to využívá pro nejrůznější akce.

Nevadí, stalo se. Máme tedy dobře technicky vybavenou jednotku. Nyní je potřeba jim také dovybavit zázemí, aby to celé mohlo fungovat jako dobře promazaný stroj.

Když jsme však za minutu dvanáct dostali podklady k zakázce „rekonstrukce hasičské zbrojnice“, a pak si vyžádali dodatečné a podrobnější informace i za cenu podpisu mlčenlivosti, dosti jsme znervózněli. Měli jsme v úmyslu všechna svá podstatná zjištění předestřít ostatním zastupitelům, abychom případně doladili lepší řešení a hasiči i občané nakonec byli skutečně spokojeni bez větších rizik. Zmíněná mlčenlivost a možnost mluvit o konkrétních věcech nám to však neumožnila. Proto jsme se snažili apelovat alespoň na obecné principy, které by hasiče ochránily před průšvihem.

Člověk může být laik ve stavebnictví, ale když si děláte na svém, několikanásobně více o věcech přemýšlíte, což je možná lepší než rutinní řešení od projektanta, kde se na papír dá nakreslit leccos.

Máte daleko větší motivaci mít to dobře a bez následných starostí.

Stačí zdravý selský rozum, aby vám došlo, že kopat kanalizaci přes několik místností napříč postaveným domem, kde se to pak bude hutnit a skákat žábou ve vykopaném pruhu, na kterém se zpátky udělá podlaha, není ideální. Kdo z vás by si takto počínal u sebe doma? Jak budou od otřesů vypadat okolní zdi? Nehledě na to, že pod zbylým proříznutým betonem to zhutnit nepůjde a budou tam kapsy, které se budou časem propadat. Jak se to pak bude uvnitř hotového objektu opravovat? Chceme to přeci udělat na desetiletí, ne do konce záruční doby a pak se opět dohadovat o peníze na další opravy!

Řešení podlahy garáže pro těžká auta plná vody je také více než diskutabilní.

A fakt, že celou zakázku bude realizovat firma, která pravděpodobně nemá jediného zaměstnance, ani žádné strojní vybavení, to je už vyloženě s velkým otazníkem.

Navíc tento zdánlivě „nový“ stavitel je v podstatě týž stavitel, který v minulosti již několikrát nezaplatil svým dodavatelům za odvedenou práci + materiál a nechal tak zkrachovat nemálo živnostníků a řemeslníků.

Nevidím do toho dostatečně, ale zvenčí je to opravdu plné otázek, které bude muset rada města dořešit.

Zakázka má mnoho položek, ale v podstatě jde o to udělat bránu, upravit vchod do zbrojnice, snížit strop v chodbě, vybourat dvě příčky, zazdít jedny dveře, udělat oddělené sprchy a toalety pro muže/ženy, opravit kanalizaci, kam prorůstají kořeny, udělat novou podlahu v garáži a boční dveře do pláště plechové haly.

Původní částka 5mil. Kč, nyní s navýšením 7,5mil. Kč. Jen pro srovnání, za 9,5 mil Kč jsme koupili komplex dvaceti sedmi bytů před kolaudací na Nežárce. Kolik lidé dávají za předělání bytového jádra v paneláku včetně koupelny? 300 tis. Kč? Za sedm a půl milionu by byla nová jádra v celém osmipatrovém paneláku, ne oddělené dvojsprchy a pár stavebních úprav.

Položky jako „udělejte nám nějakou věž na sušení hadic“ za statisíce bez bližší specifikace, z čeho bude vůbec vyrobena a jak bude vypadat, to také zavání rizikem. Aby to nebylo něco jako nejdražší  velké klepadlo na koberce. Je na koaliční radě města, aby si ty věci se zúčastěnými dořešila a ohlídala.

Chtěli bychom ale apelovat i na samotné hasiče, aby si zakázku pohlídali! Jestli chtějí, aby to dopadlo co nejlépe, musí si „u toho svítit“ a hlídat si spolu s technickým dozorem města kvalitu prováděné práce, aby nezplakali nad výsledkem. Aby neproinvestovali přidělené prostředky a nezůstali v nedodělaném nebo se spoustou vad jako je tomu u děbolínské rozhledny.

Přístup pana starosty v tom smyslu, že „hasiče k tomu raději pouštět nebudeme, bůh ví, co by si ještě navymýšleli“ vůbec nesdílím. Ne jde přeci o to, aby si něco nového vymýšleli, na to měli dostat prostor před kompletací projektu. Nyní je potřeba pohlídat, aby zhotovitel dle projektu a rozpočtu dodal, co nám napočítal. Pokud má být např. ve výkopu pažení, které v praxi firmy nedělají, jen ho mastně naúčtují (zapažení a pak odpažení cca 35 tis. Kč), aby tam buď bylo, nebo ho do rozpočtu vůbec nedávat a neplatit za něj. A tak je to u všech položek včetně přesunu hmot a materiálů, kam lze schovat velké částky. Nechť hasiči vidí, co se za kterou položkou reálně skrývá a kolik ta činnost zkonzumuje peněz, zda jsou platby adekvátní.

Pro všechny zúčastněné je to zatím jen úředničina, kterou nějak v daném okamžiku a za dané situace odvádějí. Pro dobrovolné hasiče to však bude „domov“ na dlouhá léta. Doufejme, že tomu tak bude a dostane se jim skutečně dobrého zázemí. Všichni mluvíme o tom, jak si to zaslouží, tak je potřeba pro to skutečně něco udělat.