HRADEC SRDCEM A ROZUMEM, BEZ VÁS TO DĚLAT NEBUDEM!

Jak je to tedy aktuálně s parkem?

Shrňme si hlavní informace. Revitalizace parku byla naplánována do 3 etap. První již proběhla v místech mezi Kaštánkem a městskými WC na horním náměstí. Od počátku měla revitalizace mnoho odpůrců a po první etapě jich ještě přibylo na výsledných cca 2500 petentů, na které nebyl brán zřetel. Po volbách jsme se těchto nevyslyšených hlasů zastali a další etapy v zastupitelstvu pomohli zastavili.

Hlavním důvodem byl projekt, který počítal s plošným vykácením asi osmdesáti zdravých stromů z tzv. koncepčních důvodů. Jinými slovy, i ty zdravé, které se nehodily do nového architektonického návrhu Husových sadů (parku), měly být odstraněny. Zjednodušeně lze říci, udělat planinu a na té zasadit nový park.

Proti tomu byl nejen každý, kdo má trochu vztah k přírodě, ale i odborná veřejnost. Zejména Doc. Pokorný se snažil vysvětlit, že v době změn klimatu je to cesta, kdy zahubíme životaschopný ekosystém a unikátní klima uprostřed města, které se již nemusí povést obnovit. Stromy totiž nejsou cihly a malta, nýbrž živé organismy.

Konzultovali jsme věci s dalšími lidmi z oboru a nakonec jsme zrealizovali pracovní procházku parkem s panem RNDr. Václavem Větvičkou, který pomohl změnit uvažování o obnově parku. Spolu s Doc. Pokorným ukázal jiný směr, který by postupem času mohl vést k obnově parku šetrnější a přirozenější cestou.

Pan Větvička doporučil zachovat kostru současných Husových sadů, zhodnotit každou dřevinu zvlášť, zjistit její životní perspektivu, zdravé jedince udržovat v kondici správným a odborně provedeným řezem, případně vazbami v koruně. Zaměřit se a nechat vyniknout solitéry a postupně podle plánu dosazovat resp. nahrazovat dožívající jedince za nové podle předem připraveného plánu „kde, kdy a co se bude obměňovat“. Vše tak, aby bylo navázáno na současnou hodnotu parku (stín, vsakování, ekosystém atp.) a postupem času se ta hodnota zvyšovala a park zkrášloval.

Záštitu nad dalším rozvojem parku v tomto směru převzala komise pro životní prostředí. Tam máme možnost věci také ovlivňovat. Sice jen poměrem 1:8 hlasům dalších lidí z ostatních kandidátek, ale i tak je to snad šance dobrat se dobrého výsledku.

V současné době nepříznivých klimatických změn by mělo město jako investor podniknout následující kroky:

  1. Provést inventarizaci zdravotního stavu jednotlivých stromů soudním znalcem (probíhá na základě lednového usnesení zastupitelů).
  2. Na základě odborných posudků zpracovat péči o stávající dřeviny (udržovací řez, zdravotní řez, bezpečnostní řez, umístění bezpečnostních vazeb do korun stromů, při závažných zdravotních problémech kácení). Což bylo zadáno odborem životního prostředí ke zpracování do 15. 3. 2020.
  3. Zadat provedení těchto prací zkušenému arboristovi.
  4. Po konzultaci se zahradním architektem vypracovat plán následné dosadby dřevinami (lípy, jírovce ), které se již v sadech nacházejí.
  5. Citlivě, s minimálním narušením kořenové soustavy stávajících dřevin, vytvořit plán zásaků s využitím stávající kanalizace.
  6. Ustanovit, odborně zaškolit a následně svěřit průběžnou péči o park pracovníkům Služeb města.

Architektonickou soutěž, která by přinesla kácení i zdravých stromů z koncepčních důvodů, jak tomu bylo v 1. etapě, vidíme jako zbytečnou a v některých ohledech i protizákonnou.

PLÁNY:

REALITA:

Mgr. Danuše Bednářová, DiS.

54 let, podnikatelka v oboru zahradní architektura, krajinná tvorba a komplexní péče o dřeviny, nestraník, Jindřichův Hradec IV

Narodila jsem se v J.Hradci a kromě studia na vysoké škole v Českých Budějovicích jsem svoje rodné město neopustila, takže se dá říct, že jsem duší patriot. Jsem vdaná, mám dvě dospělé dcery, které se vydaly do světa na zkušenou. Budu ráda, když jednou najdou cestu a příležitost vrátit se zpět do Hradce. Na srdci mi leží hlavně příjemné žití v našem městě. A k tomu z mého pohledu patří veřejná zeleň. Především stromy, které tady pro budoucí generace zanechali naši předkové. Vadí mi, jak se k těmto velikánům přírody chováme. Často si nevážíme jejich obrovského přínosu, kterým je zadržování vody, zabraňují erozy půdy, produkují kyslík, zvyšují vlhkost vzduchu, snižují a tlumí výkyvy teplot, zachycují prach a poskytují nám blahodárný stín. Viz park Husovy sady, nad kterým stále visí platné povolení ke kácení. Dokud nebude zrušeno, mohou být tyto stromy kdykoli pokáceny z koncepčních, nikoli ze zdravotních důvodů. V úctě a v péči o tyto velikány má město velkou příležitost ke zlepšení. Ne dotace, ale pochopení celkové symbiosy člověka a přírody může přinést ideální klima pro život ve městě. Všímám si toho při pobytech v zahraničí, zejména ve Finsku, kde lze nalézt dobré inspirace, jak prolnout město s přírodou. Buďme moudré město a neobracejme přírodu proti sobě.

Komentáře

Přidat komentář