Co když ANO, co když NE?!

Přátelé se mě ptají, co se bude dít, když ta kandidatura do Senátu dopadne, a co bude, když nedopadne.

Jsou to takové „Rozpaky kuchaře Svatopluka“, kdo ještě pamatujete na ten seriál. V televizi běží děj, v určitý okamžik se zastaví a diváci ve studiu mají možnost rozhodnout, co má v daný okamžik kuchař Svatopluk udělat, jak se má rozhodnout a podle jejich hlasu se pak děj odvíjí dál.

Začátkem října přijde rozcestí.

Rozhodnete, jak intenzivně budu moci pracovat na věcech veřejných a jakou podporu a prostředky k tomu budeme s naší partou srdcařů mít. Sami si řeknete, zda chcete, abych svůj workoholismus napnul se vším všudy do zlepšování věcí, které nás ve městě a v regionu trápí, nebo jestli stačí, dotáhnout do konce ty dvě tři věci, které jsme ještě slíbili.

Když to dopadne, přeruším činnost své firmy, což jsem ostatně už z časových důvodů nedávno udělal, a předám provozní záležitosti druhé firmy své sestře, která se vrací z mateřské dovolené. Takže i toto ideálně vychází do té konstelace, o které jsem psal „teď anebo už nikdy“.

Vezmu si laptop, telefon a začnu vysedávat po hradeckých a pelhřimovských kavárnách (pokaždé v jiné), kde budu pracovat na projektech ke zlepšení zásadních věcí, které nás někam posunou. Chci být mezi lidmi, chci vám být k dispozici, aby mě mohl každý kdykoli kontaktovat, abych stále cítil ten tep života v ulicích, protože ten musíme zušlechťovat a zlepšovat.

Rovněž nejrůznější jednání a pracovní obědy chci realizovat v J. Hradci a v Pelhřimově, protože záležitosti se důležitým lidem nejlépe vysvětlují, když je vidí také kolem sebe a na vlastní oči v té první linii, o které každý rád mluví, přestože se v ní nepohybuje.

Už jsem s tím začal, než mě zabrzdil COVID19, ale budu si hodně s lidmi povídat. S lidmi, kteří ke klíčovým projektům mají co říci. Už ne 2 hodiny po večerech třikrát čtyřikrát v týdnu, ale v průběhu celého dne, 10 hodin denně, abychom s tím rychle hnuli a spolu našli to nejlepší řešení pro většinu a zároveň dobrý kompromis či kompenzaci pro tu menšinu, která bude cítit, že změnou nějak utrpí jejich stávající komfort.

Začneme spolu připravovat oživení centra města, se sportovci a všemi zainteresovanými začneme zhmotňovat představy o využití a přínosu Tyršova stadionu pro celý region, aby měli architekti jasné zadání, co si tam lidé přejí a jak by ten prostor měl fungovat, aby z něho bylo sportovně společenské centrum, kde rodiny budou moci strávit spolu třeba celý víkend, protože to je to, co zatím z několika desítek večerních rozhovorů vyplývá.

Chceme udělat komplet nové povrchy ve městě spolu s chodníky a doprovodnou zelení, abychom jezdili jako v jednadvacátém století a ne jako ve středověku, aby se lidi nepřizabili, když si vyjdou na špacír, aby zeleň měla ve městě nějakou společnou linku a ne každý pes jiná ves, aby to u nás vypadalo příjemně. Aby se lidé zase víc a víc na sebe začali usmívat a těšit se, až ráno zase vyrazí ven z domu.

 

To všechno bude chtít dobře připravené zadání, přesný plán realizace a stálý dohled, aby se věci děly tak, jak byly naplánovány. A také to bude chtít hodně peněz a podpory, kterou se budu snažit získat z kraje i z Prahy. Umím být urputný a neodbytný. Komu si sednu s facebookem za krk, ten musí mít sakra argumenty, proč něco nejde a že to není jen lenivost nebo nesmyslné šprajcy.

Doposud jste mi k tomu dobře připravili předpoklady, aby to zafungovalo. Sám zavádění změny dobře znám, jsem certifikovaný kvalitář, dostal jsem od Vás mandát jako zastupitel, nyní dokonce i jako jeden ze sedmi radních, který naplňuje Vaši vůli, a jsem nově také předseda Výboru pro rozvoj. V Senátu bych tyto páky chtěl ještě umocnit tím, že bych si zvolil senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

To si myslím, že je naše parketa tady v Jižních Čechách a na Vysočině. Náš region musí začít dělat pár vstřícných kroků k přírodě především v oblasti zadržování vody v krajině. Voda bude velké téma. Pelhřimovským je potřeba pomoci s dostavbou bazénu, lidé by si také přáli přírodní koupaliště. Otázkou je, zda by nebylo řešením si jen vzájemně vypomáhat. Ráno trvá 30 min, než rozvezeme děti do školky, dojedeme do práce atd. A to bude hračka, pokud bude doprava plynulá a bezpečná. Za tu samou dobu mohou být Pelhřimáci v J. Hradci a Hradečáci v Pelhřimově.

Pelhřimáci umí dobře hodně pracovních příležitostí, Hradečáci zase volnočasové aktivity, vzdělávání, kulturu, sport, koupání, golf atd. Proč nemít třeba „shuttle“, autobus pendlera, který sám jediný dopraví třeba 100 lidí za 30 min. mezi JH a PE? Třeba každou hodinu, pokud se to domluví a bude to dobře vycházet v kalkulačce. Za prací a i za zábavou. Nemusíte řídit, nemusíte parkovat, nemusíte zahušťovat dopravu, člověk si může dát drink, po cestě si vyřídit věci, něco přečíst či poslechnout… Jen jedna z myšlenek na možné řešení. O nejlepším řešení rozhodnou stejně občané, protože se na něm budou podílet.

Navíc náš patron životního prostředí Honza Pokorný je jeden z nás, jezdí vysvětlovat věci a pomáhat po celém světě, úspěšně realizuje projekty na zlepšení klimatu ve městech díky stromům a práci s vodou, rád bude platným prvkem v mozaice, která se tady rýsuje.

Trápením je nedostatek zubařů a lékařské péče, ale starosta Honza Mlčák je na výsost znalý této problematiky, protože dělal ředitele nemocnice jak v J. Hradci, tak v Pelhřimově, takže je to opět jen o tom si sednout ke stolu s lidmi, kteří za to mohou a umí pořádně zatahat, celé to zkoordinovat a dovést nějaké řešení do zdárného konce.

Pokud k tomu budu mít volné ruce a nohy, rád se toho ujmu a uřídím to k úspěchu. Ne sám, ale s naší partou, která s tím ráda pomůže, jen když k tomu budeme mít předpoklady. A také s kýmkoli, kdo bude mít chuť a bude s tím chtít pomoci.

Máme našlápnuto, dobře se nám skládají ty karty do ruky, byla by škoda to promarnit a nevyužít toho!

Pak jsou tady ještě větší témata, která bych chtěl dříve nebo později rozžvýkat a pomoc s dalšími kolegy v zastupitelstvu, na kraji a v Senátu nahodit do nových drážek, protože dusí život ve městech:

 

  • Revize procesu a zadávání veřejných zakázek, abychom ze společné veřejné kapsy neplatili čtyřnásobek toho, co zaplatí rodina nebo majitel soukromé firmy.
  • Zrušení doplatku na bydlení a návrh nového systému, aby nevznikaly vyloučené lokality, kde nepřizpůsobiví občané převrátí lidem život na ruby, pokud si je nějaký obchodník s chudobou přivede do obce.
  • Jako takový „senátor řidičů“ bych se chtěl zaměřit na bezpečnost  na silnicích, kterou vidím v plynulosti. Dostat na silnice více rozumu.
  • Podpora domácí péče o seniory a těžce nemocné, protože to je obrovská zátěž pro každou rodinu a každý z nás bude jednou zákazníkem těchto služeb. Kéž by v té době byly již nastaveny na špičkovou úroveň.

 

Chci chodit na zastupitelstva, být pomocnou rukou nejen hradeckému i pelhřimovskému starostovi, ale všem ostatním šikovným starostům menších obcí, kteří nepolitikaří, ale opravdu se starají a makají pro své spoluobčany.

No začíná toho být dost. J Takže můj workoholismus začíná nabírat opět na obrátkách i ve veřejné sféře. J Ale když budu mít k ruce schopné parťáky, a já už jich pár mám, tak to pojede dobře.

 

A když to nedopadne?

Budu muset v první řadě trochu zamakat na firmě a dohnat, co již několik měsíců zanedbávám, dovyřídit zakázky, dočistit stůl a opět se průběžně věnovat hlídání věcí, které nám z radnice přistanou na stole a zkoušet je korigovat, aby šly správným směrem. Nepřepnu se do aktivního modu, ale zůstanu v modu hlídacím. Nebudeme tvořit hru, ale pomáhat ji hrát, aby z ní bylo víc radostí než starostí. Dodáme, co jsme před volbami slíbili a budeme se snažit alespoň trochu věci ve městě zlepšovat dle Vašich většinových podnětů.

Pokud já nebudu moci držet tu senátorskou lopatu, pak si stoupnu k našemu budoucímu senátorovi, případně krajskému zastupiteli a budu intenzivně vyžadovat, aby se s tou lopatou pracovalo. Trochu problém však vidím v tom, že jim to bude jedno. Řeknou si: „Co mi může? Důchodový bonus už jsem dostal, tak co?“ Nemají totiž už motivaci, není tam ten plamen! A to za poslední léta ukázali.

Je to na Vás. Najměte si mě na státní útraty, využijte mě! Udělám pro lepší život ve městě a v regionu maximum! To je to, co mě baví. Zlepšovat věci.

 

Jarda Chalupský

46 let, podnikatel, ekonom, odborník na strategické řízení, zavádění změny a řízení kvality, nestraník, Jindřichův Hradec IV + člen Výboru pro rozvoj města

V Jindřichově Hradci jsem se narodil, vystudoval Gymnázium V.Nováka, následně pak hradeckou Fakultu Managementu, kde jsem tři roky vyučoval jako odborný asistent. Následně jsem pracoval v nadnárodní korporaci v Praze a na ústředí ve Spojených státech. Nyní podnikám v Jindřichově Hradci, Pelhřimově a Praze s 15ti letou zkušeností v maloobchodu. Zároveň pomáhám jako specializovaný konzultant na strategické řízení, projektového zavádění změny a řízení kvality. Jsem ženatý, mám 2 děti. V životě jsou mi blízké citáty: "Vezmi osud do svých rukou, než to za tebe udělá někdo jiný!", "Žij a nech žít", "Co se nelíbí tobě, nedělej jiným!" Mám rád všechny druhy sportu. V mládí jsem závodně jezdil na kole, nyní mne baví běh a procházky městem. Rád naslouchám lidem, kteří něco umí a něco v životě dokázali.

Baví mne inspirovat se nejlepšími zkušenostmi ze světa a zavádět je do podnikání. chalupsky.cz, facebook: chalupsky.cz

Komentáře

Přidat komentář