Naše vidění světa, naše postoje –
J. Hradec jako GooglePlex pro mladé a Florida pro starší.

Budeme motivovat celý aparát a zejména odborníky na získávání dotací, aby hospodařili efektivně. Aby vedoucí odborů za každou cenu nemuseli vyčerpat přidělené prostředky, pokud pro ně není aktuálně smysluplného využití a mohli je převést do rezervního fondu.  Přebytky hospodaření nad rámec „železné bezpečnostní rezervy“ bychom rádi vrátili zpět daňovým poplatníkům, tedy občanům J. Hradce zavedením poukázek či jakési formy „Jindřichohradeckých bankovek“, aby je mohli použít pro svůj užitek a ve prospěch města. Těmito poukázkami by bylo možno hradit nejrůznější služby typu sport, kultura, osobní rozvoj, příměstské tábory, kroužky DDM, plavání, spolky přátel školy atp., stravné ve školách a školkách atd. Občané by tak sami rozhodovali o tom, kam vloží a na co věnují část rozpočtu. Přispívalo by to k větší konkurenci a lepším službám.  Zároveň to ale podporuje hradeckou ekonomiku, protože v systému by se dalo platit jen hradeckým firmám a tím by peníze neutíkaly jinam.  Získaly by se multiplikační efekty a větší stabilita systému k tomu již zavedenému systému financování. Bylo by možné později vyhodnotit, který systém se ukáže jako efektivnější. Občan by tak byl jakýmsi „akcionářem“ města a záleželo by mu na hospodaření města a transparentnosti. Vedení města i zastupitelstvo by bylo motivováno řádně a rozumně hospodařit místo honění se za množstvím zakázek.  Tento mechanismus byl již úspěšně vyzkoušen v jiných městech a mohl by být v menším měřítku vyzkoušen i u nás, aby bylo možno naměřit a rozhodnout, zda ho rozšířit, nebo v něm nepokračovat.  V minulosti některé formy lokální měny pomohly k výraznému ekonomickému oživení a překonání recese, např. v Německu. A byly tak úspěšné, že je paradoxně musela centrální banka začít dusit, aby jim nepřerostla přes hlavu. My bychom ten poukaz chtěli postavit jako „daňovou vrácenku“, tedy rozdělit část prostředků města mezi ty, kteří platí nebo někdy platili daně, přispívali do systému. Ať už jako zaměstnanci, nebo podnikatelé. Kdo jen čerpá a nepřispívá, nemohl by se účastnit. Druhá podmínka nutná je občanství v J. Hradci.

Rádi bychom díky digitalizaci iniciovali změny, díky kterým by lidé mohli běhat po parku a ne po úřadech. A když budou muset nebo chtít zajít na úřad, aby se o ně postaral erudovaný odborník, který bude pro občana konzultantem pro věci státní správy a samosprávy. Aby tento konzultant uměl najít a doporučil nejlepší řešení pro tu či onu životní situaci, uměl za občana vyplnit potřebné náležitosti tak, aby administrativa proběhla rychle a hladce. Každá služba od úřadu by měla být hodnocena občanem a konkrétní pracovník by měl mít možnost získat bonus v podobě lepšího finančního ohodnocení za vynikající skóre, protože přináší klientům kvalitní službu. Naopak, dlouhodobě špatné hodnocení by mělo znamenat zpětnou vazbu a pomocné kroky k nápravě,  nebo případně i odchod pracovníka z veřejné služby.

Chceme, aby město mělo zpracovanou analýzu rizik a rizikových míst a aby mělo plán, jak tato rizika mít efektivně pod kontrolou. Budeme prosazovat, aby se město chovalo k „potížistům“ jako rodič s pevnou rukou, který dbá zvýšeného dozoru nad nežádoucím chováním a snaží se chování takových jedinců dostat do souladu s běžnými zvyklostmi ve městě. Pokud to není možné, musí tito „potížisti“ cítit, že zde nejsou vítání. Stejně tak by si toho měl být ze strany všech odborů vědom ten, kdo zavdává k potížím příležitost. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A pokud se občané necítí bezpečně na večerních nebo v odlehlých ulicích, pak dochází k vážnému narušení svobody každého z nás. V tomto směru musí městská policie cítit jasnou podporu starosty a vedení města. Strážníci by měli být ve větším počtu v ulicích, měli by se díky svému chování a vystupování těšit podpoře občanů, kteří se na ně budou s důvěrou obracet. Strážník by měl mít svůj rajon, který bude dobře znát, ihned identifikuje negativní chování a zkoriguje ho už v počátku. Může zároveň tvořit součást informační podpory města, kdy bude vědět, co se kde děje a bude schopen občanům a turistům dobře poradit. Tím si získají větší respekt, než nasazováním botiček za systémově špatně řešené parkování z pera odborů.  Zázemí strážníkům by mělo tvořit minimum kamer narušujících soukromí. Tyto kamery by měly být instalovány na bezpečnostně strategických místech, případně ad hoc na aktuálně rizikových místech jako prodloužené oči strážníků. Kamery by neměly sloužit jako alibi ve sporu s občanem a jako nástroj vydělávání peněz na pokutách. Strážníci musí mít oporu v občanech a v profesionálním backofficu, který vše monitoruje a dává instrukce do terénu tak, aby došlo k zabránění škodám na zdraví a majetku. Odcizené kolo, rozbitá výloha, poničené vozidlo, posprejovaný dům, krvácející obličej bez viníka není chybou vlastníka, ale ostudou bezpečnostních složek. Nechceme do města přitahovat potíže, ale přínosné věci, které pomohou budoucí stabilní prosperitě. Pokud bychom se dostali do vedení města, prověříme z titulu své funkce pravdivost zvěstí o existenci varen drog na území města, vstoupíme do aktivní komunikace s oprávněnými složkami a využijeme všech možností svého vlivu, abychom tento zdroj neštěstí lidí eliminovali! Problému je potřeba si sednout za krk.

Vyřešení celodenního parkování pro ty, kteří podnikají a pracují v centru města je klíčový problém pro cca 200 podnikatelských jednotek. Ruku v ruce pak s tím jde pohodlné a cenově únosné parkování v centru města pro zákazníky, tedy občany Hradce a celé přilehlé spádové oblasti. Konkrétně tento problém bychom chtěli pomoci odborně uchopit a ukázat na něm, jak se mají věci systematicky a koncepčně řešit.  Parkování v centru je přitom klíčový parametr konkurenceschopnosti a podpory podnikání. Přináší oživení centra, vznik dalších služeb občanům a zlepšování stavu nemovitostí. Je přímým vlivem na ekonomickou kondici centra města. Zde by se opravdu mělo postupovat odborně s využitím vícero profesí od urbanistů, architektů, zahradních architektů až po odborníky na operační výzkum, aby se našlo vhodné řešení postavené zcela na základě naměřených vstupů od uživatelů náměstí a všech zúčastněných. To je důležité zejména ve světle rozšiřujících se obchodních zón na periferii, které bude vycucávat historické centrum. Stimuluje to lidi jezdit jen okolo, od marketu k marketu, kde pohodlně zaparkuji a obsloužím se. Přičemž ale většina peněz odteče mimo město, mimo ČR. V tomto musíme zapracovat, aby byl historický střed konkurenceschopný a udržel si vitalitu, aby finančně nevyschl.  

Město by se mělo odhodlat investovat pár desítek milionů do funkčního řešení na dlouhá léta, které by bylo skutečně investicí, jež pomůže plnit městskou pokladnu. Nebát se moderních parkovacích domů osázených vertikálními a horizontálními zahradami včetně navigačních technologií, moderního podzemního parkování, odstavných parkovišť a kyvadlové dopravy atd.

Auta lze schovat, aby esteticky nevadila historickému centru a ještě více nerozpalovala střed města, ale zároveň je možné, aby byla v požadované dostupné vzdálenosti, která nebrání pohodlnému obsloužení se.

Stejně tak bychom rádi vyřešili parkování na sídlištích, kde je problém obdobný. Možná formou podzemního parkování, aby bylo možné více rozprostřít zeleň, stromy a tvorbu menších relaxačních parčíků, které by byly ideálním doplňkem pro rozpálená dětská hřiště. Součástí každého parčíku by měla být část vyhrazena jen pro čtyřnohé mazlíčky, kteří pak nebudou znečišťovat část určenou pro děti.

Město musí začít zásadně pracovat na opravě silnic a chodníků. Některé úseky jsou již podobné „tankodromu“ a dennodenně ničí lidem tlumiče a podvozek vozidla. Lepšímu pohybu po městě a do okolí, a to ekologicky, by pomohlo i dokončení a propojení cyklostezek.

Prostřednictvím „Městských poukázek“ bychom chtěli zavést další formu financování  volnočasových aktivit  zcela podle gusta každého Hradečáka tím, že vyčleníme část rozpočtu, ten proměníme např. v 25 ks stokorunových poukázek, a ty rozdáme občanům/daňovým poplatníkům J. Hradce. Bude pak na vůli každého,  jak je využije a do jaké formy kultury či osobního rozvoje je investuje. Začneme opatrně s menší částkou. Jakmile se tento systém osvědčí i u nás, uděláme maximum pro to, aby se dobrým hospodařením a šikovným získáváním dotací do rozpočtu částka na poukázky a toto využití stále zvyšovala. Najdeme i způsob, jak by mohly místní firmy místo do státního rozpočtu nějakou formou přispívat Hradečákům do společné pokladny, odkud by se jim peníze vracely.

Budeme podporovat všechny smysluplné aktivity směřující do vzdělání, kultury, umění a spolkového života ve městě napříč generacemi.