HRADEC SRDCEM A ROZUMEM, BEZ VÁS TO DĚLAT NEBUDEM!

Srozumitelně o ekonomii s Liborem Votavou – díl 6. (zaměřeno na střední věk)

Budeme pokračovat letem světem věkem, a tak se dostáváme do středního věku. Když budeme pokračovat v té letecké terminologii, tak ptáčci typicky odlétnou z hnízda, vyprázdní se dům, již nemáme náklady na své ratolesti a třeba dojde i ke kariérnímu růstu. Zkrátka zbývá trošíčku více peněz na to, abychom si je odkládali nebo naopak více utráceli. Dá se nějak zobecnit, že když člověk začne více vydělat, tak, že i začne více spořit?

Tak to je zase taková zajímavost, četl jsem na to nějaké zjištění, podle kterého tedy vyšší výdělek v určitém finančním intervalu neznamená okamžitě vyšší úspory, tedy funguje tam jakýsi efekt toho, že když člověk začne vydělávat o trochu více, tak stejně na konci rozpočtu nebo na konci měsíce může skončit s nulovým rozpočtem, ale já bych se spíš vrátil k té otázce toho středního věku, ono to bylo trošku zúženo na ten problém toho, když děti odejdou z domova a jaksi rodičům třeba zbývají peníze, já bych řekl, že střední věk je na finanční rozhodnutí hodně zajímavý, protože se tam skloubí několik tedy faktů, jednak lidé asi více vydělávají, než v mládí, takže jim většinou zbývá více peněz, jednak řeší jaksi finance s dětmi, které tedy buď studují, což zatěžuje rozpočet a nebo naopak začínají pracovat, což z rozpočtu ulehčuje, zároveň je to období, kdy lidé mají určité majetky, které si chtějí zachovat a třetí tedy věc, která mě napadla je to období, kdy už se začíná nebo možná by se mělo začínat uvažovat o tom, že se půjde do důchodu, tedy řekl bych, že pro finanční poradce právě toto období je nejzajímavější, protože tam je co řešit a těch změn, kde potenciálně mohou nastat je dost. Ta otázka byla asi směřována na to, co tedy dělat v období, kdy tedy rodina vydělává, na té výdajové stránce, třeba ušetří na dětech, protože si začnou vydělávat, tak řeknu asi to co se trochu čeká, měli by se trochu zabezpečovat na právě období třeba důchodu, kdy tedy v tom českém penzijním systému je to nastaveno tak, kdy tedy skutečně ten solidární systém nás zabezpečuje, ale ten pokles příjmů v případě, že tedy člověk přestane vydělávat a jde do důchodu je docela podstatný jo, tedy ono na to existují určitá poměrová čísla, která říkají, jaký je třeba podíl čistého průměrného důchodu ku mzdě, ať už hrubé nebo čisté a ČR na tom je tak, že skutečně jaksi.. jít do důchodu a nemít úspory, znamená dost velký skok. Ty čísla se mi úplně nevybavují, ale zhruba, kdybych to měl nastřelit, tedy pokud bude průměrně vydělávající rodina, dostane průměrný důchod, tak její čistý příjem se dostane na nějaký řekněme 50-60%. Lidé, kteří mají nadprůměrné výdělky, tak v tom našem systému toto procento bude ještě nižší, takže to je přesně ten argument, proč tedy má smysl vytvářet úspory, například, protože se dostanu do důchodu a očekávám nebo je velmi pravděpodobné nebo jisté, že ten pokles příjmů tam nastane.

Takže právě pro ty lidi s poněkud vyššími příjmy je asi zajímavá otázka, jaký si vybrat model toho spoření, nebo co zvolit za produkty?

Tak to už by byla konkrétní otázka, která by vyžadovala asi více času, ale primárně je dobré vědět, jak funguje průběžný systém financování důchodu a že dojde k poklesu příjmů a na základě toho vytvářet tedy úspory. Tady zase je otázka, jaký zvolit nejlepší produkt, obecně tedy v těch finančních poučkách se vždycky říká, že by produkt měl být hodnocen podle očekávané výnosnosti likvidity a rizika a ještě časového horizontu a tady bych trošku zase navázal na to, co bylo řečeno minule, kdy čeští střadatelé nebo vlastně ti, kteří vytvářejí úspory jsou velice konzervativní a bojí se právě těch produktů, které v tom dlouhém časovém horizontu dosáhnou vyššího zhodnocení, což jsou třeba dynamická portfolia v rámci jednotlivého investování, takže tady je zase ta otázka toho, v jakém časovém horizontu si vytvářet úspory, kdybych měl zase říct trochu obecnou poučku, pokud ten důchod je hodně daleko, tak není třeba se bát třeba dynamických porfolií, protože ty v dlouhém časovém horizontu mají vyšší zhodnocení, pokud se mi důchod blíží a chci mít jaksi ten objem peněz zajištěn, tak se doporučuje přecházet třeba k těm konzervativnějším portfoliím nebo produktům, které jsou státem podporované, popřípadě depozitním produktům v bankách.

A co jsou to ta dynamická portfolia?

To jsou portfolia kde je větší podíl té takzvaně rizikové složky, což jsou akcie nebo i další, jaksi strukturuje aktiva, tohle je trošku otázka, která by vyžadovala možná tabuli a trošku prezentace, ale princip je zhruba takový, že pokud dám peníze do portfolií dynamických, tak jsem vystaven většímu riziku kolísání hodnoty právě toho portfolia, ale přínosem je to, že vysoká pravděpodobnost, že v dlouhém časovém horizontu dosáhnu lepšího zhodnocení, než třeba ty takzvaná konzervativní portfolia za kterým jsou především třeba dluhopisy a nebo bankovní depozita, čili v dlouhém časovém horizontu je výhodné si právě dávat zdroje spíše do těch dynamických portfolií než do těch konzervativních.

S tou otázkou investic mě ještě napadá taková často zmiňovaná poučka nebo možná dogma, že na zlato nebo nemovitostech, na bitcoinech se nedá prodělat, měl bys k tomu něco? jestli tohle to platí?

Je to velice zajímavé, zase já rád o tom vykládám, tohle je jeden z možná takových mýtů, v který možná lidé věří a to jak bylo řečeno, že se na zlatu, nemovitostech a možná dneska na těch kriptominách nedá prodělat, k tomu jednu takovou úsměvnou zkušenost z fakulty, byl před časem na fakultě Pavel Kohout, což je celkem celebrita v oblasti financí, píše zajímavé knížky a v rámci diskuze, která probíhala, se ho jeden student zeptal, jak se dívá na vývoj cen zlata a on aniž by se jakkoli zamyslel nebo kam se bude vyvíjet cena zlata a on, aniž by se zamyslel řekl, já vůbec nevím. Takže tato odpověď byla trošku překvapivá, kde tedy od ekonoma, tedy autora knížek o financích, by se čekala nějaká konkrétní odpověď, ale já si myslím, že to byla jedna z nejrozumnějších odpovědí, protože ono skutečně předpokládat třeba krátkodobý vývoj těchto aktiv, jako jsou třeba zlato komodity bitcoiny je velice složité a tady snad jedna poučka nebo ne zase poučka, ale návrat do historie, když se koukneme na vývoj cen zlata v minulosti, tak skutečně byly období, kdy pokud zlato bylo nakoupeno v tom nejvyšším období, tak se muselo čekat mnoho let, aby se vrátilo na svojí cenu, takže zlato se chová jako každá jiná komodita, kolísá v čase, nelze říct, jaká bude cena příští týden nebo za měsíc a pouze se můžeme domnívat, jestli třeba ten růst v dlouhém časovém období bude vyšší než u akcií nebo jiných komodit, je to položka, která je poměrně riziková, přesto je populární pro jaksi portfolia investiční. Slyšel jsem jedno doporučení, že v rámci v rodinných portfolií by mělo být zhruba 10% investováno do zlata, dodneška jsem nepochopil, proč zrovna do zlata a ne do hliníku nebo do mědi, nebo do platiny, že jo, ale je to tak, za zlatem je silné psycho, protože zlato plnilo funkci peněz, používá se ve šperkařství, centrální banky ho mají ve svých trezorech, jako rezervu. Já si myslím s tím zlatem opatrně.

Myslím, že si tímto odpověděl na otázku, kterou má spousta čtenářů na mysli ve chvíli, když se zmíní investice. Tvoje silná parketa jsou psychologické tlaky, která mají vliv na nakládání lidí s financemi. Odborně se to nazývá behaviorální ekonomie, a to je něco, co může souviset právě i s mániemi nejen kolem zlata, ale hlavně je to něco, na co se zaměříme v dalších třech rozhovorech.

Ing. Libor Votava, PhD.

48 let, ekonom, vysokoškolský učitel na Fakultě managementu VŠE, Svobodní, Jindřichův Hradec IV

Narodil jsem se do zemědělské rodiny a skrze jindřichohradecké gymnázium vedla nakonec má cesta na čerstvě otevřenou Fakultu Managementu patřící pod VŠE. Během svých studií jsem začal na fakultě pracovat a jako vyučující zde pracuji dodnes. Mezi mé koníčky patří sport ve všech formách, v současnosti se věnuji hlavně stolnímu tenisu, ale rád si zaběhám nebo zahraju jinou míčovou hru, třeba tenis nebo fotbal se svými syny.

Kromě dvou dospělých synů mám i dvě dcery, které ještě jsou ještě na základní škole, a tak jim s manželkou stále věnujeme větší péči. Už nějakou dobu všichni bydlíme v krásné čtvrti "Na Palici" a Jindřichův Hradec tedy rozhodně nehodláme opouštět.

Komentáře

Přidat komentář