Z předchozí rozhovoru vyplynulo, že školy mají v plánu ve výuce posunout. Mluvil si o tom, že je tu nějaká společná vize Ministerstva financí a Ministerstva školství a tělovýchovy, která je poměrně ambiciózní a určitě nezanedbává finanční gramotnost, ale asi to není podle toho, co jsi říkal samospásné. Napádá mě, nedávno jsem slyšel o knize Zlatý poklad od Vladimíra Pikory a Markéty Šichtářové, kdy se vlastně jedná o nějaké pohádky z finanční tématikou. Co říkáš na takový zasazovat semínka ohledně finanční gramotnosti už dětem opravdu v útlém věku, když ta kniha je doporučení dětem od 6 let.
Je to určitě správné a myslím si, že tyhle autoři, kteří jsou docela celebritami nebo jsou známí, tak pochopili, že je to oblast, která je jednak důležitá, a když se jí dá správná forma tak může zaújmout. To je další věc, jakou formou vzdělávat v oblasti finanční gramotnosti, aby to neodradilo. Tohle je forma, která je určitě přínosná, protože může zaújmout děti. Takže je určitě dobře, že tyto knihy vycházejí. Ono obecně knih, kde se dají dočíst informace o financích je dost. Problém je, že některé jsou těžké na čtení a jsou drahé. Knihy typu, kde je to psáno zábavnou a přitom poučnou formou určitě jsou dobrou cestou, jak zvyšovat finanční gramotnost.
Ty jsi mi kdysi říkal, něco o nějaké ,,Bibli ekonomie“. Co je to za knihu, je to taková čtivá kniha?
Možná jsem to trošku v meziřeči nazval Bible ekonomie, to je kniha Samuelson Nordhaus ekonomie, což tedy je kniha, která byla vydána v nejvíc výtiscích. To první vydání vyšlo myslím v 60. letech a to poslední někdy nedávno. Já bych to nenazýval Biblí, ale je to kniha, kterou tedy četli řady studentů a je tedy známá, že vyšla v mnoha výtiscích. Myslím, že má první místo, co se týče počtu vydaných titulů v oblasti ekonomie.
A popravdě, ty jsi jí četl už v rámci studia, nebo až když jsi začal vyučovat?
To vlastně byla první kniha, kterou jsem studoval na zkoušku pamatuju si, že jsem za teplých jarních nebo spíše už letních dnů jí studoval na pískárně, pro účely abych splnil zkoušku. Ta kniha mě zaujala, je psána výborným jazykem, tím jí nechci dávat reklamu, ale je to kniha, kterou když si člověk začne číst, tak je to ta, která je pochopitelná. Je psaná zajímavým způsobem, je to kniha Americká, ale na Českém trhu máme také dobré knihy od Českých autorů, abych tady zas nevyzdvihoval pouze jednu knihu.
Dobře, asi to každopádně není čtení pro každého stejně jako i ta finanční gramotnost, možná není pochopitelná pro každého, nebo spíš rád bych se tě na to zeptal. Jak to vnímáš ty, jestli je tu určité procento lidí, kteří zkrátka nějakým svým rozumovým nadáním nemají na to aby sami zvládali všechna úskalí, která Finanční trh v běžném životě naskýtá do cesty jejich životem, a jestli to ještě není trošičku taková utopie. Abychom si přáli, že budou všichni dostatečně finančně gramotní. Mají na to všichni, aby to tak zvládali?
Já bych řekl, že na určité úrovni času a pochopení na to mají všichni, spíš jde o to, co se hodí do života a tady bych to zase rozlišil na dvě věci. Jednak je finanční gramotnost, která obsahuje řekněme encyklopedickou znalost pojmů, potom tu matematickou gramotnost a potom jsou finanční návyky. Ono není pravda, že aby člověk jaksi neměl problémy s penězi, že musí být nějak super finančně gramotný, ono je spíš důležitý, aby měl dobré finanční návyky a jsou třeba příběhy i bohatých nebo slavných lidí, kteří vydělali hodně peněz, pravděpodobně měli přístup k tomu být vzdělaní nebo vzdělávatelní. I přes to se dostali do finančních problémů. Nebo jsou třeba lidi, kteří se o peníze nikdy nezajímali nějak hluboce, a protože mají dobré finanční návyky a selský rozum, tak se nikdy do problémů nedostanou. Já bych teda řekl, že je důležité, že by se člověk měl zajímat o věci, které se týkají právě té etapy života, kdy je to pro něj důležité. A k tomu používal selský rozum, tedy není pravda, že by lidé kteří nemají nějaké vyšší vzdělání měli nevýhodu v tom, se chovat normálně a býti spokojení a vycházet s penězi. Z tohohle ohledu není třeba jaksi selektovat lidi, podle toho jaký maj školy a podobně.
Takže to riziko není v rámci jenom jedné roviny, že třeba ti méně inteligentní by byli náchylnější, ale asi je tam více těch rovin, co se týče té nátury, ale co se týče i nějakého prostředí.
Ano, k tomu bych řekl, že dost výrazným faktorem je to samotné nastavení osobnosti člověka a potom ten tlak prostředí. Já zase řeknu jednu takovou zajímavost z výuky, občas diskutuji se studenty o tom, jak se třeba chovají k penězům a zjistil jsem, že třeba jsou situace, kde třeba dva sourozenci, kteří pocházejí od stejných rodičů čili mají stejný genetický základ, stejné vzory, maj úplně diametrálně rozdílné chování k penězům. Sám jsem nenašel odpověď na to, proč to tak je, čili vy můžete mít výchovu ve stejném prostředí, mít stejné genetické dispozice, chodit do podobných škol a stejně se k penězům můžeme chovat úplně jinak, protože holt je to součástí naší osobnosti. Ono někdy je daleko důležitější spíše se snažit korygovat nějaké finanční návyky než získávat nové informace o financích.
Mluvil jsi o tom, že tou hlavní motivací, proč lidé jsou nějakým způsobem bedliví, když vnímají informace ohledně finanční gramotnosti, je ta jejich současná životní situace. Ten obecný základ by měli teda asi získat na těch středních a základních školách, jak jsme se spolu bavili. Každopádně, myslíš si, že by lidé neměli spoléhat na to, že se naučili dostatek věcí ohledně financí právě na těch školách, ale když opravdu mají zájem třeba o tu hypotéku, nebo o nějaké jiné konkrétní finanční produkty, tak v tu chvíli o tom zjistit opravdu maximum?
Ano, je to přesně tak, jak to říkáš, ono vzdělávat se má člověk celý život. U té finanční gramotnosti bych řekl, že je důležité, aby člověk vždycky zjišťoval ty informace, které se váží k určité etapě života. Ono to má i logiku, protože zase uvedu na příkladu, dneska mladým lidem vyprávět o nějakém důchodovém zabezpečení nemá moc smysl, protože ono je to nezajímá. Vždycky by se mělo vzdělávat podle toho, nebo v souvislosti s tím, co člověk zrovna potřebuje a v jaké etapě života tedy, zase na příkladu, že pro řekněme studenty vysokých škol, kteří budou řešit za pár let problém bydlení, je hodně zajímavá otázka financování bydlení, né třeba důchodové zabezpečení. Pro rodiny, kteří třeba vidí na důchod, tak třeba pro ně je třeba zajímavá otázka, kam s volnými penězi, aby se nejlépe zabezpečili například na důchod. Já bych teda řekl, že i to finanční vzdělávání je třeba přizpůsobit životní etapě a problémům, kterým momentálně čelím. Není asi úplně třeba na to připravovat úplně dlouho dopředu.
No možná že, i je ideální, když lidé opravdu získají ty aktuální informace, protož třeba co se týče těch státních podpor a dalších podpůrných věcí, tak možná se to i časem dost proměnuje, v souvislosti s konkrétními finančními produkty.
On se mění celý finanční trh, mění se produkty, mění se podmínky, mění se často pravidla hry, takže je těžké tohle sledovat nějak průběžně a rozumět tomu. Není určitě ostudou se zeptat. To znamená, že dneska není problém, že by informace nebyly dostupné, teď je spíš problém se v nich vyznat.
Kde by jsi třeba doporučil, čerpat lidem, kteří jsou vyšších ročníků a třeba v rámci školy vůbec nemají žádné základy, kde je tedy pro ně ideální místo, kde by měli začít?
Kde zjišťovat informace?
Ano.
Tak určitě na internetu, na to jsou mladí lidé zvyklí, takže není problém si pojem ,,vygooglovat“ a zjistit, co mi o tom píše internet. Potom dobrou variantou je přečíst si knihy samozřejmě, to asi ale není pro mladé lidi úplně lákavé. Potom další cestou je samozřejmě se zeptat lidí, kteří se ve financích pohybují, například finanční poradci nebo lidé pracující v bankách, pojišťovnách. Pokuď nerozumím nějakému konkrétnímu problému, produktu, nebo nějakým souvislostem, tak není ostuda se samozřejmě se pobavit a otevřeně se zeptat, ,,Chci si nechat vysvětlit, jak fungují investice, Co jsou to fondy? Na co se můžu pojistit?“ Takže to je další zdroj informací, prostě položit otázku lidem, kteří o tom problému vědí více.
Tak doufám, tím že naši čtenáři, tak trochu ztratili ostych se třeba někoho ptát. Doufám že jim i přispěl ten náš rozhovor, k tomu, aby se třeba trochu lépe orientovali v otázkách financí. K nějakým konkrétnějším věcem, bych se s tebou rád dostal v dalším rozhovoru, zase za týden. Tak abychom postupně prošli životními etapami s nimi i typickými finančními produkty pro daný věk.
Dobře díky, rád to s Tebou postupně proberu.