HRADEC SRDCEM A ROZUMEM, BEZ VÁS TO DĚLAT NEBUDEM!

Revokace usnesení o vykácení parku

Ptáte se, k čemu vlastně došlo a co to znamená?!

Došlo ke zrušení 8 let starého usnesení, které dávalo možnost kdykoli vykácet zbytek sadů až k soše Mistra Jana Husa po vzoru již realizované první ze tří etap původního projektu „revitalizace“, kterou lze vidět v podobě vodotrysků u horního náměstí. Zároveň jsme jako zastupitelé pověřili patřičné odbory města, aby připravily šetrnější a citlivější způsob péče o Husovy sady s ohledem na měnící se klima.

Dne 26.6. 2019 zastupitelstvo města J. Hradce  revokovalo  usnesení č. 189/9Z z roku 2011 o revitalizaci Husových sadů  a  odsouhlasilo, aby  odbory správy majetku města a životního prostředí byly pověřeny po ukončení Územní studie systému sídelní zeleně předložit další návrhy. Prakticky to tedy znamená, že se neuskuteční  2.a 3. etapa rekonstrukce Husových sadů v ceně cca 10 milionů Kč, která předpokládala vykácení dalších 46 stromů dle Rozhodnutí OŽP ze dne 19.11.2012 a vysázení nových alejí od Kostelní ulice níže. Revokaci předcházely četné protesty občanů proti kácení zdravých a perspektivních stromů. Proběhla živá diskuse též před a po jednání červnového Zastupitelstva.

Ing. M. Zudová z pozice zahradní architektky poslala dopis Radě města a vystoupila na jednání Zastupitelstva a prosazovala pokračování v započaté revitalizaci Husových sadů podle projektu vypracovaném společností AND, spol s r.o. z roku 2011.

Dovoluji si připomenout, že meritum věci netkví v menší či větší kráse jakéhokoli řešení, ale v respektu zákonné ochrany stromů již existujících, tedy, pokud plní své funkce, je povinností takové stromy zachovat. Rozhodnutí z 19.11. 2012 povoluje pokácení celkem 63 stromů v Husových sadech. Tyto stromy byly většinou určeny k pokácení z koncepčních, nikoli ze zdravotních důvodů.  Zastánci realizace projektu si kladou otázku, zda se běžný občan vyzná v projektové dokumentaci, zda je schopen záměr posoudit.  Občané však byli pozváni k veřejné diskusi v červnu 2011 k zamýšlené revitalizaci Husových sadů. Předpokládá se tedy, že občané jsou schopni projektovou dokumentaci posoudit. Od veřejné diskuse na Střelnici uběhlo již 8 let. Proto navrhuji stromy, které byly určeny k pokácení podle projektu označit plastovou páskovou. Ukáže se názorně, zda bylo, či nebylo zamýšleno plošné vykácení.

Kriticky vůči revokaci vystupuje na facebooku diskutující pod názvem „Mars útočí“, ptá se, zda je k dispozici posudek od odborníka, který stromy skutečně viděl. Odpovídám: v projektu z roku 2011 jsou barevně rozlišeny stromy určené k pokácení z koncepčních důvodů a několik málo ze zdravotních důvodů. Každý zastupitel měl tento plánek v podkladech pro jednání zastupitelstva ke dni 26.6. 2019. V tomto dokumentu jednoznačně převládají červeně označené perspektivní stromy určené k pokácení z koncepčních důvodů.  V roce 2019 zajistily Služby města J. Hradec odborné posouzení provozní bezpečnosti stromů v Husových sadech, v parku pod GVN a v Jablonského sadech. V posouzení, které provedl ing. Zdeněk Tesař, se mimo jiné píše:  „souhrnně lze konstatovat, že díky průběžné odborné péči a inventarizování byly v minulosti téměř všechny problematické stromy odstraněny nebo stabilizovány řezem, popřípadě bezpečnostními vazbami. K zajištění provozní bezpečnosti tudíž navrhuji především odstranění odumřelých větví (a fytopatologický průzkum na konci vegetačního období)“. Zprávu ing Tesaře  jsem obdržel od odboru životního prostředí, pan Tesař odkazuje též na portál „Stromy pod kontrolou“. Mohu tedy pisateli „Mars útočí“ potvrdit, že jak z projektu, tak z průběžných kontrol plyne, že stromy určené ke kácení jsou zdravé a jsou perspektivní v rozsahu desítek let. Nepochybuji, že pracovníci Městského úřadu by rádi poskytli diskutujícímu „Mars útočí“ základní informace, aby nedocházelo k matení veřejnosti po internetu. Zde dávám zapravdu paní ing. Zudové, že někteří občané se sice o osud parku zajímají, ale nejsou schopni si zajistit základní informace, takže ještě opakuji svůj návrh na označení stromů, které byly určeny k pokácení a zůstanou zachráněny.

Závěrem: Jindřichův Hradec není jediným městem, kde občané odmítají rekonstrukci parku spočívající ve vykácení zdravých a perspektivních stromů a vysázení nových stromů, většinou při zvětšení zadlážděné plochy a doprovodném jevu – zrychlenému odtoku vody. Zvyšuje se tak efekt tepelného ostrova města a zhoršuje životní prostředí s vynaložením veřejných finančních prostředků. V případě Husových sadů jsou celkové náklady rozpočtovány na cca 20 miliónů Kč plus další náklady na údržbu vysazených stromů a další zeleně. O tom, zda takový projekt je zpracován a realizován z veřejných prostředků rozhoduje zastupitelstvo.  Na adresu zpracovatele projektu si dovoluji poznamenat: Je cynické nazývat takový zásah revitalizací. Jsou to právě životní pochody vzrostlých stromů, které snižují teploty o 20°C oproti „revitalizované“ části.

V tzv. revitalizované části Husových sadů byla povrchová teplota dlažby v půl čtvrté odpoledne 40 a více stupňů celsia. Lidské postavy jsou na termovizním snímku chladnější nežli okolí.

Díky stínu vzrostlých stromů byly teploty v dosud nerevitalizované části parku půl čtvrté odpoledne mezi 27 a 37 stupni celsia. Lidské postavy mají na termosnímku vyšší teplotu nežli okolí. Osoby proto pociťují příjemný chládek.

Ve stínu vzrostlých stromů má trávník teplotu necelých 27 C, lidské postavy mají vyšší teplotu nežli okolí. Opravdu má smysl porazit zdravé vzrostlé stromy a nahradit je novými jako v „revitalizované části parku“ a zaplati za to 10 milionů Kč.

doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.

72 let, biolog, přední odborník na rovnováhu mezi vegetací a sluneční energií, ředitel ENKI o.p.s , nestraník, Jindřichův Hradec

V J.Hradci je respektovanou osobou. Jako ředitel ENKI, o.p.s patří ve vědeckých kruzích k předním českým klimatologům a hydrologům, kterým se daří chránit a obnovovat přírodu propojením technologie a přírodovědných postupů. To je využíváno hlavně při obnově krajiny po rozsáhlé těžbě. Z těch pro veřejnost zajímavějších projektů stojí za zmínku chov ryb ve východní Africe spojený s obnovou krajiny, účast na projektech na obnovu oběhu vody v části Saudské Arábie, odbahnění Vajgaru pomocí sacího bagru, zhodnocení funkce zeleně v Hradci Králové jako účinného prostředku k zásadnímu snížení teploty v centru města a zlepšení životního klima.Dr. Pokorný vystudoval katedru fyziologie rostlin na PřF University Karlovy, kde také přednáší, přednášel 7let po sobě semestrální kurz na univerzitě v Turku ve Finsku. V posledních letech se věnuje distribuci slunečního záření v krajině v souvislosti s vodním oběhem a vlivem na místní a globální klima. Vystupuje na zahraničních konferencích a spolupracuje s mezinárodními týmy a místními firmami. V Hradci zásadně přispívá k záchraně historického domu, který byl jejich rodině navrácen restitucí v nevalném stavu. Velkým darem je jeho schopnost i poměrně složité biologicko chemické procesy vysvětlit laické veřejnosti a ukázat konkrétní přínos aplikované teorie v praxi s hmatatelnými výsledky.

Kdo by si neuměl představit o čem je řeč, tyto krátké reportáže to dobře vysvětlují:

Komentáře

Přidat komentář