Poslední lednovou středu proběhlo 36. zasedání zastupitelstva města. Tentokrát ONLINE. Agenda nebyla dlouhá, jen 22 bodů s tím, že diskusní se očekávaly tak tři, čtyři.
Hned u 4.bodu, což byl první netechnický bod, využil příležitosti se opět ukázat na monitorech občanů ing. Mrvka, který navrhnul dát na ukrajinský památník Staryj Martyniv finanční dar místo dvaceti spíš třicet tisíc korun. Posléze si přisadil Mgr. Burian, který zvýšil částku na padesát tisíc korun. Pan starosta vysvětlil, že jsme v minulosti dávali sto a padesát tisíc korun, že nyní přispívá ministerstvo a starostka Staryj Martyniv požádala několik českých obcí a my jsme přesně vyhověli jejímu požadavku. Tomu odpovídala radou schválená částka finančního daru 20.000 Kč. Zastupitel Chalupský pak ještě reagoval v diskusi, že ho těší štědré srdce zastupitelů, ale že místo sahání a rozdávání z cizích kapes daňových poplatníků nic nebrání nikomu, aby poslal ze svého např. oněch 10.000 Kč ještě navíc k tomu, čím podpoří památník tento rok město.
Podobně nezásadní návrh ing. Mrvka předložil i u dalšího 5.bodu, kdy u jedné z deseti schválených dotací navrhnul pro cyklistický závod „Okolo Jižních Čech 2022“ navýšit částku ze 450 tis Kč na 500tis Kč. V podstatě opět kosmetický a zviditelňovací návrh, který toho organizátorům moc neřeší, neboť celá akce má mnohem větší rozpočet a zapojuje se do něj více zdrojů financování. Navíc město pomůže ještě z Nadačního fondu. Návrh rady byl tedy vyvážený a i přes čím dál horší finanční situaci udržel podporu na loňské úrovni tak, aby se adekvátně dostalo i na další sporty a jindřichohradecké akce. Úsměvná byla nepřirozená argumentace z úst ing. Mrvky, že vyšší částkou více podpoříme podnikatele a hoteliery v J.Hradci, u kterých se cyklistické stáje ubytují. Nepřirozená proto, že za svou působnost se pan bývalý starosta opakovaně vyjadřoval o podnikatelích jako o křiklounech, se kterými se nebude bavit a obecně podnikatelskou sféru neměl moc v oblibě. A úsměvná proto, že prapor za blaho podnikatelů v jeho rukách je opravdu srandovní vzhledem k minulosti. Zajímavým okamžikem bylo i hlasování místostarosty Staňka a radního Kopřivy. Hlasovali s ing. Mrvkou. Nectili tedy dohodu na návrhu rady města. Jedno z hlasování, kde se nezvedá ruka pro správnou věc, ale pro zájem.
V bodě č. 6 se diskutovalo o děbolínské rozhledně. Po třech letech jsme se po právní stránce moc neposunuli. Situace byla však jiná. Za tu dobu jsme si zjistili více podrobností a víme jaká je naše pozice před soudem. Domnívali jsme se, že reklamace vad na rozhledně bude ze strany města jednoduchou záležitostí, že má vše pro soudní jednání opevněné a soud zjevné vady a viníky jasně požene k zodpovědnosti a finančnímu vypořádání. Bohužel způsob, jak byla zakázka od počátku vedena, dozorována a následně převzata, nám meče u soudu moc nenabrousil. Což vyplynulo také z předběžného doporučení soudu na základě prvotních znaleckých posudků a závěrů Kontrolního výboru zastupitelstva města. Místo 450 tis Kč nám alespoň generální dodavatel stavby uhradí 650 tis Kč v rámci dohody o narovnání. Také nás tlačí čas, abychom začali rozhlednu za miliony opravovat, než nám spadne na hlavu. Obecně bude nutno ještě rozhlednu řešit a najít nějaké zásadní řešení.
V bodě č.17 se pak předsednictví a členství ve Výboru pro rozvoj města vzdal ing. Jaroslav Chalupský a staronovým předsedou byl schválen pan starosta Mlčák. To vyvolalo i následně reakci v diskusi, kdy se PhDr. Burianová ptala na legálnost takového ujednání, jestli není pan starosta ve střetu zájmů, což vyvrátil právník a pan tajemník v jedné osobě. I pro nás v HSR+S to bylo trochu překvapení, protože v počátcích nově zřízeného výboru jsme dostávali od ing. Chalupského pozitivní zpětnou vazbu, byť tam v té době byl v podstatě jediným opozičním zastupitelem. Společnou řeč našel především s ing. Blábolilem, který jako podnikatel a vizionář měl podobné vidění světa. Viděl ve výboru smysl a příležitost město rozvíjet. Později se však věci začaly měnit, co bylo za dva roky odpracováno a dohodnuto např. na strategii města, se během týdne těsně před hlasováním v radě města změnilo, čím dál více věcí bylo předem domluveno a předjednáno a buď se nehlasovalo vůbec, nebo byl výbor jen formálním aktem zprůchodňující některé záměry. Ve chvíli, kdy ze sedmi členů výboru držela spolu parta čtyř, měli při hlasování vždy většinu a přicházet s nějakými podněty v podstatě bylo marné a ztráta času. Výbor je chytrý způsob, jak mohou i nezvolení členové kandidátek získat významný vliv na rozvoj města. Což nemusí být špatně. Pokud to s městem myslí dobře.
U bodu č.19 a 20 šlo už o první kroky v přípravě za poslední dobu největší zakázky a tou je čistička, tedy Intenzifikace technologií Čistírny odpadních vod (ČOV), na kterou máme jen letos v rozpočtu 60 mil Kč z celkově odhadovaných 275mil Kč bez DPH. Materiály byly v kompetenci rady města, ale protože jde o takto velkou zakázku, navrhli jsme, a rada se dohodla, že i tyto materiály předloží na vědomí všem 27 zastupitelům, aby již od počátku byli všichni o všem důkladně informováni, sami se mohli zapojit do přípravy zakázky a přicházet se svými podněty a návrhy, abychom vše zrealizovali co nejlépe a nejlevněji.
V závěru pak v diskusi došlo na dotazy zejména zastupitelky Burianové, které směřovaly na kulturu v J.Hradci a místostarostu Staňka, zda není v konfliktu zájmů, když jednal a upravoval své předchozí pracovní místo, na které se následně může po volbách vrátit. Dotazů bylo několik, nebyli úplně srozumitelné, protože byly zprostředkovány od občanů Hradce, takže budou poskytnuty písemně a pan místostarosta se k nim také písemně vyjádří.
Do diskuse se zapojil i zastupitel Mgr. Pumpr, který chtěl bližší vysvětlení ohledně ledové sochy, která měla vzniknout na náměstí, ale dílo letos vzhledem k počasí nedopadlo. Dotaz směřoval na to, kdo umělci poskytoval zázemí a podporu a zda nešlo předejít povětrnostním vlivům, které zapříčinily nedokončení díla, které údajně stálo město 40tis Kč za materiál. Sochař pracoval zdarma.