Příležitost pro J. Hradec být na špici online

Když se děti ocitly doma s tím, že se budou učit na dálku, první, co mi přišlo na mysl, byl australský seriál Skippy. Běžel před mnoha lety a již tehdy se děti na míle daleko učiteli vzdělávaly z domova prostřednictvím rádia a vysílačky.

Naše děti nechápaly proč, ale já jsem zajásal, že je to skvělé! Okamžitě jsem ucítil tu obrovskou příležitost během chvíle se ve školství posunout o několik úrovní výše. A protože se těmi projekty automatizace, digitalizace a nastavování procesů zabývám, bylo mi jasné, že je to proveditelné.

Proč?

Protože úspěch každého projektu tkví jen ve třech parametrech: Zdroje (Lidi) – Kapacita (Čas) – Peníze.

A my nyní máme pro úspěch všechny tři ingredience!

Máme minimálně měsíc času se na to soustředit. Stačí se do toho pustit. Je to výzva pro ředitele základních a středních škol ukázat se jako dobří stratégové a skuteční rozvojoví tahouni svých vzdělávacích institucí.

K dispozici jsou i učitelé, IT firmy, které mohou pomoci a navíc by o zakázky i více stály.

A peníze? Jsme po době obrovské konjunktury, nadotovaných rozpočtů a ze dne na den v době krize. Kdo by nevyslyšel žádosti o finanční pomoc pro dobře připravený záměr?

Navíc tyto věci lze udělat velmi rychle.

Náš pan tajemník městského úřadu spolu s IT oddělením toto zvládli implementovat a pan starosta docela bravurně ovládat během 24 hodin!

Licence Microsoft Teams za dva tři tisíce a mohli jsme uskutečnit online zastupitelstvo s obousměrnou komunikací. Sice v základní verzi bez dalších vychytaných funkcionalit, ale fungovali jsme. Velký palec nahoru! (Jak to fungovalo, lze shlédnout zde↓).

Online podoba výuky je dnes skoro nezbytností. Ve světě je to již běžné a univerzity takto zpřístupňují své vzdělanostní know-how celému světu. Pokud umíte jazyk, můžete klidně i z J. Hradce studovat Harvard a získat titul toho druhu. Z výuky by byly záznamy, děti by si mohly opakovaně projít méně pochopitelné pasáže apod.

Ideální alternativa, když jsou děti nemocné, nebo na soustředění, sportovci mají individuální výuku atd. Pomohlo by to rozvíjet talent a zároveň držet krok s ostatními ve studiu.

Matematika bude stále stejná. Po roce dvou, už by se učitel nezabýval výukou rutinního algoritmu, jak vypočítat přeponu pravoúhlého trojúhelníku, na to se podívají na odladěném videu, ale mohl by jít při živé výuce více do praxe a praktického využití. Zaměřit se na šťavnatější a poutavější stránky matematiky.

S těmito technologiemi je potřeba děti seznamovat co nejdříve. Pokud chceme, aby se nám ze světa vracely zpět domů, do klidu, do krásné přírody. Musí být ale schopné své znalosti a schopnosti nabízet do světa také online. Nota bene, vzdělávání a prodej vědomostí by měl být jeden z pilířů rozvoje našeho města. Co jiného bychom chtěli „světu“ čistě prodávat a z čeho jiného bychom chtěli do budoucna žít?

Možná namítnete, že děti doma nemají počítač nebo notebook. V tomto budu trochu oponovat. Chytrý telefon, přes který se dá vše také realizovat, na druhém stupni mají všichni. A i tak by bylo jistě možné určité množství zápůjčních notebooků pro školu pořídit.

Na čem to tedy vázne?

Na tom chtít! Na tom zažehnout plamínek touhy a pustit se do toho.

Z neznámého je vždy trochu obava, ale většinou se pak ukáže, že je to fajn.

Lze začít třeba jen od toho, že kamera bude snímat tabuli s učitelem a přenášet ji k žákům domů, ti mohou průběžně psát dotazy do chatu, nebo se přímo ihned ptát. Výuka by se tak o mnoho nelišila od klasické. Navíc ve třídě nebude nikdo hlučetJ

Postupně lze místo tabule a křídy používat speciální pero, které hned vše digitalizuje na dotykové obrazovce a další a další možnosti viz např. toto trochu reklamní video z praxe gymnázia v Č. Budějovicích.

Ředitelům a IT učitelům, kteří se do toho budou chtít v J. Hradci pustit, rád s čímkoli pomohu, jak budu moci. Stačí se na mě obrátit. Je to opravdu jen otázka dvou tří týdnů včetně zaškolení a pilotního zkoušení. A ta výuka se nemusí o moc lišit od té klasické. Záleží na každém kantorovi, jak si věci přizpůsobí.