Co si tak člověk představí, když se řekne „Krizový štáb“?
My, co jsme vyrostli na pochodovém cvičení civilní obrany s pytlíky na končetinách a maskami na tvářích, v tom máme docela jasno. Ve městě je velitel se svým štábem, mají za ta léta klidu pečlivě zpracované scénáře pro nejrůznější situace a domluvené postupy, kdo kdy a jak má zafungovat. Mají domluvené určité rezervy materiálu a spolupráci firem, které když už něco nebudou mít společně secvičené, tak minimálně budou vědět, že se od nich očekává nějaká součinnost. Jednoduše řečeno, bude existovat infrastruktura lidí (dobrovolníci, hasiči, zálohy atp.), bude k dispozici nejnutnější materiál včetně způsobu, jak ho pak postupně doplňovat, plus nějaké noty, podle kterých začne celý orchestr hrát.
Kritizovat v době nouze se nyní moc nenosí. Kdo se opováží, je terčem hněvu. Odevšad slyšíme, že je potřeba táhnout za jeden provaz a že se vše vyhodnotí po skončení krize.
My si to nemyslíme, klidně vlnu hněvu uneseme. Protože kritika a opoziční názor funguje i v době nouze. Zmírňuje průšvihy, které se mohou stát. A právě v době nouze už nejde jen o prkotiny s nějakým šlendriánem, ale může jít i o životy. Pokud je něco špatně, je potřeba okamžitě vstát a říci to. Aby nebyly škody větší.
Vezměte to logicky. Skoro deset let je na radnici klidová konstelace, kdy největším problémem, který město řešilo, byl neustálý přísun peněz do rozpočtu a jak je utratit. Odnikud žádný tlak, sem tam nějaký opoziční protiargument, který výrazná koaliční většina zahlušila a nedala mu šanci. To není situace, jak být ve střehu. To je spíš situace, jak si udělat trochu pohodlí a zlenivět.
Krize proto zastihla krizový štáb v čele s panem starostou tak trochu v nedbalkách. Informace na webu města jen stylem „ctrl+c/ctrl+v“ z vládního prohlášení. V podstatě obecné informace, které člověk slyšel nesčetněkrát již v médiích. Až když jsme do toho začali šťourat před zastupitelstvem, informace na stránkách města se podstatně zlepšily. To samé zafungovalo, když jsme se sešli s Mgr. Pumprem a domluvil se na požadavku změny programu jednání zastupitelstva, který by občanům poskytl ucelenou informaci o aktuálním stavu města. Rovněž jsme chtěli slyšet přímo z úst ředitele nemocnice, jak jsou oni připraveni krizi zvládnout. Teprve to byl impuls poskytnout konkrétnější informace a také narychlo natočit rozhovor s místopředsedou představenstva nemocnice MUDr. Lorencem, který můžete shlédnout zde (šestnáctá minuta).
Pan starosta do médií vše vysvětloval v pozitivním tónu, předstíral, jak je vše pod kontrolou a jak v podstatě již zachránil město, neboť dobrovolníci jsou skvělí a šijí roušky.
Realita je však taková, že lidé ani nečekali, zda starosta něco někde sežene. Nesehnal. Lidé pochopili vážnost situace, spontánně začali šít roušky a pomáhat jeden druhému. Dokonce vznikly celé skupiny švadlenek se svými „koordinátory“, kteří díky sociálním sítím sháněli materiál na šití roušek a hotové roušky dodávali a stále dodávají na místa nejakutnější potřeby.
Když chtěl místostarosta urgentně pomoc s nedostatkem materiálu a šel za starostou, že místo triček, ubrusů a trenýrek má zajištěnu celou roli potřebné látky, jestli město látku zaplatí, vyprovodil ho starosta s tím, že to nemá jak proúčtovat. Takže cca 6 tisíc Kč za látky zaplatil z vlastní kapsy samotný radní. Krizový štáb má přitom od zastupitelů na podobné věci k dispozici rozpočet 500.000 Kč. To nesvědčí moc o krizovém týmovém duchu.
A jaké bylo skóre roušky od Krizového štábu vs lidé sami sobě?
Krizový štáb v daný okamžik sehnal a dodal 1.580 roušek, šikovné zaměstnankyně úřadu a muzea přidaly dalších 980 ručně šitých. Na druhé straně švadlenky dobrovolnice zabezpečily pro ty nejpotřebnější 5.380 kusů roušek. Tak se podařilo rychle pokrýt urgentní potřebu lidí v první linii (porodnice, lékárny, dialýza, onkologie, ortopedie, neurologická ambulance, poliklinika, záchranka, hasiči, vojáci, policie, sociálka, úřad práce, domov důchodců, hospic, domácí péče, LDN, pošta, EON, Jednota, Lidl, Benzina, Pekárna, Madeta, Zahradní Centrum, Pollmann, Sparkasse, Restro + roušky seniorům před obchoďáky). Nyní už je to o několik tisíc více, neboť potřeba roušek a šití nepolevuje.
Pan starosta na svém facebookovém profilu píše: „ …politici (míněno asi vládní) se opět moc nevyznamenali. Proč si to myslím? Z mého pohledu je zřejmé, že opět neodolali využít příležitosti, aby se stranicky nepochlubili, jak to dělají dobře a nezištně. Koalice se chválí, opozice kritizuje. Věřte, že občanovi je úplně putna, kdo pomáhá. Má nějaké nezbytné potřeby a očekává, že se o něj v době krize někdo postará…“
S tím nelze než souhlasit. Postarali se však především občané, a to nejen sami o sebe, ale i o složky IZS. Jenže oni právě očekávali, že se postará pan starosta, šéf krizového řízení, bývalý velitel vojenského záchranného útvaru a tajemník bezpečnostní rady kraje. Kdo jiný s takovými vazbami a předpoklady měl do města přivézt hned v prvních dnech tisíce roušek? Někteří jiní starostové jiných měst a obcí to tak udělali. Obešli občany a dali každému roušku. Nedělali si PR v JHTV.
Nyní pan starosta demonstruje podporu podnikání tím, že nakupuje roušky od firem a ty pak rozdává s pomocí hasičů a dobrovolníků.
Za zmínku stojí ještě akce desinfekce. Ředitel Fruka vyběhal rychle povolení a začal ve speciálním režimu vyrábět desinfekci. Na zastupitelstvu koncem března si nechal pan starosta schválit navýšení rozpočtu o 1milion Kč na takovéto výdaje spojené s krizovými opatřeními. Pochlubil se, že město již nakoupilo, resp. objednalo 100 litrů. Na opoziční dotaz za jakou cenu město nakoupilo, pan starosta dohledal z objednávky, že 100 litrů za 15.000 Kč.
Částku jsme po zastupitelstvu ze cviku verifikovali a k úžasu zjistili, že Fruko na svých stránkách NEnabízí 1 litr za 150Kč, ale o 30% menší cenu tedy za necelých 100 Kč! Proč tedy město platí o třetinu více?!
Po zveřejnění tohoto faktu na facebooku a výměně názorů v komentářích pan starosta upřesnil, že částka byla prý špatně pochopena a skutečná cena je 110,11 Kč a posléze upravil komentář včetně DPH.
Rychlý telefonát do Fruka a narychlo udělaná nová cena, nebo prostě jen účtují koncovou cenu s daní na jedenáct haléřů?! Může být. Proč jsou ale někteří aktéři tak popuzeni?!
Je nepochopitelné, proč se dojem z takového skvělého počinu, a tím rozjetí výroby desinfekce panem Nejedlým v rekordně krátké době zajisté je, musí zkazit takovou podivností.