Nechme rodinám o šest tisíc ročně navíc

Považuji za špatné, pokud v době ekonomického růstu máme schodkové rozpočty. Netvoří se rezervy, naopak se projídají. Pokud je co projídat. Pokud není, žije se na dluh. A Jindřichův Hradec rezervy má. Brzy však budeme používat spíše minulý čas – měl. V této době bych uvítal rozpočet ideálně přebytkový a vytváření rezerv na období ekonomické recese, přinejmenším rozpočet vyrovnaný. V ekonomické recesi bychom poté tyto rezervy mohli využít k tomu, aby byl rozpočet vyrovnaný, místo tvoření dalších a větších dluhů.

Socialisté nejdříve přemýšejí, jak vybrat co nejvíce peněz a až poté vymýšlejí, jak je utratit. Já navrhuji, aby se nejdříve vědělo, jaké investice je potřeba udělat a až podle toho peníze vybírat. Proto opět považuji za špatné, kdy v době ekonomického růstu a v době, kdy lze vytvořit rozpočet přebytkový nebo vyrovnaný, jsou občané ždímáni více, než je nutné. Pokud má obec dostatek příjmů na pokrytí výdajů, měla by snižovat daňové zatížení a nechávat občanům peníze u nich v peněženkách.

Daň z nemovitých věcí (lidově taktéž daň z nemovitostí nebo domovní daň)

Daň z nemotivých věcí určuje v první řadě výměra a typ nemovitosti, následně základní a místní koeficient. Podrobným výpočtem se nebudeme v tomto článku zatěžovat.

ZÁKLADNÍ KOEFICIENT

Obec může vyhláškou koeficient o jednu kategorii zvýšit, nebo o tři kategorie snížit. Hradci dle počtu obyvatel vychází koeficient 2,0. Máte-li nemovitost v centru, jste trestáni, zvolený koeficient je ten nejvyšší možný – 2,5. Máte-li např. byt na Vajgaře, máte koeficient 1,4 i přesto, že může být snížen až na 1,0.

Vedle základního koeficientu může obec ještě zvolit místní koeficient v rozmezí 1 až 5. Jindřichův Hradec opět asi potřebuje inkasovat, jelikož místní koeficient je určen na 2.

Bohužel na nejnižších možných koeficientech se nepohybují ani další obce. Což není omluva a naopak kritizuji i další obce, které si snižování mohou dovolit, ale koeficienty stejně nesnižují. Ostatně není se čemu divit, když ani aktuální politika státu daňové zatížení nijak nesnižuje (které je u nás více než 50%!).

Budu se zde opakovat a budu to muset udělat v článku vícekrát. V době ekonomického růstu, kdy obec vymýšlí, za co ty peníze vůbec utratí a investuje do zbytečností, považuji za špatné, že nejsou již několik let koeficienty na možném minimu. Ekonomická situace a příjmy obce to dovolují.

Příklady:

• Byt 3+1, 75 m2 sídliště Vajgar (neberu v úvahu podíl na pozemku), aktuální daň z nemovitosti: 504 Kč ročně, navrhovaná daň z nemovitosti: 180 Kč ročně, úspora: 324 Kč ročně
• Rodinný dům v centru, např., zastavěná plocha 120 m2, celkem 3 nadzemní podlaží (neberu v úvahu pozemek), aktuální daň z nemovitosti: 2.100 Kč ročně, navrhovaná daň z nemovitosti: 420 Kč ročně, úspora: 1.680 Kč ročně

Poplatek za svoz odpadu

S poplatkem za svoz komunálního odpadu to vidím obdobně. Ano, jedná se o službu jako každou jinou, za kterou se běžně platí. Nicméně myslíte si, že jste za tu službu nezaplatili jiným způsobem, oklikou? K tomuto více v předposlední kapitole “Služba jako každá jiná – zpoplatnit?”. Poplatek je 500 Kč za fyzickou osobu. Při zrušení tohoto poplatku, což si bohaté město může dovolit, činí úspora 2.000 Kč ročně pro čtyřčlennou rodinu, 1.000 Kč ročně pro domácnost dvoučlennou.

Poplatek za psa

Proč se za psa platí ročně poplatek a za kočku či krokodýla nikoliv? Jsou důvodem exkrementy? A zaručuje tento poplatek, že nikde nesebrané psí exkrementy nejsou? Ne, jsou všude okolo nás. Zodpovědný pejskař po svém mazlíčkovi sbírá. Za roční poplatek pejskař obdrží pytlíky. Nebylo by lepší, kdyby si za ušetřené peníze pejskař sám rozhodl, zda si koupí igelitové pytlíky, papírové pytlíky, lopatku a kyblíček nebo třeba psí pleny? Pokud by byla smyslem poplatku úhrada úklidové služby, pak nechápu, proč je platí i ti, co pečlivě sbírají? A proč jsou veřejná prostranství znečištěná? Jen na okraj, osobně by mě zajímalo, kolik padlo pokut za nezaplacené parkování a kolik za nesebraný exkrement. Předpokládám, že číslo je hodně v nepoměru. Je snad nezaplacené parkování větší prohřešek vůči společnosti, než nesebraný psí výkal? Je smyslem regulace počtu psů? Kdo pejska chce, 800 Kč ho neodradí, kdo ho nechce, je to z jiných důvodů, než že bude muset zaplatit 800 Kč. Můj osobní názor: poplatek zrušit, jedná se pouze o další zdanění. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nedává mi to příliš smysl. Sbírání exkrementů je nutno dosáhnout jinak, než všechny zinkasovat, i ty pořádné. Úspora: první pes v bytovém domě: 800 Kč ročně.

Poplatek za parkování

K čemu slouží zpoplatněné parkování? K inkasu do obecní pokladny, nebo k tomu, aby se na místech, kde je málo parkovacích míst a mnoho zájemců o zaparkování, jich vystřídalo co nejvíce a nestalo se z toho místa celodenní parkoviště? Já myslím, že správně je druhá možnost. Proto se ptám, proč je zpoplatněné parkování v Jindřichově Hradci od 7:00 do 18:00? Obvykle v dobách do 9 hodin ranní a po páté hodině odpolední jsou tato parkoviště poloprázdná. Tudíž tyto zpoplatněné hodiny považuji pouze za příjem do kasy. Dalším aspektem je výše poplatku. Stydím se, když k nám někdo zavítá a první slova jsou “Tady je to jak na Václaváku, 40 Kč za hodinu, to myslíte vážně?”. Má takto vysoké parkovné na dolním náměstí jiný smysl, než zinkasovat co nejvíce? Dle mého názoru nemá. Pokud má někdo peněz tolik, že je neřeší, je mu jedno, zda za celodenní parking zaplatí 200 Kč nebo 500 Kč. Tak i tak tam celý den auto nechá. Ve finále je mu jedno, i kdyby měl zaplatit místo parkovného pokutu. Pokud naopak patříte stejně jako já mezi 99% obyvatelstva, kteří své peníze počítají a dostanete na výběr: 1) Zaparkuj na dvě hodiny, vyřiď, co potřebuješ, pak hned odjeď. A bude to stát 80 Kč. Nebo 2) vyřiď, co potřebuješ a pak tam jen tak nech zaparkované auto další dvě hodiny. A bude to stát 160 Kč. Zvolíte, stejně jako já, možnost 1. Rozhodl bych se úplně stejně, i pokud by se nejednalo o volbu mezi 80 Kč a 160 Kč, ale např. mezi 40 Kč a 80 Kč. Zkrátka nevyhodím jen tak pro nic za nic ani 80 Kč, ani 40 Kč. Proto jsem jednoznačně pro výběr parkovného z důvodů, pro které má sloužit. V našem případě v době cca 9:00 – 17:00 a za jiné, než václavákové ceny. Nebál bych se klidně inspirovat místy a městy, kde je například první půl hodina zdarma.

Příklad: Jednou týdně na dvě hodiny dojedu na náměstí vyřídit vše potřebné a odjíždím. Ročně zaplacené parkovné: 4.320 Kč.

Navrhované parkovné – první půlhodina zdarma, každých dalších 30 minut 10 Kč: 1.620 Kč, úspora ročně: 2.700 Kč.

Služba jako každá jiná – zpoplatnit?

Stát ani obec nemají vlastní peníze, jsou to peníze nás, vás, občanů. Příjem Jindřichova Hradce v roce 2018 je cca 500.000.000 Kč (pro lepší představu PŮL MILIARDY korun), při započtení všech 22.000 obyvatel (tedy i ekonomicky neaktivních) = cca 22.700 Kč od každého občana. Tudíž nelze říci, že výše uvedenými „škrty“ dostaneme službu jako každou jinou, za kterou bychom běžně platili, zdarma. Zaplatíme si ji pouze v celkovém přerozdělení již ze zaplacených daní. Vše je pouze hra s čísly a přerozdělování. Čím méně přerozdělování a skrytého šachování, danění již zdaněných peněz, tím lépe.

Vyrovnaný rozpočet

No a co na to rozpočet? Neprotiřečím si trochu? Mluvím o přebytkovém či vyrovnaném rozpočtu a “slibuji tady jako Babiš” úspory všude okolo? Ne, stačí selský rozum a neutrácet jenom proto, abych utrácel.

Jedním škrtem – nerekonstruování hvězdárny za cca 40.000.000 Kč pokryji tyto výpadky v rozpočtu. Hvězdárna je spolek asi 9 nadšenců. Přičemž se nejedná pouze o tento jednorázový náklad na rekonstrukci, ale mají zde vzniknout i dvě stálá pracovní místa = další finanční zátěž do budoucna. Jediným argumentem pro rekonstrukci je to, že se prý zvýší atraktivita Hradce. Rád bych viděl nějaké měření. 40 milionů rozpočteno mezi 22.000 obyvatel = cca 1.800 Kč. Čtyřčlenná rodina přispěla na rekonstrukci hvězdárny 7.200 Kč. Kdyby bylo na vás, přispěli byste svými 1.800 Kč na hvězdárnu? Já ne, bohužel to za mě rozhodli jiní.

Závěr

Čtyřčlenná rodina s jedním pejskem bydlící ve vlastním bytě 3+1 75 m2 ročně s tímto “balíčkem” ušetří 5.824 Kč. Dvoučlenná domácnost s jedním psem bydlící v domě v centru ušetří ročně 6.180 Kč. Populismus? Pro mě zdravé a ekonomické uvažování. Chci, aby co nejvíce peněz zůstalo lidem v peněžence a zároveň abychom nežili na dluh, který zbude příštím generacím. Méně státu, více občanům.

Občanům lze ponechat více peněz v peněženkách i v rámci obecní politiky. V době ekonomického růstu zvlášť. I tak lze mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet a vytvořit rezervy na horší časy. Je však potřeba mít na radnici finančně gramotné a zodpovědné profesionály, kteří neutrácejí jenom z podstaty. Rád bych, aby byl Jindřichův Hradec bohatým městem – městem nízkých daní, bohatých občanů a vyrovnaných rozpočtů. Abychom byli “ostrůvkem svobody” a mohli jít příkladem.

zdroje:

https://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/hvezdarnu-prestavi-za-svepenize-20180406.html 
https://www.jh.cz/cs/zverejnovane-informace/povinne-informace-2/rozpocet-mesta-jindrichuvhradec.html https://www.mesec.cz/kalkulacky/vypocet-dane-z-nemovitosti/
http://adisreg.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_reg/dne/koef/vyhledani.faces
https://www.skrblik.cz/radce/mesto/jindrichuv-hradec/