V utery jsem zavital na svou alma mater Fakultu managementu, kde jsem mel s budoucimi inzenyry prednasku/besedu o strategickem planovani.
Povidali jsme si hlavne o rozdilech mezi strategickym planovanim v komercni a verejne sfere.
V diskusi se ukazalo, ze studenti jsou znacne bystri, umeli trefit hrebicek na hlavicku. Stejne tak vyucujici presne vedeli, co by takovy plan mel obsahovat a jakymi kroky by mel projit, aby byl funkcni, odrazel realitu a prinesl dosazeni stanovenych cilu.
Zajimavym zjistenim byl postoj studentu k dotacim. Na otazku, kdo si mysli, ze dotace jsou zlo, nikdo nezvedl ruku. Na opacnou otazku, kdo si mysli, ze dotace jsou dobra vec, tri ctvrte salu zvedlo ruku.
Trochu se uklidnuji tim, ze byli asi ve svych myslich nastaveni na verejnou sferu a mestske rozpocty, nicmene je urcite nutne apelovat hlavne na vyucujici ekonomie a principu trzniho hospodarstvi, aby studenti opravdu dobre chapali podstatu.
Stejne tak jako principy, ktere se uci jiz v prvnim rocniku, ze vsechny „nezaslouzene“ penize nakonec skonci v inflaci, tzn penize, ktere nejsou trzni vymenou za nejakou hodnotu, prispivaji jen k tomu, ze znehodnocuji sami sebe. A to vsem, kdo penize maji.
Je dobre, ze mesto s fakultou spolupracuje! Co by za takovou prilezitost byt vysokoskolskym mestem jinde dali! Statecnym, proziravym a houzevnatym lidem, kteri po revoluci stali u zrodu jindrichohradecke fakulty VSE, velky dik!