Na kafe se starostou a Nad dopisy diváků…

Se zájmem jsem se podíval na celé video z pořadu Na kafe se starostou z 1.6.2018. Ten pořad je tak trochu ve formátu Volejte řediteli, kde lze ožehavá témata trochu vychladit připravenou rétorikou a vybranými argumenty.  Je to běžný nástroj mediální komunikace politiků s veřejností. Není důvod, aby taková komunikace nevypadala dobře, uhlazeně a profesionálně.

Co se týká obsahu, tak bylo zmíněno několik témat, které Hradečáky akutálně zajímají.

A co bylo všem tématům společné, byly výroky typu: „myslíme si… domníváme se… nerozumím… cítíme, že poptávka je jednoznačná… určitě se to vyplatí atp..“.

A to je přesně to, co by mělo vedení města dělat jinak!

Necítit, ale vědět a mít změřeno.

Nemělo by stavět na pocitech a dojmech, ale zjistit si skutečný stav věcí. Mělo by jít a dostatečně komunikovat s veřejností tváří v tvář, mělo by jim opravdu jít o to, aby pochopili a přesně naměřili, co lidé potřebují, a o co naopak zájem nemají. Mělo by prezentovat možnosti a potenciál, který se nabízí na nejrůznějších veletrzích, aby to mohly uchopit komerční subjekty a ty třeba i ve spolupráci s městem ten potenciál přetavit ve služby ku prospěchu města. Na své vlastní náklady, ne na náklady všech občanů. Protože toto zajistí, že se budou realizovat převážně ekonomicky smysluplné nápady a nebudou se stavět drahé pomníčky z cizích kapes bez většího přínosu.

Vedení města by mělo ve věcech, které ovlivňují životy občanů postupovat manažersky a projektově správně. Začíná to správným vytipováním všech dotčených a zúčastněných a s těmi začít na problému pracovat. Sebrat si všechny potřebné vstupy, názory, omezení a skutečnosti , protože pak teprve mohou postoupit k dalším fázím řešení, které má šanci být takovým řešením, aby  vyhovovalo většině.

Ne, mám nápad, myslím si, že je to dobrý nápad, tak ho protlačíme a uvidíme. Maximálně ho na konci ohneme, podle toho, kdo jak bude proti čemu křičet.

Kdyby toto probíhalo alespoň tak profesionálně, jako působí pořad Na kafe se starostou a příprava každého projektu probíhala stejně pečlivě, pak by věci dopadaly podstatně lépe. A také bychom pak museli používat méně „myslíme si“ a mohli bychom předložit konkrétní čísla, data, kvantifikovanou zpětnou vazbu, statisticky relevantní průzkumy atd.  Tedy tvrdá data, která říkají, že za to či ono je potřeba utratit tolik peněz a že to bude mít měřitelně takový a takový výsledek a prospěch pro tolik a tolik občanů.

Ona komunikace a přístup nejen k občanům ale i k partnerům a dodavatelům je často to nejdůležitější.

Mne třeba zajímalo, jak je možné, že město několikanásobně přeplácí zakázky oproti cenám, které jsou schopni si domluvit běžní občané, kteří se snaží opravdu dělat věci rozumně, a přitom má město ještě problém, aby vůbec sehnali někoho, kdo to pro ně udělá.

A že pro vedení města už nikdo nechce ani projektovat?

Ten problém není v penězích, ale opět v komunikaci a přístupu.

Pokud chcete, aby pro vás projektanti rádi dělali, pak jim musíte poskytnout dobře zpracované zadání a parametry, jak má vypadat dodaný projekt, aby byl souměřitelný, udělat s projektanty krátký telefonický informační briefing nebo webinář, kde by se mohly věci vyjasnit a upřesnit, následně je případně zveřejnit i na webové mikrostránce věnované danému projektu jako FAQ. Musí se sestavit kvalifikovaná a odborně laděná komise jak z odborníků tak zástupců nejvíce dotčených komunit, aby mohli spolu vyhodnotit úspěšnost navrženého řešení, zda přináší opravdu to, co se očekává. V neposlední řadě, a to je právě důležité pro budoucí spolupráci, poskytnout NEvítězným projekčním kancelářím zpětnou vazbu, proč byl vybrán jiný návrh a kde byly spatřovány slabiny jejich návrhu, aby i tato kancelář pro budoucí zakázky viděla věci více očima zadavatele a lépe chápala potřeby občanů. Jedině pak má takový projektant možnost se zlepšit a lépe své návrhy přizpůsobit očekávání. Pak je schopen a ochoten soutěžit i o další zakázky.

Pokud je však jejich návrh smeten ze stolu neodbornou komisí bez větší diskuse a nulové zpětné vazby, proč vlastně neuspěli, v čem návrh nevyhovoval a co nebylo správně pochopeno, pak se nelze divit, že po několika takových zkušenostech už raději dají přednost jiným obcím a jiným zákazníkům, protože čas a úsilí do toho věnované, nemluvě o nákladech na potřebnou audiovizuální prezentaci návrhu, vyplacené „tužkovné“ nekryje.

A stejně je tomu i u dodavatelů stavebních prací.

Navíc, když takovému dodavateli necháte na zakázce vydělat tolik, že mu stačí mít jen jednu takovou zakázku za rok, pak není hladový a nemá důvod soutěžit další. Navíc je potřeba si uvědomit, že tím město křiví celý trh a ničí ceny běžným občanům, kteří pak mají problém sehnat stavební firmu, která jim to udělá za rozumné peníze s rozumným ziskem. Taková firma pak o drobné občany nemá zájem, aby se s nimi dohadovala nad předěláním koupelny, když si mohou u města na té samé věci jednoduše vydělat 5x tolik a bez většího hlídání a k tomu ještě sem tam naúčtovat vícepráce jako bonus.

Abych ještě trochu více přidal té konstruktivnosti, tak bych doporučil nejen zakázku suše vypsat, ale pověřit jednoho pracovníka, aby aktivně oslovil s nabídkou této příležitosti více dodavatelů a iniciativně se udělalo maximum pro to, aby v soutěži pak bylo podstatně více nabídek. Ostatně tak, jak by to udělal každý z nás občanů, kterým o to jde. Občan nemůže dát na vývěsku inzerát a pak zaplatit za koupelnu, co si řekne první zájemce, který se chytí. Chce dostat řešení svého problému ale za rozumné peníze. A udělá pro to maximum.

Nyní zpět k těm záchodkům a jedné iluzi, kterou je potřeba rozptýlit…

Pan starosta řekl, že renovace WC stála 2.4 milionu Kč. 400 tisíc dalo město a 2 miliony zaplatila firma Služby města Jindřichův Hradec s.r.o z výsledku svého hospodaření, tedy ze zisku. Takže se tu tvoří dojem, že to občany vyšlo vlastně jen na 400 tisíc Kč !

To je iluze hodná Davida Copperfielda a ten, kdo má pět pohromadě, toto nemůže zbaštit ani náhodou.

Protože, co je firma Služby města?

Je to firma 100% vlastněná městem, kde pan starosta je jedním ze dvou jednatelů a kam město přelévá z rozpočtu peníze občanů, které získá z daní, poplatků a sankcí.

Jde tedy o dvě kapsy jedněch kalhot. A tvrdit, že když zaplatím 400 tisíc z levé kapsy a 2 miliony z pravé, že je to výhodné, protože se můžu tvářit, že to stálo majitele kalhot, tedy občany JH, jen 400 tisíc je kouzelnický majstrštyk 🙂

Pan starosta totiž má na sobě ty jedny kalhoty, u nichž do jedné kapsy (nazvané Město JH) plynou peníze od občanů a z té kapsy se peníze přendavají do druhé kapsy (nazvané Služby města JH). Když tedy šel pomyslně platit ty záchodky, tak sáhl do obou kapes (jako starosta a jako jednatel) a vyndal 2.4 milionu Kč.

A kde se vzaly ty peníze? Všechny jsou od občanů a daňových poplatníků J.Hradce. Tudíž to občany nestálo 400 tisíc, nýbrž 2.400 tisícovek.

A jestli Služby města Jindřichův Hradec s.r.o jako soukromá obchodní korporace generuje přes 2 miliony Kč zisku, pak je otázkou, zda je potřeba do této firmy přelévat tolik peněz občanů JH a jestli by nebylo lepší ty peníze nechávat rovnou samotným občanům. Třeba formou rozhodnutí, že neutratím 600 tisíc Kč z kapes občanů za turnikety, které se nikdy nezaplatí, ale nechám použití záchodků zdarma. Nebo nebudu chtít po občanech poplatek za popelnici, nechám jim peníze v peněžence a zajistím lepší svozové služby pro komunální odpad, aby nevznikaly ty černé skládky. Případně mohu systém obrátit a finančně motivovat občany k tomu, aby třídili odpad a sami ho dováželi na vyhrazené místo. Mohu také snížit poplatek za parkování, aby se lidé nebáli přijet obsloužit do města a tam nechali své peníze, které pak mají multiplikační efekt  na přínosy do městské pokladny. Stejně tak mohu snížit daň z nemovitostí na minimum a nebrat občanům zbytečně více, než je nutné.

Jednotliví lidé sami nejlépe vědí, jak potřebují s penězi naložit a za co je vynaložit, to za ně nemusíme draze vymýšlet my.

Zdroj:

http://obchodnirejstrik.cz/sluzby-mesta-jindrichuv-hradec-s-r-o-26043335/

Jarda Chalupský

46 let, podnikatel, ekonom, odborník na strategické řízení, zavádění změny a řízení kvality, nestraník, Jindřichův Hradec IV + člen Výboru pro rozvoj města

V Jindřichově Hradci jsem se narodil, vystudoval Gymnázium V.Nováka, následně pak hradeckou Fakultu Managementu, kde jsem tři roky vyučoval jako odborný asistent. Následně jsem pracoval v nadnárodní korporaci v Praze a na ústředí ve Spojených státech. Nyní podnikám v Jindřichově Hradci, Pelhřimově a Praze s 15ti letou zkušeností v maloobchodu. Zároveň pomáhám jako specializovaný konzultant na strategické řízení, projektového zavádění změny a řízení kvality. Jsem ženatý, mám 2 děti. V životě jsou mi blízké citáty: "Vezmi osud do svých rukou, než to za tebe udělá někdo jiný!", "Žij a nech žít", "Co se nelíbí tobě, nedělej jiným!" Mám rád všechny druhy sportu. V mládí jsem závodně jezdil na kole, nyní mne baví běh a procházky městem. Rád naslouchám lidem, kteří něco umí a něco v životě dokázali.

Baví mne inspirovat se nejlepšími zkušenostmi ze světa a zavádět je do podnikání. chalupsky.cz, facebook: chalupsky.cz

Komentáře

Přidat komentář