Jaké sliby splnili naši 4 nováčci za 4 roky v zastupitelstvu?

Na počátku byla věta doc. Pokorného: „To vy mladí byste se měli více zajímat o veřejný život ve městě, my už to nějak dožijeme, ale jde o vás a o vaše děti!“ Zanechat podnikání, mít vedle práce ještě další starosti, jít do politiky? Nemyslitelné! Ale člověk míní a osud mění. Když už se do něčeho pustíme, snažíme se to dělat pořádně.

Osm let ve městě přituhovalo, zvykali jsme si, jako když pomalu vaříte žábu. Pak to ale sociální inženýři přehnali. V rámci přetváření živého vitálního města na klidové zóny zavřeli náměstí. Zejména hoteliérům rázem spadly tržby na polovinu, protože cestovky začaly rušit zájezdy. Když nezajede Neoplan k hotelu, je to problém. Historické centrum se začalo vylidňovat.

Na pomoc přišla místní Hospodářská komora s ředitelkou Miladou Petrů. Domluvila setkání zástupců hoteliérů, bank, podnikatelů a rezidentů z centra města se starostou. Starosta už se nemohl vyhnout setkání s těmi „křiklouny podnikatelskými“. Ale zabýval se tím jen hodinu, pak řešení přehodil na svého místostarostu.

Schopný, až všeho schopný místostarosta se k věci postavil čelem. Bohužel zvolil standardní taktiku „opít občana rohlíkem“ a přesvědčit ho, že černá je bílá. Aby se nic nemuselo měnit a mohl si dál realizovat své vize nejrůznějších koncepcí, které mezi tím zcela umrtvily město. Radnice si nakonec prosadila svou a k návratu do původního lepšího stavu nedošlo.

V prostředí plném úhybných manévrů jsme o to víc ocenili čestné jednání a zastání ředitelky jindřichohradecké Jihočeské hospodářské komory Milady Petrů.

Tato epizoda nám přinesla 3 důležitá prozření:

  1. Starosta s místostarostou si mohou s městem dělat, co chtějí, ostatní spřátelení zastupitelé jim stádovitě zvedají ruce, aniž by materiály, o kterých se hlasuje, vůbec četli.
  2. V zastupitelstvu je potřeba mít jako podnikatelé alespoň jednoho zástupce, aby mohl strčit nohu do dveří a vysvětlit, že ten či onen návrh nelze odhlasovat, protože má špatné dopady.
  3. Většina rozhodování se řídí zájmy lidí v pozadí a nikdo jiný to za nás/pro nás nejspíš nezmění.

Nezbylo, než se zvednout a jít s tím něco udělat.

A kam jinam mohly vést první kroky, než za docentem Pokorným se slovy: „Před časem jste nás vyzval, měl jste pravdu, pokud nepřiložíme ruku k dílu a nebudeme se zajímat o věci kolem nás, nebudeme z budoucnosti města šťastni. My tu výzvu přijímáme, pojďte nám s tím pomoc! Máte zkušenosti, jste odborník a budete dobře chladit naši horkou krev.“

Na to jsme si plácli! Pod podmínkou, že se nám povede vytvořit kandidátku z lidí, kteří něco umí, jsou schopni se sami živit bez peněz z města. Z lidí, kteří již něco dokázali, jsou nezávislí (ve smyslu nikdo na ně nemá páky) a záleží jim na budoucnosti Jindřichova Hradce.

Nebylo to jednoduché dát dohromady 27 lidí na kandidátku s takto přísnými požadavky, aby to byli čestní a rozumní lidé bez vazeb. Ale nám se to povedlo a i s minimálními finančními prostředky jsme ve volbách získali druhou největší důvěru občanů!

To pro 4 zastupitele Hradec Srdcem a Rozumem + Svobodní byla velká tíha odpovědnosti. Makali jsme od začátku v opozici a žádnou hloupost jsme koalici nedarovali. Vše jsme urputně argumentovali. Leccos jsme se o vedení města také za pochodu naučili.

V polovině volebního období se nakonec starosta s místostarostou sami střelili do hlavy a semlely je ty samé politické praktiky, které před tím dlouhá léta používali.

Byli jsme postaveni před rozhodnutí vstoupit do koalice a více se účastnit rozhodování. Nechtělo se nám, protože jsme si to chtěli nejprve odpracovat v opozici, co nejvíce se naučit, ale pak jsme si uvědomili, že zlepšovat se dají věci hlavně v radě města. O posty místostarostů byla tlačenice. My o ně nestáli a dali jsme přednost dvěma hlasům v radě před jedním křeslem. Začali jsme při své každodenní práci ještě více pracovat pro město.

Z opozice v zastupitelstvu, které rozhoduje jednou měsíčně, jsme se posunuli do opozice v radě města, která rozhoduje každý týden a jen něco z toho pak posílá do zastupitelstva. Například to, zda přidělíme městské byty „baskeťákům“, nebo skutečně oněm matkám samoživitelkám se rozhoduje jen v radě města, ne v zastupitelstvu.

Matadoři očekávali, že vstupem do rady dostaneme trochu roubík do úst a už nebudeme tak hlasitě kritičtí, ale umlčet jsme se nenechali. I nadále jsme na veřejnost komunikovali a ventilovali vše, co se nám nezdálo správné. Radní za Hradec Srdcem a Rozumem i zde plní roli hlídacího psa nad všemi těmi návrhy, které chodí z jednotlivých odborů a mají dopady na životy lidí ve městě.

Co se nám za 4 roky povedlo a z čeho máme dobrý pocit?

Na to odpovídají přímo jednotliví srdcaři:

Ing. Jaroslav Chalupský

Opoziční práce začala přinášet své ovoce.  Už to nebyla jen papírová opozice lidí, na které měl starosta vliv (přes nemocnici, Služby města, odbory města a partnerské úřady), a automatické zvedání rukou pro vše, co starosta s místostarostou vymysleli. Začala diskuse, kterou lidem navíc pokaždé přenášíme online.

Do nové koaliční rady města jsme vstupovali plni ideálů o spolupráci, společné práci na zlepšeních, ale nakonec zůstalo „jen“ u usměrňování a pár zlepšení. Víc vzhledem k našim dvěma hlasům ze sedmi prosadit nešlo. Nicméně kvalita a míra rozumnosti se posunula o level výše.

Povedlo se zastavit umrtvování historického centra. Zmírnilo se botičkové běsnění, které nám dělalo špatné jméno u turistů. Byť za to může nepřehledné dopravní řešení, ne „měšťáci“. Zabránili jsme příchodu 28 nepřizpůsobivých rodin, které se k nám měly přesunout z ubytovny v Kladně, která jim vyhořela. Nežárecké předměstí, základní školy, praktičtí lékaři, policie, obchodníci, sousedé a historické centrum si oddechli. Měli by jinak plné ruce práce a bezesné noci. Začali jsme lépe a více komunikovat s lidmi, vtahovat lidi více do přípravy změn ve městě. Jsou to první vlaštovky, ale jsou důležité.

Dobrý pocit mám také z profesionální práce pana tajemníka, což je šéf všech úředníků, kteří vůli radních a zastupitelů pak musí v zákonných mezích zrealizovat. To platí i o pár lidech z odborů, se kterými jsem měl možnost jednat. Nominovali jsme schopného člověka do sportovní komise, byť nebyl z našeho uskupení HSR. Nám jde ale o odbornost a výsledky, ne o politikaření. Po letech hádek sportovců o peníze zavedl přijatelnější způsob rozdělování financí sportovcům. Řevnivost mezi sportovci ustala. Odhlasovalo se zvýšení částky pro sport o 2 miliony Kč. To připravil Ondra Pumpr.

Nepovedlo se však zatím vyměnit vedoucího odboru dopravy za někoho s větší vstřícností k potřebám občanů. A tím pádem se také nepovedlo nastartovat větší oživení centra města, což je velmi důležité, než vzniknou další megamarkety na periferii, abychom byli pro zákazníky konkurenceschopní i v historickém centru. Jinak nám markety nejprve vysají zaměstnance a následně i zákazníky. Z kebabu a zmrzliny se historické centrum celoročně neuživí. Necháme-li si utéct zákazníky na periferii, centrum se vylidní a atrofuje. Přesune se do vyasfaltované plochy na kraji města.

Co mě překvapilo? Chvíli jsem si myslel, že přeskládáním lidí začnou věci zásadně jinak fungovat. Ale síla starých vazeb, zájmy a přátelství jsou pevná. Poslední měsíce odhalují, že jsou to „všichni letití matadoři“ proti nám novým tvářím s taktikou, „nic, s čím přijdete vy, nesmí projít“. Byť by to byl sebelepší nápad. Ať hošánci vědí, kdo je tady pánem. J  A pak ještě jedna věc… Naprosté nepochopení, že když rozhoduji o věcech ve městě, nemohu zároveň od města dostávat peníze a žít z něho. Nemůžu např. v komisi doporučovat, co se má dělat, a pak to za peníze městu také jako firma dodávat. Nebo jako zaměstnanec města nemůžu ze zastupitelské židle rozhodovat, co město pro občany dělat má nebo nemá. To já chápu jako nedobrý střet zájmů. Buď o městě rozhoduji, nebo pro město pracuji. Ne obojí zároveň.

Milada Petrů

Povedlo se nám hájit zájmy podnikatelů. Ulehčit jim život v době drtivých dopadů restrikcí Covidu. Zabránili jsme přesunu většího množství nepřizpůsobivých do J. Hradce a obchodu s chudobou. Jako předsedkyně Kontrolního výboru jsem zajistila, abychom si sami po své ose, jako službu ostatním zastupitelům zkontrolovali a udělali si vlastní názor na kontroverzní zakázku s rozhlednou na Rýdově kopci v Děbolíně, kterou zároveň v reklamačním řízení řešil soud. Každoročně jsme platili přes 100 tisíc Kč za soukromou auditorskou firmu, která nám kontrolovala účetnictví. Navrhli jsme a podařilo se prosadit, aby nám audit zdarma začal dělat Krajský úřad v Českých Budějovicích. Má na to patřičné oddělení a dělá to zcela profesionálně. Nekompromisně, ale s cílem především pomoci a dát věci do souladu s veškerou úřední agendou. Správností vedení účetnictví na městském úřadě si nyní můžeme být jisti.

Zatím se nám bohužel nepovedlo zlepšit dopravní situaci na dolním náměstí, kde nám vznikly místo jednoho kruhového objezdu dva. Každý den se na ně dívám z okna kanceláře. Ale věc se musí připravit koncepčně a v souvislostech. Je skvělé, že úvodní diskuse s pomocí městského architekta již započala.

Jako nováčka mě překvapilo, jak ukrutně některým lidem leží v žaludku, že jsem si dovolila vstoupit do veřejného života a kandidovat. Dokonce se někteří nezdráhali vymýšlet nejrůznější kličky, jak mě zbavit mandátu, který jsem od občanů dostala a kterého si velmi vážím. Jim se zodpovídám a jen oni mi mohou mandát dát nebo nedat. Nemůže mě ho zbavit někdo třetí. A to ani nátlakem ztráty zaměstnání, když si dovolím kandidovat. Takové neuvěřitelné poměry u nás ve městě ještě panují.

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc

Nejtěsnější většinou 14 hlasů jsme zamezili realizaci druhé etapy „revitalizace“ Husových sadů, to jest vykácení přibližně 45 vzrostlých stromů a rozšíření tepelného ostrova města, který vznikl po realizaci první etapy, kdy se zvětšila zadlážděná plocha. Byla vybudována na údržbu finančně náročná soustava vodotrysků a zasázeny nové stromy, které nedosáhnou velikosti (tedy ani funkce) původních kaštanů. Vizualizace to slibovala, ale pak to někdo změnil a neví se kdo.

Husovy sady byly založeny ve druhé polovině 19. století na místě zasypaného, bývalého 8 metrů hlubokého hradebního příkopu. Bezpečně zde proto mohou růst velké a vysoké stromy, protože mají dostatek prostoru pro kořeny. Pro životní prostředí a pro mikroklima města je lepší udržovat vzrostlé stromy a postupně je nahrazovat novou dosadbou a udržovat tak zápoj. Stromy v této části parku přestály úspěšně mnohá léta s nedostatkem srážek i větrné pohromy za sebou.

Druhá etapa měla stát přes 10 milionů Kč v cenách stanovených před téměř 10 roky. Ty jsme ušetřili. Do budoucna stačí údržba arboristou a péče podle studie, která byla zadána před několika měsíci. Podle projektu se mělo vykácet 45 stromů, které studie zdravotního stavu stromů prokázala za zdravé. Až na jeden. Kdybychom nezasáhli, necháme nezákonně pokácet zdravé stromy.

Trávník a vysoký strom pod péčí arboristy nejsou ostudou ale dokladem povědomí o tom, že klimatickou změnu působí právě ztráta trvalé vegetace. Mimochodem, na jednom milimetru čtverečním listu je na 100 průduchů, tedy na 100 „vodotrysků“, ze kterých podle svitu slunce uniká vodní pára ochlazující prostředí. Bez provozních nákladů vysávajících pravidelně rozpočet.

Je potřeba se také konečně obout do toho parkování. Je to stále zamrzlé v roce 2018. Z toho roku je i na webu mapa pro řidiče o možnostech parkování. Zkuste se však vžít do role řidiče z dáli. Měl by v dnešní době chytrých měst už být automaticky naváděn na parkoviště s volnou kapacitou spolu s informací o vzdálenosti od centra. Měli bychom také více povzbuzovat a umetat cestičku lidem, aby se po městě pohybovali pěšky. Zásadně vyřešit parkování na sídlištích a děsný stav městských silnic a chodníků.

Co mě překvapilo? Zastupitelstvo i komise Životního prostředí hlasuje spíše podle příslušnosti k volebním seskupením a opozici/vládnoucí koalici nežli podle věcného porozumění a argumentů. Moje odbornost je redukována na hlas jednoho z 27 zastupitelů. Jak říká klasik, o odbornosti se nehlasuje, ta buď je, nebo není. S Husovými sady jsme se snažili maximálně pomoci, vyšel nám vstříc svou návštěvou a radami i kolega RNDr. Václav Větvička. Téměř vše padlo pod stůl. Na to, abych rozhodoval v komisi o květnících s petuniemi na oknech, mě opravdu nepotřebují. J Na to jsou můj čas a zkušenosti vzácné. Raději je budu věnovat městům, které mají skutečný zájem zlepšit si vnitřní klima ve městě.

Někteří zastupitelé horují pro investování peněz, aby nám je neokusovala inflace. Je ale dobře, že radnice dosud hospodařila obezřetně a s rezervou, že nemáme dluhy. Jsou před námi klíčové projekty jako odkládaná nová čistička odpadních vod za cca 300 milionů Kč, investičně děsivý pivovar, bohužel i nově koupený Smetanův dům, dopravní řešení nábřeží, slibovaný Tyršák. Nikdo nám nedá dotaci ani úvěr, když nebudeme mít dostatek vlastních prostředků.

Ing. Libor Votava, PhD.

Nevěřil bych, že lidé v J. Hradci budou tolik otevřeni změně a že po pár měsících komunikace, jak bychom si to představovali jinak ve městě, dostaneme ve volbách druhý největší počet hlasů. To je skvělá zpráva, velký úspěch a také zároveň závazek vůči občanům. Snažíme se ho plnit.

Mnohé už bylo řečeno, nebudu se opakovat, ale co nezaznělo a co považuji za úspěch je to, jak jsme uchopili projekt multifunkčního spolkového domu s hasičárnou v Buku (Hospoda Buk). To je úplně nový přístup. Ve firmách běžný, ale ne moc ve veřejné správě. Vše se pečlivě odpracovalo, změřilo, spočítalo, prodiskutovalo s lidmi v Buku, každá ucelená část se se všemi odsouhlasila, nejprve čísla musela ukázat, že je hospoda životaschopný projekt, že nebude městu generovat provozní výdaje v dalších letech a bude soběstačný, pak vznikla teprve studie a vizualizace. Krok za krokem s minimálním finančním rizikem. Takto by se mělo postupovat i u ostatních investic. Abychom neinvestovali „pokus-omyl“ a neměli šuplíky plné projektů za miliony, které se nezrealizují. Abychom věděli, co chceme, co to přinese, a nevyhazovali jsme peníze za věci, které nám pak navíc budou způsobovat pravidelné každoroční mandatorní výdaje.

Nepřekvapilo mě asi nic. Snad jen to, jak dlouho věci trvají a co všechno je potřeba prochroustat, než se věci uskuteční. Zrychlit, to je velká výzva! Čeká nás dořešit dům Vorlíčka v Nežárecké ulici, pivovar, Tyršák, který na papíře vypadá dobře, ale realizace je monstr manažerský projekt, financování a rozvoj sportu atd.

Bc. Felix Hanek

Měl jsem dobrý pocit z práce Výboru pro územní plán. Zaznívaly tam často rozumné názory a návrhy napříč stranami, ne jen od pár lidí. Některé věci se podařilo dobře rozvojově nasměrovat, vyřešit nebo naopak zastavit. Ne však všechny. Pokud byl někde něčí zájem, nedalo se s tím nic dělat. Zdrželi jsme se při hlasování jen dva a navrhovaný bod tím pádem prošel a byl schválen. Neodpustím si ocenit osobu vedoucí odboru územního plánování, se kterou jsem měl určité argumentační neshody, někdy jsme neměli stejný názor, ale objektivně vzato byla vždy profesionálkou, protože svému oboru rozumí a ví, o čem mluví. Protože mám zkušenosti z oceňování nemovitostí a z korporátní realitky, je mi ten obor blízký a baví mě. O čemž svědčí i moje 100% docházka na výbor.

Zlepšovat lze na straně vedení výboru, kdy bylo hlasování často zmatečné.

A co mě zaskočilo nebo překvapilo? Že se do výboru někdo nechá za stranu nominovat, a pak tam nechodí. Jednu dobu byl problém být i usnášeníschopní. Obecně mě překvapilo také to, že i výborný nápad ve prospěch J. Hradce nemá šanci projít, i kdyby se člověk na hlavu stavěl, pokud ho navrhne někdo, koho někdo jiný nemá rád, nebo v tom má někdo jiný zájem a zezadu tahá za nitky.

Mgr. Libor Vondráček

Shrnutí úspěšných počinů a důležitých hlasování během čtyř let připravil, který obstarával většinu zápisů a online přenosů z jednání zastupitelstva.

Za 4 roky v zastupitelstvu a v radě města se povedlo:

  • Ubránit park před vykácením
  • Zabránit příchodu 28 nepřizpůsobivých rodin na Nežárku
  • Připravit nástroj proti obchodu s chudobou
  • Zavést online přenosy ze zastupitelstva
  • Spustit mobilní rozhlas a více vtahovat lidi do přípravy změn
  • Zveřejňovat výsledky hlasování s komentářem
  • Změnit auditora účetnictví na Krajský úřad s úsporou 100 tisíc ročně.
  • Zastavit umrtvování historického centra města
  • Snížit běsnění „botičkářů“, kteří odrazují hosty
  • Spravedlivěji rozdělit finanční podporu sportovcům

Naše priority pro další období jsou:

  • Nové silnice a zeleň ve městě
  • Parkování v centru a na sídlištích
  • Bezpečnost a čistota v ulicích
  • Sport pro všechny věkové kategorie
  • Podpora rozvoje bydlení pro děti Hradečáků
  • Podnikatelské příležitosti a pracovní místa

Šťavnatější názory bez servítků a jak to bylo celé s odchodem starosty, najdete v článcích na www.HradecSrdcemaRozumem.cz stačí si to máčknout do telefonu nebo na počítači.

Tagy:
Mgr. Libor Vondráček

28 let, předseda strany Svobodní, právník, provozní e-shopu sonjh.cz, Jindřichův Hradec II

Z hradecké ZUŠky jsem odešel už po páté třídě na Gymnázium Vítězslava Nováka. Už od mládí jsem byl veden ke sportu a tak jsem v rámci osmi let na gymnáziu organizoval školní soutěže zejména ve fotbale a volejbale a v posledních letech o nich psal i do školního časopisu.

Kromě sportu jsem měl vždy rád i počítače, což mi pomáhalo při organizaci: Díky organizaci jsem se propracoval od tvorby tabulek k tvorbě webů a grafiky. Začal jsem se zapojovat i mimo školu, při administraci mariášových turnajů.

Při přestupu na vysokou školu jsem soutěže předal nástupcům, ale v mariáši jsem povýšil na organizátora Jihočeské ligy a dělám web jak jí, tak Českému svazu s republikovou působností. Znalost v oblasti IT dnes zhodnocuji ještě při tvorbě e-shopu pro jindřichohradecký kamenný obchod Šon – Orientální potraviny. Sportovního ducha v současnosti udržuji nejen aktivním hraním fotbalu a volejbalu, ale v létě mám v plánu dělat šestým rokem vedoucího na sportovním příměstském táboře. Vše výše zmíněné však spíše vyplňuje barevnou škálu mých zájmů. V rámci základní a střední školy jsem totiž vždy směřoval za svým vzorem, dědou a bývalým státním zástupcem. To vysvětluje mé směřování na právnickou fakultu, kterou v Brně studuji 5. rokem.

Právní vědomí mi ulehčuje orientaci na politické scéně, a pomohlo mi to k posunu z řadového člena (od roku 2012) do pozice člena Republikového výboru Svobodných. V tomto směru se snažím zdokonalovat nejen, co do množství získaných znalostí, ale také v lepší formulaci svých myšlenek. A tak mě můžete v posledních měsících slýchávat při moderování v Rádiu Česká Kanada, které je mi školou pro zlepšení projevu.

Komentáře

Přidat komentář