Chce si město s rozhlednou znovu sáhnout na horkou plotnu?

Případ děbolínské rozhledny na Rýdově kopci je za léta potíží již asi dobře znám.

Zrodil se v době vládnutí ČSSD na městě i na kraji, kdy bylo potřeba čerpat dotace, a tak se původní záměr rozhledny z 3.9 milionu Kč vyhoupl s 85% dotací na částku cca 14.5 milionu Kč.

To, že se buduje atrakce pro turisty, a ti budou potřebovat někde parkovat, to už nikdo nedomýšlel a řešilo se to nejrůznějšími nápady až následně.

Čerpání dotace si vyžadovalo převzít dílo v termínu i navzdory upozorňování stavebního dozoru, že jsou tam vady k odstranění. Když jeden dozor cuká, tak se vymění za jiný, více loajální k městu, a dílo se převezme i s vadami. Tím je dotace doma.

Reklamace na sebe nenechaly dlouho čekat. Do zastřešeného domečku rozhledny zatékalo a na podlaze se tvořila louže. Vyřešilo se to provrtáním podlahy, aby měla voda kam odtékat 🙂 Jestli to byla rada Ládi Hrušky, nevíme.

Začaly však velmi rychle degradovat i povrchy dřevěných konstrukcí. Rozhledna šedla a schodiště se zábradlím nebudilo velkou důvěru. Na Rýdově kopci se začali střidat dřevaznalí odborníci, aby vymysleli, co s tím.

Zhotovitelská firma navrhla, že si má město nechat 450tis Kč zádržného, že už jim nemá město nic doplácet a opravit si to za 2-3 miliony Kč samo. Co jsme si, to jsme si.

Hradec Srdcem a Rozumem se v té době dostal do zastupitelstva a spolu s ostatními zastupiteli takové řešení odmítl s tím, že se má dále jednat o výhodnějším řešení pro město a dílo reklamovat. Nakonec v té věci probíhal i soud.

Milada Petrů jako předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva navrhla, a vzala si na starost, že spolu s kolegy ve výboru prověří, co se kolem rozhledny skutečně dělo a jak bylo postupováno, aby měli zastupitelé relevantní informace ze stavebních deníků a dokumentace průběhu stavby.

Kromě jiných věcí výbor přišel na hlavní příčinu vzniklých potíží a to byla ta, že se dřevěné konstrukce natíraly v době nízkých teplot, tedy v rozporu s pokyny výrobce nátěrových systémů, a dřevo nenasáklo tolik barvy a ochranné impregnace, aby dostatečně dřevěné konstrukce ochránilo proti povětrnostním vlivům. Nikomu nepřišlo divné, že ze spočítaného a předepsaného množství nátěrových hmot projektantem zbyla velká část plechovek nevyužita.

Nyní to bude nové vedení města se staronovým osazenstvem opravovat. Vybraná firma to opraví za 3.992.547 Kč bez DPH a termín opravy a nátěru je listopad 2023 až květen 2024. Tedy opět zimní a jarní měsíce!

Takže když jsme si naběhli s původním nátěrem v zimě, opravíme to pro změnu opět v zimním a jarním období. Ale vedení města prý čeká teplé jaro 🙂 Tak to nás opravdu neuklidnilo 🙂

Milada Petrů za HSR na to na říjnovém zastupitelstvu upozornila, abychom neopakovali stejnou chybu za další miliony Kč z kapes občanů J. Hradce, které by lépe posloužily třeba ve sportu mládeže a údržbě sportovišť.

Jestli si chtějí radní opět sáhnout na horkou plotnu, nic s tím nenaděláme. Snad bude obezřetnější alespoň samotný zhotovitel provádějící opravu.

Na zastupitelstvu se také mimoděk odhalilo, že radní v tichosti vyčlenili dalších 500tis Kč na opravu balkonu na budově planetária, kam zatéká.

Začínají nám ty investice neplánovaně vyjídat městskou pokladnu.

Několik řešení jsme navrhovali.

Jak byste s rozhlednou naložili vy? A byla by cena opravy nižší, pokud by ji realizoval soukromník na vlastní náklady?

Milada Petrů

53 let, ředitelka oblastní kanceláře Hospodářské komory v Jindřichově Hradci, nestraník, Jindřichův Hradec II

Narodila jsem se v Jindřichově Hradci. Po studiích na Gymnáziu v Třeboni jsem se plně věnovala rodině, která pro mne vždy byla na prvním místě. Dnes již mám dva dospělé syny, kteří se vydali na svou cestu životem. Sama jsem si život vyzkoušela z různých stran. Nejvíce zkušeností z oblasti obchodu, práce s lidmi a komunikace mi dala mnohaletá pozice manažerky obchodní skupiny v jedné z největších pojišťoven u nás. Jako OSVČ jsem také poznala, co to obnáší, být schopna se postarat sama o sebe a přinášet lidem takovou službu, za kterou jsou ochotni zaplatit. Veškeré zkušenosti jsem později využila i ve veřejném sektoru při práci pro Jarošov nad Nežárkou v pozici místostarostky. To obnášelo co nejvíce mluvit s lidi, cítit potřeby obce a následně vše zařídit a zprůchodnit tak, aby se lidem žilo co nejlépe. Protože se to docela dařilo, přijala jsem možnost pomáhat v podstatě s tím samým, ale v komunitě podnikatelů a živnostníků jako ředitelka Oblastní hospodářské komory v Jindřichově Hradci.

Již několik let hájím zájmy hradeckých podnikatelů, pomáhám propojovat svět podnikání s tím na radnici a také s ostatními institucemi jako jsou školy, spolky, veletrhy, zahraniční výstavy a společné kulturní akce. Díky tomu jsem se také mohla setkat s mnoha zajímavými osobnostmi a získávat další cenné zkušenosti, jak správně by se měla dělat komunální politika, aby z ní lidé měli užitek. Protože město nad Vajgarem je moje srdeční záležitost a dění ve městě mi není lhostejné, rozhodla jsem se zkusit pomoci lidem kolem sebe tím, že nabídnu své zkušenosti, schopnosti a elán, abych je mohla zastupovat jako radní. Abych se mohla starat s nimi, za ně a aby starostí pro nás všechny ve městě ubývalo. Proto jsme také dali dohromady partu fajn lidí, spíš odborníků, nezatížených minulostí a pustili se do toho. A když toho někdy bude moc, pomáhají mi nabrat nové síly moje záliby, kterými jsou sport, kultura a hlavně zahrada. Zastávám názor, že starosta je od slova starat se, ne starosti přidělávat.

Komentáře

Přidat komentář