V prostředí plném úhybných manévrů jsme o to víc ocenili čestné jednání a zastání ředitelky jindřichohradecké Jihočeské hospodářské komory Milady Petrů.
Tato epizoda nám přinesla 3 důležitá prozření:
1. Starosta s místostarostou si mohou s městem dělat, co chtějí, ostatní spřátelení zastupitelé jim stádovitě zvedají ruce, aniž by materiály, o kterých se hlasuje, vůbec četli.
2. V zastupitelstvu je potřeba mít jako podnikatelé alespoň jednoho zástupce, aby mohl strčit nohu do dveří a vysvětlit, že ten či onen návrh nelze odhlasovat, protože má špatné dopady. Nezbylo, než se zvednout a jít s tím něco udělat.
3. Většina rozhodování se řídí zájmy lidí v pozadí a nikdo jiný to za nás/pro nás nejspíš nezmění.
A kam jinam mohly vést první kroky, než za docentem Pokorným se slovy: „Před časem jste nás vyzval, měl jste pravdu, pokud nepřiložíme ruku k dílu a nebudeme se zajímat o věci kolem nás, nebudeme z budoucnosti města šťastni. My tu výzvu přijímáme, pojďte nám s tím pomoc! Máte zkušenosti, jste odborník a budete dobře chladit naši horkou krev.“
Na to jsme si plácli! Pod podmínkou, že se nám povede vytvořit kandidátku z lidí, kteří něco umí, jsou schopni se sami živit bez peněz z města. Z lidí, kteří již něco dokázali, jsou nezávislí (ve smyslu nikdo na ně nemá páky) a záleží jim na budoucnosti Jindřichova Hradce.
Nebylo to jednoduché dát dohromady 27 lidí na kandidátku s takto přísnými požadavky, aby to byli čestní a rozumní lidé bez vazeb. Ale nám se to povedlo a i s minimálními finančními prostředky jsme ve volbách získali druhou největší důvěru občanů!
To pro 4 zastupitele Hradec Srdcem a Rozumem + Svobodní byla velká tíha odpovědnosti. Makali jsme od začátku v opozici a žádnou hloupost jsme koalici nedarovali. Vše jsme urputně argumentovali. Leccos jsme se o vedení města také za pochodu naučili.
❤️🧠 Pokračování zítra, jak se Mrvka sám vyoutoval a šli jsme hlídat radu města…