16. díl: Sport a kultura. Jak dát financování více do ruky sportovcům.

Nejsme experti na školství, ale už jsme si cestičku životem prošli dostatečně daleko, abychom se mohli otočit a na základě zkušeností trochu zabilancovat a zhodnotit.

Je obrovská potřeba, abychom začali děti vychovávat v tom smyslu, že budou chtít hledat své uplatnění především v soukromém sektoru, kde se budou dál rozvíjet a naučí se postarat sami o sebe, což jim do života dá daleko více, než se upínat na úřednickou kancelář s nejistou budoucností. Vždy bude platit, že kdo něco umí, a to i na tom úřadě, a dodává lidem nějakou přidanou hodnotu, za kterou jsou ostatní ochotni „zaplatit“, tak takový člověk nikdy hlad mít nebude a bude se mu v komunitě dobře dařit. Bude mít přirozený respekt a úctu.

Do všech typů škol by měli mít v určité míře přístup i odborníci z praxe, aby vzdělávání nebylo sterilní. Stejně tak by měly mít děti možnost exkurzí do firem a organizací, aby viděly reálný a běžný život. Aby tam mohly později i třeba brigádně zkusit své uplatnění. Hodiny „Jak se co skutečně dělá“ by mohly získat oblíbenost. Zajít do firmy, která jim ukáže, jak se zařezává a lepí koberec, jak se sestavuje počítač pro zákazníka, jak vzniká vánočka, kterou pak vidí na regále, jak probíhá práce policisty či hasiče, co všechno je potřeba logisticky zařídit, než můžu odjet s rodiči na dovolenou k moři atd. Stejně tak místo zákazů telefonů, může přijít zkušený praktik do hodiny a naučit děti zacházet s telefonem, říci jim nezbytné základy etikety používání takového přístroje, probrat plusy a mínusy, co je vhodné a co není, zakončit to testíkem, zda to vysvětlil dostatečně srozumitelně a poutavě, aby mohl příští přednášku a ukázku zdokonalit. To je cesta. Edukace a příprava na život.

Ti nejlepší s největším zájmem mají mít možnost co nejdříve chodit pomáhat např. ke zkušeným kuchařům, truhlářům, instalatérům atd., aby si to pod odborným dozorem osahali a dostali ten správný grif, který budou potřebovat, až opustí školu. A zároveň ti nejšikovnější i rovnou pracovní nabídky. V ten okamžik již budou vědět, do čeho jdou. Šetří to všem na všech stranách spoustu času a peněz.

J. Hradec je dokonce vysokoškolské město. Velký dík partě kolem doc. Žemličky, která to vydupala ze země! Využijme toho na maximum. Dejme budoucím absolventům ochutnat naše město, ať se zde cítí jako v GooglePlexu, aby to pro ně byla nezapomenutelná životní etapa, kvůli které se k nám budou rádi vracet i se svými korporátními rozpočty zaměstnavatele a budou nás doporučovat ostatním. To zajistí celoroční prosperitu města. Poskytneme služby firmám těchto absolventů, kteří nás rádi upřednostní a rádi zaplatí. To je hodnota a kvalita, o kterou bychom měli stát. Ne o lufťáky na pobyt ze slevomatu, kteří zahustí město, ale neutratí ani korunu.

Být sebevědomým svobodným člověkem, rovnocenným partnerem pro ostatní – takové lidi bychom měli chtít vychovávat. Aby chodili do světa na zkušenou, ale aby měli důvod se vracet, posilovat své rodiny, vzájemně si vypomáhat, vytvářet společenský život, předávat své zkušenost dál.

❤️🧠 Pokračování zítra o sportu, kultuře a jak dát jejich financování víc do ruky sportovcům než radním.